Tesla 536A TESLATON

[Peca]

Milan155: měřil správně, je to úplně normální projev vadné elektronky, která nasazuje mřížkovou emisi. S rostoucím kladným napětím na mřížce roste i napětí na katodovém odporu. Při opravě každého rádia automaticky vyměníme vazební svitek a změříme mřížkový odpor. Pokud je toto provedeno a klidový proud lampy přesto po zahřátí utíká, je lampa vadná. Takže bylo potřeba ji hned na začátku vyměnit a ne zkoušet náhodně měnit další součástky okolo.

dostaneš hodnotu cca -7,5V , což bude napětí g1 pentody měřené proti zemi
Při správné funkci se samozřejmě žádné záporné napětí na g1 proti zemi nenaměří, protože předpětí vzniká právě na tom katodovém odporu. Z tohoto důvodu se nic neovlivní zapojením měřáku mezi g1 a zem, pokud je vše v pořádku, naměří se nula. Záporné napětí g1 proti zemi naměříme u zesilovačů s "poloautomatickým" nebo "pevným" předpětím, ne v teslatonu.

[Milan155]

No, teď jsem holt za blbce , ale nevadí, už jsem si zvykl . K odst. 1 tvého příspěvku : Kdyby měřil napětí na katodovém odporu, jak jsem mu 2x navrhoval, bylo by to jasné. K odst.2 tvého příspěvku : Moje chyba je ".....měřené proti zemi", mělo být správně ".... měřené proti katodě" . V ostatním budeš mít pravdu, pokud bude mít ideální elektronku s nulovým proudem g1 . Takovou neznám ( a nemusí to být jen proud zapřičiněný mřížkovou emisí ) a proto připojení měřáku vlastně paralelně k mřížkovému odporu měření vždy ovlivní , něco jiného naměřím voltmetrem s Ri 1 Kohm/V a něco jiného třeba se standartním multimetrem s Ri 10 Mohm .
Ovlivnit měření mohou i dlouhé dráty na g1 k měřáku , u strmých pentod to v některých případech bohatě stačí k rozkmitání nebo vniku brumu a posuvu prac. bodu pentody . Prostě já na g1 běžně neměřím.

[Jardak]

Jé to se nám to krásné zamotává, taková diskuse každého začátečníka potěší...

A něco k tématu. Mám teď na stole ve zkušebním provozu TV Orchidea. Má na zvuku polskou PCL86. Vazební kondik je původní ( je keramický) a na katodě je předepsaných 5 voltů, které drží - telka má za sebou momentálně pět hodin provozu v kuse. Na g1 jsem proti zemi naměřil + 0,015 voltů.

Mimochodem, pokud je k g1 připojený tlumící odpor jde velmi snadno změřit vakuum přímo v přístroji. Voltmetr připojíme na katodu a g1 spojíme se zemí přímo u mřížky a pak před tlumícím odporem. Pokud se napětí na katodě změní víc když se územní g1 přímo, tak je vakuum horší.

[Peca]

Já mám polské lampy tohoto druhu skoro ve všem a nemám s nimi problémy. Občas se špatný kus najde, ale to i u ostatních výrobců. Na teslácké bych moc nespoléhal, protože ty se už někdy v 60. letech přestaly dělat, takže pokud dnes někde tesláckou ECL86 najdeme, je nejspíš vytažená z rádia a důkladně opotřebovaná.

U zdravých lamp je úbytek na mřížkovém odporu jen pár milivoltů.

[Galbickai]

No meral som to (-) pol na zem a (+) pol na g1. Moc som okolo toho nespekuloval , akurat som to meral preistotu este inym multimetrom jeden pozuzivam (Uni -T 803 preto lebo je maly a ma rozsah do 1000V) , a to napätie som meral už keď bol osadený odpor M82 tak ako uvádza schéma ten 150k bol iba ako pokus aby som zistil čo sa stane ak dám menší, lebo podľa schémy mi nijak nešlo do hlavy kde by sa tam mohlo brať akékoľvek kladné napätie keď je väzovný kondenzátor OK. Ale každopádne som napätie na g1 meral ako "Jardak" .

[Jardak]

Tady jde ale o způsob diagnostiky problému.

Pokud je problém s koncovou elektronkou, tak jako první se měří napětí na katodě. Pokud není hodnota uvedená ve schematu, tak si ji dopočítám. V tomto konkrétním případě by tam mělo být 7,5 V, vzhledem k vyššímu napětí sítě, tam bude spíš tak 8 V. A toto napětí musí držet. Jakmile začne růst (a vazební kondík je OK), tak je elektronka vadná. Hodnota na katodě se pak klidně dostane na dvojnásobnou hodnotu a anoda elektronky je většinou do červena.

A naopak, pokud napětí na katodě je nízké a napětí na anodě a stínící mřížce je v pořádku je elektronka opotřebovaná. Samozřejmě je nejprve potřeba prověřit katodový odpor a kondenzátor.

A zatím si stále nenapsal kolik na té katodě s tou vadnou elektronkou bylo. Pořád jen nesmyslně řešíš napětí na g1.

[Milan]

Když uvážíme klasické zapojení s automatickým předpětím na katodovém odporu tak na mřížce která je připojena přes svod ke kostře je bez vstupního signálu 0 voltů proti kostře. Na odporu v katodě který je připojen také ke kostře vzniká při průchodu proudu úbytek napětí který je přímo závislý na procházejícím proudu Ia+Ig2. V našem případě tedy +7,5V proti kostře.
Mřížkové předpětí je tedy: 0V na mřížce - (+7,5V na katodě) = - 7,5V To je celé.

Při automatickém předpětí je blbost měřit toto na mřížce proti kostře!