Philips 944
Philips 944
Podařilo se mi zrestaurovat vrak 944 a bohužel marně sháním vazební tlumivku mezi první a druhou vf pentodou.
Na Nuka bastlírně jsem zjistil parametry tlumivky, ale mne by zajímalo, jak se tato vazební tlumivka navrhuje.
Vychází se z hodnoty ekvivalentního anodového odporu nebo jinak.
Také prosím o radu, kde bych mohl eventuelně nějakou podobnou tlumivku sehnat, v kterém radiu?
Díky za rady.
Na Nuka bastlírně jsem zjistil parametry tlumivky, ale mne by zajímalo, jak se tato vazební tlumivka navrhuje.
Vychází se z hodnoty ekvivalentního anodového odporu nebo jinak.
Také prosím o radu, kde bych mohl eventuelně nějakou podobnou tlumivku sehnat, v kterém radiu?
Díky za rady.
-
- Příspěvky: 112
- Registrován: 31.01. 2020, 10:08
Re: Philips 944
S návrhem a výpočtem Vám moc nepomohu, ale tato tlumivka velice často chybí. Ze čtyř těchto strojů, které jsem v průběhu času měl, nebyla v žádném, vždy byla nahrazena odporem. S odporem to funguje normálně, jen se sníží hlasitost reprodukce. Nakonec jsem před nedávnem koupil samotné šasi na Aukru a tam konečně byla, takže neříkám, že ji neseženete, ale dá to práci...
Re: Philips 944
Mě tedy už nic moc nepřekvapí, ale proč dáváš stejné dotazy sem i na Elektrobastlírnu navíc po jiným nickem
(marho vs. maho) moc nechápu . Návrhy tlumivek s jádrem i bez je popsána řada knih, třeba Sláva Nečásek . V tomto případě je cílem návrhu co největší indukčnost a co nejmenší vlastní kapacita při rozumném ss odporu.
Co největší indukčnost znamená co největší impedanci v anodě , která tvoří zatěžovací impedanci pro nf signál.
A malá kapacita ? Když bude mít cívka po navinutí vlastní rezonanci třeba na 200 Hz, bude úsilí s motáním desetitisíců závitů tenkého drátu marné, protože nad rezonancí se to už bude chovat jako kapacita a impedance s
rostoucí frekvencí bude klesat. Nf zesilovací stupeň bude mít impedanci na nf rovnou přibližně svodovému odporu g1 koncové elektronky , takže tam by bylo dobré se dostat. A to je třeba při1 MOhmu a 1 kHz třeba cca 160H . Když se zdatným konstruktérům podařilo namotat funkční tlumivku s indukčností stovky H, bude to asi vrchol . Samozřejmě se musí kontrolovat účinek ss proudu na sycení jádra popř- průřez drátu, aby nehořel , ale rozhodující a omezující parametr bude síla drátu , způsob vinutí a tudíž i vlastní kapacita cívky.
Dnes jsou ovšem k dispozici jádra s vysokým Al a slušnou hysterezní křivkou, takže je zde možnost udělat to jednodušeji.
P.S. Výstupní odpor elektronky , obvykle triody, nemá na poměry nf velký vliv , jsou to max. desítky kOhmů , což je zanedbatelné oproti impedanci tlumivky. Nejjednodušší postup je změřit průměr drátu, který na vadné máš ,
a navinout danou kostru plnou .Osobně bych to vinul do sekcí za sebou kvůli omezení vlastní kapacity cívky.
(marho vs. maho) moc nechápu . Návrhy tlumivek s jádrem i bez je popsána řada knih, třeba Sláva Nečásek . V tomto případě je cílem návrhu co největší indukčnost a co nejmenší vlastní kapacita při rozumném ss odporu.
Co největší indukčnost znamená co největší impedanci v anodě , která tvoří zatěžovací impedanci pro nf signál.
A malá kapacita ? Když bude mít cívka po navinutí vlastní rezonanci třeba na 200 Hz, bude úsilí s motáním desetitisíců závitů tenkého drátu marné, protože nad rezonancí se to už bude chovat jako kapacita a impedance s
rostoucí frekvencí bude klesat. Nf zesilovací stupeň bude mít impedanci na nf rovnou přibližně svodovému odporu g1 koncové elektronky , takže tam by bylo dobré se dostat. A to je třeba při1 MOhmu a 1 kHz třeba cca 160H . Když se zdatným konstruktérům podařilo namotat funkční tlumivku s indukčností stovky H, bude to asi vrchol . Samozřejmě se musí kontrolovat účinek ss proudu na sycení jádra popř- průřez drátu, aby nehořel , ale rozhodující a omezující parametr bude síla drátu , způsob vinutí a tudíž i vlastní kapacita cívky.
Dnes jsou ovšem k dispozici jádra s vysokým Al a slušnou hysterezní křivkou, takže je zde možnost udělat to jednodušeji.
P.S. Výstupní odpor elektronky , obvykle triody, nemá na poměry nf velký vliv , jsou to max. desítky kOhmů , což je zanedbatelné oproti impedanci tlumivky. Nejjednodušší postup je změřit průměr drátu, který na vadné máš ,
a navinout danou kostru plnou .Osobně bych to vinul do sekcí za sebou kvůli omezení vlastní kapacity cívky.
Re: Philips 944
Nevěděl jsem, že NUKE bastlírna je nějak provázaná s Radio-forem. To jméno je historický omyl. Nějak jsem se před lety špatně zaregistroval a později jsem se nemohl přihlásit a proto jsem zvolil nové jméno a nyní při přihlášení reagují obě dvě.
Jinak k té tlumivce. Samozřejmě jsem schopen ji navrhnout, ale mně šlo o to jak se zvolí zadání. Jestli je na začátku požadavek indukčnosti a následně se spočte ohmický odpor a při špatné ( nízké ) hodnotě se zmenší průměr vodiče.
Mně to zajímalo pouze teoreticky. Nejsem schopen na své samodomo navíječce navinout křížově takový tenký drátek.
Jinak díky za rady.
Jinak k té tlumivce. Samozřejmě jsem schopen ji navrhnout, ale mně šlo o to jak se zvolí zadání. Jestli je na začátku požadavek indukčnosti a následně se spočte ohmický odpor a při špatné ( nízké ) hodnotě se zmenší průměr vodiče.
Mně to zajímalo pouze teoreticky. Nejsem schopen na své samodomo navíječce navinout křížově takový tenký drátek.
Jinak díky za rady.
Re: Philips 944
Ok, zadání je určitě max. L a min.C . Moje poznámka o vlivu výst.odporu elektronky je v tomto konkrétním případě
blábol, protože ta E446 má vnitřní odpor 2MOhmy v prac. bodě dle katalogu, bude tedy mít vliv dost významný,
o to více platí požadavek na max.L . Sorry, koukal jsem na schema až posléze. Pochybuji, že to dnes drátem 0,0nic
bude zakázkově někdo vinout, takže máš pár jiných možností - do anody odpor a nastavit jej na nějaké optimum, do anody "zdroj proudu" pro nf signál s nějakým MOSFETem, anebo prohlédnout katalogy výrobců vhodných jader - vyrábí se i s permeabilitou mí r desítek a více tisíc, takže se pak potřebný počet závitů zmenší , drát může být silnější a kratší a tím i menší vlastní kapacita cívky.
blábol, protože ta E446 má vnitřní odpor 2MOhmy v prac. bodě dle katalogu, bude tedy mít vliv dost významný,
o to více platí požadavek na max.L . Sorry, koukal jsem na schema až posléze. Pochybuji, že to dnes drátem 0,0nic
bude zakázkově někdo vinout, takže máš pár jiných možností - do anody odpor a nastavit jej na nějaké optimum, do anody "zdroj proudu" pro nf signál s nějakým MOSFETem, anebo prohlédnout katalogy výrobců vhodných jader - vyrábí se i s permeabilitou mí r desítek a více tisíc, takže se pak potřebný počet závitů zmenší , drát může být silnější a kratší a tím i menší vlastní kapacita cívky.
-
- Příspěvky: 112
- Registrován: 31.01. 2020, 10:08
Re: Philips 944
Pokud tu původní máte a je přerušená, zkuste ji svařit. Není to sice optimální řešení, ale funguje. Svařená tlumivka bude mít přirozeně horší parametry než nová, ale takto jsem svařoval tlumivku v Telegrafii Trimuf Bali U a přístroj funguje. Nevím, že by do Ph944 pasovala tlumivka z něčeho jiného, ona ta původní má celkem zvláštní tvar a navíc pod šasi není zrovna moc místa na nějakou případnou náhradu. A nebo tam dejte odpor, servisní návod na tento přijímač je na našich stránkách a až seženete tu původní, tak se jenom přehodí.
Re: Philips 944
Děkuji za nápad s tím svařováním. Nikdy jsem to nedělal. To se ta tlumivka normálně připojí na nějaký zdroj?
Nebo jak?
Nebo jak?
Re: Philips 944
A proč tu tlumivku prostě nepřevinout? Tohle není vinuté křížově. Stačí změřit průměr drátu a navinout to pečlivě závit vedle závitu stejně silným novým drátem, dokud není kostřička plná. Jestli tam bude o pár závitů víc nebo míň je úplně jedno, hlavně tam nesmí být závit nakrátko, což bych při tom svařování bral jako jistotu.
Re: Philips 944
Promiňte pánové, ale asi mi něco uniklo. Na začátku se mluví o tlumivce mezi první a druhou VF pentodou, tedy vysokofrekvenční a pak se řeší nízkofrekvenční vazební tlumivka.