Ingelen 540W - jádra mf zesilovače

[Milan155]

Šasi oživeno , přepínač funguje jak naplánováno , SV a DV pár stanic hrají , ale z měření je jasné , že jak oscilátor, tak i vstupní pásmová propust potřebují doladit nejen na horních koncích pásem trimry, které tam jsou a jsou přístupné, ale i jádry cívek, které jsou pod kryty nepřístupné.
Horor byl mf zesilovač . Po připojení generátoru na g1h ECH11 nesladitelné, dva laď. obvody nereagují vůbec ,
dva jsou totálně mimo potřebných 128 kHz . Zato na g1h bylo cca - 8V ss, takže to celé kmitalo , někde kolem
350 kHz . Příčinou kmitání byla tak z více než půlky oloupaná stínění ECH11 a EBF11 ( obě RFT) . Po obnově stínění elektronek kmitání ustalo. Po vyjmutí kondů z laděných obvodů mf ( pertinaxy vizuálně slušného provedení) naměřeno : 150 pF - má 1,2 pF , 155 pf - má 0,5 pF , 450 pf - má 320 pF , 160 pF - má 110 pF . Zkoušel jsem pro zajímavost po očištění proklepnout nýtky kondů, jestli není jen vadný kontakt - není , kapacitu čas sežral o) .
Kondy vyměněny za polystyrénové + keram. NPO a zesilovač od konce sladěn . Hrůza je ladění spodní pohyblivé cívky 1.MF, jde to odspodu šasi 15 cm seříznutou špejlí ,i ta je tlustá , není tam vidět a v cestě se motají jak vývody cívky, tak i jejich pohyblivé prodloužení. Ještě teď mě bolí za krkem z ohýbání o). Změna šířky pásma "bowdenem" funguje , opravdu se změní jen šířka pásma a nikoliv poloha maxima na frekv.ose.

Kupodivu ECH11 , kde má trioda jen cca 50 procent, ochotně kmitala na obou rozsazích, ale úplně mimo . Vyjmuty a změřeny padingy : 857 pF - má 450 pF , 1870 pF - má 820 pF. Vyměněny za polystyrénové ,
na DV už to skoro sedí s předpisem, na SV kmitá na horním konci moc vysoko , kolem 1900 kHz , takže je tam ještě něco, asi nabouraný trimr.

Vstupní pásmová propust je rozladěná , je pravděpodobné, že teorie o stabilnosti cívek neplatí po 80 letech o).
Vzhledem k nepřístupnosti jader po nasazení krytu to bude ladění metodou pokus/omyl resp. kryt sundat/kryt nasadit.

Ještě je tam nějaký problém s předpětím pro EBF11 a EF11 , které je odvozeno od ss složky nosné po usměrnění
a není nijak vázáno na poloautomatické předpětí . To je jen u ECH11. Mimo stanici je předpětí jen cca - 0,25V
(šumy a nějaký proud diody) , takže třeba EF11 má Ua cca 35V namísto 80V dle předpisu a pracovní body elektronek jsou již v oblasti mřížkových proudů . To není ok, asi by to chtělo novou EBF11 s více emitujícím
žhav.vláknem v u obou diod.

Další pokračování bude sladění oscilátoru a hlavně vst. pásmové propusti .

[Milan155]

Šasi kompletně oživeno a sladěno. Rádio hraje ve srovnání s běžnými rádii Tesla z padesátých let velmi pěkně a je velmi citlivé, na 1m drátu místo antény v podvečer na SV desítky stanic, na DV , jak obvyklé , Radiožurnál a Varšava ve velmi slušné kvalitě. První problém při slaďování byl předposlední z "pertinaxů" , tentokrát 7 pF vazba antény na pásmovou propust na vstupu . Rádio již nějak hrálo, ale vše bylo citlivé na dotek a pohyb kolem vf částí . Po vyjmutí změřena kapacita cca 0,6 pF , takže signál šel dovnitř jen kapacitami montáže . Na hrazen 6,8 pF NPO. Uvnitř je navíc oproti schématu originální vazební keram. kond 2,5 pF zapojený mezi živé konce laď. obvodu , ten byl v pořádku.
Protože už při předběžných pokusech jsem zjistil, že indukčnosti cívek se oproti novým změnily a doladění jen kapacitními trimry nestačí , bylo jasné , že ladění na dolních koncích jádry bude nezbytné. Nemaje žádný přesný slaďovací předpis , který by byl stejně na houby vzhledem ke změně indukčností cívek stářím , začal jsem oscilátorem s cílem nastavit mezní frekvence SV a DV podle výrobcem uváděných dorazových kmitočtů + 128 kHz.
Změřil jsem čítačem frekvence oscilátoru s krytem a bez krytu ( cívky nejsou pro sladění pod krytem přístupné)
lineárně aproximoval na kmitočty žádané bez krytu a nastavil jádra i kapacitní trimry , obé SV i DV . Po nasazení krytu zjištěna odchylka do 3 kHz na SV a 0,5 kHz na DV od žádaných kmitočtů , to už jsem dále nekorigoval.SV cívka byla na naprosté maximum, tj. její indukčnost se časem zřejmě dost změnila.
Chtěl jsem takto postupovat i u cívek pásmové propusti, to se však ukázalo jako nemožné kvůli jejich svázání kapacitními vazbami (16,5 n a 72n "dole" 2,5 pF "nahoře" ve schematu ) , navzájem se to ovlivňuje . No jak to asi dělali ve výrobě ? Museli mít kryty s vhodnými dírami a nástroje a ladit to v rádiu s připojenými ostatními obvody , aby to předladili mimo rádio a pak připojili v rádiu a sedělo to na jednotky pF je nereálné , jen lad. kond měl nějaké tolerance . Takže mi nezbylo , navzdory skalním restaurátorům , si tam ty dírky pro přístup k jádrům udělat, posléze je zalepím al folií. Pak to již šlo bez problémů , spočítal jsem kmitočty shody podle skutečných kmitočtů oscilátory , naladil propust u g1h a poté druhou s anténními cívkami. Nepozoroval jsem
"dvouhrbost" ani bez tlumení obvodů , asi Q cívek časem také trochu "odešel" . Výsledkem jsem byl mile překvapen , citlivost se zvětšila cca 10x oproti stavu před laděním , změřeno podle velikosti signálu z generátoru
přes umělou anténu. Je třeba všechna jádra mít zcela volná, jsou celá pokryta bílým práškem , zřejmě reziduum
z toho lepidla či co to bylo.
Tak ještě dodělat tu skříň .

[Jan55]

Tak to gratuluju k úspěchu. To teda je piplačka, to bych asi nevydržel se s tím takto drbat. Proto se skláním před takovým úsilým. Fakt dobrý.
To holt potom bude mazlík

[Milan]

///Chtěl jsem takto postupovat i u cívek pásmové propusti, to se však ukázalo jako nemožné kvůli jejich svázání kapacitními vazbami (16,5 n a 72n "dole" 2,5 pF "nahoře" ve schematu ) , navzájem se to ovlivňuje .///

Tyto uvedené kondenzátory /16,5k a 72k/ nic nesvazují, jen je přes ně vf uzemněna vstupní pásmová propust. (zároveň oddělují stejnosměrné předpětí, avc pro g1 heptody).Ta je dvojitá, protože je použitý nízký mf kmitočet a zrcadlová selektivita by byla malá. (na tehdejší poměry, dnes je naopak dobré, že tento mf s touto frekvencí má vyšší zisk a rádio je citlivější.
Uvedené kondenzátory musí mít velmi dobré dielektrikum, jinak se posouvá pracovní bod heptody a rádio hodně ztratí na citlivosti. Bývají často vadné se svodem.

Pro sladění se mi osvědčil tento postup (za předpokladu, že je pásmová propust již hrubě sladěna)
naladit oscilátor pomocí čítače (započítat mf kmitočet pochopitelně), nebo lépe za pomoci přijímače s uvedeným rozsahem,
pak přivést na vstup přijímače signál z multivibrátoru a ladit na kmitočtech zhruba odpovídající shodě, je to pohodné, nic se nemusí tlumit, signální generátor netřeba, stačí jen otáčet ladícím kondenzátorem v přijímači, poslouchat úroveň nf signálu a ladit na maximum, na obou koncích. Dobře sladěný přijímač by měl mít při zkoušce mutivibrátorem stejnou výstupní nf úroveň při přeladění přes celé pásmo...

[Milan155]

Nejsem sice velký teoretik, ale s funkcí těch C6 a C7 dle tvého výkladu se neztotožním. Tak třeba na rozsahu DV
jsou kontakty 1,5 a 9 rozepnuty .Kdyby C6 a C7 byly jen filtrační , nemá se signál jak dostat z první propusti na druhou a tudíž do rádia , žádná jiná vazba (mimo ve schématu neuvedený kondenzátor 2,5 pF "nahoře" ) tam kromě montážních není. To, že ty kondy též filtrují AVC, není z tohoto pohledu důležité Jinak řečeno, když zdvihnu kapacitu těch kondů třeba na 1 uF , což by obecně pro filtraci bylo jedno, rádio moc hrát nebude. Možný pohled na funkci je tady : http://pjenicek.sweb.cz/radioprevzate/vazbant1.html. Další popis je třeba u popisu zapojení Tesla
Kongres C32,C33 .

[Milan]

Pročetl jsem si to a opravuji svůj postoj k těmto kondenzátorům. Vždy jsem je měnil, kapacitu jsem volil nejbližší, přesně jsem ji neskládal, dosahoval jsem dobrých výsledků a žil v přesvědčení které jsem popsal výše.Ale nyní vidím, že je to jinak, vazba mezi laděnými okruhy bude i proudová s využitím právě těchto kondenzátorů.

[Milan155]

Není třeba si sypat popel na hlavu, z mých příspěvků jistě vidíš, že ani já ve všech věcech jasno nemám . Je to logické , když vlastně znovu objevujeme to, co již naši předchůdci před 50 - 100 lety v této oblasti vymysleli .
Já jsem se o toto zapojení vstupů zabýval blíže v souvislosti s nějakým Philipsem , který to často používal. Má to velkou výhodu v tom, že není potřeba odboček na cívkách SV a DV a tudíž se zjednoduší přepínače . Krom toho lze
jen změnou kapacity měnit velikost činitele vazby. I já ty kondy vždy nahrazuji, jsou součástí rezonančních obvodů , zapojeny vlastně v sérii s ladícím kondenzátorem , ale na úplně přesné hodnotě až tak nezáleží , hodnoty jsou obvykle mnohem větší než kapacita lad. kondenzátoru , není to pading . A jestli bude činitel vazby o +-5 procent menší nebo větší, je celkem jedno.

[Milan155]

Rádio dokompletováno , brokát se bohužel nepodařilo zachránit ( něco ty myši, něco výroba, když potrhala osnovu
při nešetrném dělání otvorů pro očka lišt a kroužek kolem magioka, něco majitel, když to na pravé straně polil něčím neodstranitelným). Svítí i mrtvé magioko , ale trochu jsem mu pomohl napětím cca 550V na stínítku . Bohužel chybí kovový znak Ingelen vpředu vlevo, nebyl tam , ale ani stopy na skříni po hřebíčcích či lepidlu apod.
Tak nevím, jestli tam opravdu vůbec byl.
Blíže viz obrázky, pokud by někoho zajímal nějaký detail, rád pomohu.

[Jan55]

Musím znovu pochválit, krása. Je to pěkný kousek a určitě si zasloužil uvést ho do takového stavu.

[Koloman]

Srdečne pozdravujem a máte moj obdiv za všetku tu prácu okolo toho radia Je to super práca a náročná na čas... Ešte že som na dochodku, ale ta trpezlivosť??? Ešte raz