Vybavení dílny.

[Bas1]

Já musím začít od úplného základu.Chtěl bych poradit, jaké přístoje a měřáky si musím opatřit, abych mohl vyhledávat poruchy u lampových rádií. Jako základ mám digi-multimetr RE 6810 s parametry ACV/DCV - 2 až 700/0,2 V až 1000,ACA,DCA 0,002 až 10 A, odpor 20 až 20 M, kapacita 2nF až 200uF, indukčnost 20mH až 20H. Dále mám sledoač signálu BS 376, který je v opravně a doufám, že bude provozushopný.Jinak co jsem vyhledal, tak bych měl si pořídit asi na přezkoušení kondenzátorů Megmet 500V nebo PU 371. Dále by to měl být nějaký generátor do 30 V a VF generátor. Nemám však představu o konkrétních hodnotách. Proto vás bych chtěl požádat, zda by jste přesně neuvedli značku a typ přístroje a vaše návrhy na další vybavení. Z mé strany se bude jednat o přístroje méně finančně náročné, které lze zakoupit použité nebo na aukru.Děkuji.

[Balek]

Dogitální multimetr zde popsaný naprosto stačí. v 90% měření se měří pouze napětí, takže by stačil i jednodužší model.
Sledovač signálu, ten jak popisujete již máte, jinak se dá dělat třeba i z NF modulu televizoru řady Tesla Color 4XX. Zkoušení kondenzátorů lze provést třeba jednoduchým zkoušečem :
http://www.radiohistoria.sk/Oldradio/ma ... cu/0000803

Co bude asi největším výdajem tak bude VF generátor, ten se nedá snadno zhotovit, doporučuji pořídit libovolný s AM rozsahy třeba BM368 či jiný, záleží to na ceně. Složitý a drahý přístroj s velkou přesností a mnoha funkcemi se pro začátečníka nehodí. Jeho obsluha je složitá, navíc přístroj s rozsahy do vyžších kmitočtů, tak i s FM modulací, bude dražší což ale začátečník vůbec nevyužije.

Ještě abych nezapoměl, doporučuji si pořídit i oddělovací trafo, já ho mám navíc se žárovkou 60W v sérii se spotřebičem paralelně přemostěnou vypínačem. Opatřené to mám zásuvkou. Pro univerzální přijímače to je nezbytnost !
Pro ostaní pokusy to je tayk dosti využitelné, asi bych tímto z důvodů osobní bezpečnosti začal.

Pro začátky kdy se učtíte na novějších rádiích s elektronkami oktalové řady doporučuji mít po ruce sadu vyzkoušených elektronek EF22,EF22,ECH21,ECH21,ELB21, AZ1, AZ11 pro univerzály UCH21, UCH21, ULB21, UY1N.

Pro oživování univerzálek s UY1N doporučuji jednoduchou pomůcku která se mi dobře osvědčila:
http://balek.v.sweb.cz/radiotechnika/re ... N/uy1n.htm

Před nákupem na Aukru bez jakýchkoliv skušeností doporučuji navštívit nějakou radioamatérskou burzu kde tyto přístroje bývají často za pár korun. navíc mnoho radioamatérů rádo přístroj předvede v chodu a vysvětlí tak jej používat.

[Bas1]

Pro Balek/a/: Díky moc za odpověď, VF generátor BM 368 budu intenzině schánět, mám slabost pro tyto staré robusnější měřáky i z toho důvodu, že zatím nejsem prostorově omezen.Zakoupil bych i novější, ale potřeboval bych konkrétní označení typu, abych zbytečně nekupoval profi, který nevyužiji.
Pokud jsem se díval dobře, tak jsem narazil na oddělovací trafo za 2500,-Kč Je to cenová relace běžná za uvedený přístroj? Mohl by jste někdo uveřejnit foto oddělovacího trafa, abych mohl zareagovat při náhodném "střetu". Děkuji

[Oldradio.cz]

Kromě BM368 je vhodný i starší model AM generátoru BM205, nebo pak AM-FM generátor BM270, to už je rozměrově poněkud větší věc, chodíci až od 4MHz do 230MHz, takže pro klasická AM radia jsou první dva generátory stejně potřeba.
Oddělovací trafo za 2500 je docela drahé, asi by šlo sehnat i za polovic. Výrobců je víc, takže podle fotografie se určit nedá.

[Bas1]

Přeji dobrý večer všem. Tak se mi podařilo sehnat BM 205 a BM 370 a mám slíbeno od kamaráda,že mi je dá do fazóny.Chtěl bych se ještě zeptat na regulovatelný zdroj. Při návštěvách několika malých opraven jsem si všiml, že zdroje mají amatersky vyrobené, udělali si je podle svých představ a požadavků. Na stránkách radiohistorie doporučují BS 275, který se moc nevyskytuje. Můžete mi, prosím, doporučit ještě jiný typ a hlavně jaký by měl mít zdroj parametry s ohledem na opravy elektronkových rádií. Děkuji.

[Heptoda]

ZDRAVÍM A TAKÉ NĚCO MÁLO PŘIDÁM, CO SE VYBAVENÍ DÍLNY TÝKÁ.Obětoval Ježíšek něco peněz, a koupil osvětlení LED s lupou.Velmi šikovná věc,spotřeba 7W, skrze lupu se dá i fotit.To je ten snímek kde jsou dvě formy pro odlévání knoflíků.Dělá se ve verzích přidělat napevno pomocí svěrky,stejně jako běžné lampy či jako stojanová.Já jsem VELICE spokojený. .

[Heptoda]

Jen ještě něco málo.Do základního vybavení mistra opraváře se velice hodí i tento přístroj.Pozorně si pročtěte úvod,život máme jenom jeden! Raději s některým zkušenějším,přesto mít stále na zřeteli nebezpečí které tu číhá.Jen dodám,že je to velice šikovná věc,která hodně pomůže a zkulturní práci.Tak ať se povede!
http://www.radiohistoria.sk/Oldradio/ma ... cu/0000420

[Bas1]

Zdravim všechny a mám jeden dotaz související s opravou. Po demontáží šasí z rádia nastívá problém s manipulací.Při častém převracení někdy dochází k poškození součastek nebo spojů. Máte nějaký univerzální stojan, čí přípravek, do kterého šasí dáte pro bezpečnou manipulaci ?Děkuji za odpověď.

[Heptoda]

Bravo, to je správný dotaz!! Vím , že v opravnách byly, dalo se s radiem otáčet ve více rovinách,a hlavně se ničemu nechtíc neublížilo!! Určitě jsou i nějaké výrobky z domácí výroby kutilů.Hodily by se sem i fotky pro inspiraci.To by byla přímo paráda.Neříkejte,že nemáte,......

[Franta]

Měl bych ještě jedno doporučení k tématu vybavení dílny. Vřele doporučuji sestavit si zkoušečku svodu svitkových kondenzátorů. V klubovém časopise Radiojournal č. 44/r.2002, str 11 je článek s návodem na sestavení zkoušeče kondenzátorů s jedinou triodou a ručkovým měřidlem, existují ovšem i jednodušší konstrukce, např. zkoušečka s neonkou apod. Uvedený přístroj je určen pouze ke zkouškám kvality SVITKOVÝCH kondenzátorů. Ke zkoušení kondenzátorů elektrolytických je nevhodná!!!
Kvalita elektrolytů se zkouší na hodnotu tzv. ESR, tj. ekvivalentu sériového odporu. V Amáru byla před pár lety popsána zkoušečka ESR, která umožňuje zkoušet elektrolyty v rádiu aniž by je bylo nutné odpojovat z obvodů. Autor se jmenoval tuším Zajíc.
Oba přístroje v dílně mám a bez nadsázky řeknu, že bez obou zkoušečů bych byl jako "bez ruky". Až si takovou zkoušečku pořídíš. budeš se děsně divit, kolik svitků zahodíš jako nekvalitních jak z opravovaných přístrojů tak také z případných zásob po šuplících. Zkoušečku svodu svitkových kondů jsem si sestavil a zkoušečku ESR elektrolytů jsem od autora článku koupil hotovou.
V článku je mimo zmíněný zkoušeč popsána také metoda jak zjistit svod u vazebního kondíku aniž by se musel vypojovat z obvodu. Tak se ovšem dá zkoušet výhradně kondík vazební, kondíky v jiných obvodech (AVC, filtrační v obvodech anodových větví nebo g2 apod...) se musí zkoušet popsanou metodou.