Náhrady vakuových diod polovodičovými

[Milan]

To je pravda, autor článku v AR zmodernizoval i způsob získávání záporného předpětí a uspořil tím izolační podložku pod elytem...

Tak ověřeno, v zapojení s izolační podložkou pod filtračním elytem, tedy to zapojení které je v Talismanu je zvlnění mřížkového předpětí výrazně nižší.
Po prolistování knihy ČS přijímače jsem došel k závěru, že je to původní zapojení Philips, navíc tam se používal kondenzátor k vyhlazení mřížkového předpětí 100 - 120uF (Philetta), zatímco v Talismanu je 0,64uF.
Dále jsem zjistil snahy čs konstruktérů využít zapojení bez izolační podložky v přijímačích RYTMUS a PIONÝR, toto se jistě neosvědčilo, protože průběh předpětí je deformovaný jednocestným usměrněním (autor článku v časopise AR tedy provedl úpravu tohoto obvodu která se neosvědčila) a tak pozdější série "univerzálů" už izolační podložku pod filtračním elytem využívá . Navíc byl zvětšený filtrační kondenzátor pro předpětí na 25uF. ACCORD, 422U ...
Tedy soudruzi v rámci úspor izolačních podložek a snižování kapacit kondenzátorů nepostupovali správně.

[elka]

Náhrady AZ1,11 a AZ4,12.
Ještě jsem v počítači objevil materiály z NDR o náhradách usměrňovaček diodami, tak to sem přidávám.

[Vojcek]

To jirka5: S diodou UY1N jste měl docela smůlu, za posledních pár let jsem opravoval asi 30 univerzálů s těmito elektronkami (hlavně Talismany) a takovéto problémy nepamatuji. Zkrat žhavení - katoda jsem zažil jen jednou, v několika případech měla jen lehce slabší emisi ale byla ještě plně použitelná, vyloženě slabé byly snad 1-2. V zásobě mám ještě více než 10ks použitých, a také jsou bez problému. Z mé zkušenosti téměř bezproblémová elektronka O to horší mi přijde UBL21 - občas se najdou slabé opotřebené kusy, ale hlavně sekundární emise, to pozoruji v různé míře snad u poloviny těchto elektronek, někdy je jen nepatrná a lze ji ještě používat, kolikrát ale po zahřátí vyleze spotřeba rádia o 10W, což už je příliš. Takže já zase bojuji s nedostatkem použitelných UBL21.

[Jano]

K sekundární emisi UBL21: Nedávno jsem řešil tento problém u Philetty 208. Zvětšil jsem odpor v záporné větvi zdroje na dvojnásobek. Tím se zvětšilo předpětí a zmenšil anodový proud. Ustálilo se to na docela přijatelných hodnotách a anodový proud se nezvětšoval. Nevím, u kolika elektronek to pomůže ani jak dlouho to vydrží, ale za pokus to stojí.

[Vratislav-OK1ZAF]

Celou koncepci UBL jsem považoval za zcela vystiženou jejím označením - Úplně BLbá.
Bručení indukované z vysokonapěťového žhavení do detekčních diod a jejich konstrukčně odflinknuté uspořádání - to se soudruzi od Philipsů zrovna nevyznamenali.

Mřížkovou emisi u UBL/EBL21 jsem původně považoval za špatné vakuum. Když jsem se dozvěděl, o co jde, že je to barium odpařené a předestilované na v těsné blízkosti jsoucí řídicí mřížku, a ta poté, co je vydatně zahřívána rozpálenou kathodou, sama začne, právě díky napařenému bariu, emitovat elektrony, zkoušel jsem takto postižené elektronky regenerovat. Zapojil jsem postiženou elektronku jako diodu, kdy mřížka se stala anodou, a z regulačního trafa jsem jí krmil postupně se zvyšujícím napětím tak, až ta mřížka začala svítit ještě víc než žhnoucí kathoda. Než jsem se to naučil, několik elektronek jsem definitivně oddělal, ty tenké drátky vinutí mřížky odhoří až nečekaně snadno.
Tenkrát (60té roky) bývaly mřížkové problémy s UBL od maďarského Tungsramu, ale to nebylo nic ve srovnání s některými seriemi UBL polských (TELAM) z let sedmdesátých. Kupodivu ne se všemi, dost těch polských UBL/EBL běhá dodnes, nejspíš to byla otázka nedostatečné technologické kázně.

Mřížkovou emisi má potlačovat odvod tepla nosnými dráty vinuté mřížky a jeho vyzařování různými křidélky, přibodovanými na jejich přečnívající konce, ale tohle chlazení nebývá vždy dostatečně účinné. Lepší firmy vyráběly řídicí mřížky lehce pozlacené - výrazně tím klesla jejich emisní schopnost a mřížkovou emisi to velmi účinně blokovalo. Leč UBL21 takto zušlechtěné mřížky nemívají...

Nejjednodušeji lze mřížkovou emisi potlačit mírným podžhavením elektronek.
Protože už v zásuvkách dávno není někdejších 220V, jsou dnes elektronky starých universálů už z tohoto titulu zřetelně přežhavovány (on i ten žhavicí výkon roste s druhou mocninou napětí) a mřížková emise se projevuje i tam, kde dříve nebyla.
Jednoduchou odpomocí je vložení termistoru ze starého televizoru do obvodu žhavení, výměna žárovek osvětlení stupnice za dvanáctivoltovky, nebo přidání odporu do obvodu žhavení. Dost často to až zázračně pomůže.

Tož asi tak.