Philips 456A-14

[Milan155]

Dobrý večer , koupil jsem si na burze Philipse 456A - 14 a pustil se do čištění a pokusu o zprovoznění tohoto krásného rádia. Narazil jsem na pár problémů , kde bych rád získal radu někoho , kdo již toto mechanicky až děsivé rádio zprovozňoval . Těch bowdenů a lanek je víc než mám na kole .
1. Co má být zespodu rádia jako kryt součástek v otvoru ? Já tam mám kus prkna polepeného neuměle zmuchlaným staniolem.Není někde fotka ?
2.Když se dívám do servisáku p. Berana z Radiohistorie.sk, jsou tam jen výřezy schématu (to mám i odjinud, takže to nevadí) a také jen výřez rozložení součástek pod šasi - to mi chybí viz bod 3. Je to někde na netu v celé ?
3. Zespodu je na vlnovém přepínači naletován neoriginální "hovňák" a několik většinou zelenýchdrátů spojených na držáku spodního deklu s jeho staniolem viz obrázek v příloze, navíc je spojen nahoře s krytem lad.kondu pod šroubkem viz další obrázek. K čemu to mohlo sloužit ?
Nějaká chybějící (vadná zem) a vadný nepřístupný kondik pod přepínači ? Nějaký tip ?
4. Ve schématu p.Berana není v síti žádná pojistka - já tam mám dvě . Je to originál ?

Děkuji za pomoc/názor.

[Milan]

Verze se pojistkami je originál, u některých přijímačů byly vypuštěny, někde (u německé verze) byla jedna plochá.
Na oldradio.cz je drátovačka, to hodně pomůže. http://www.oldradio.cz/ph456.htm
Spodní kryt, černý papír se staniolem.

[Milan155]

Díky za informace ,měl prosím tě ten spodní deklík větrací otvory ?

[Milan]

Neměl žádné větrací otvory, očko pro stínění je přinýtované dutým mosazným nýtkem v rohu a tento papírový kryt je přišroubován šroubky z nichž mají dva protilehlé mosazné hrnečkové podložky určené k zapečetění pečetním voskem...

[Milan155]

Díky za informaci, našel jsem na jednom franc. webu fotku prázdné bedny s tím spodním deklíkem , je to tak, jak píšeš.

[Milan155]

Dostal jsem se do fáze zkoušení vst.obvodů rádia . Oscilátor s AK2 nekmitá , úplně vyloučit vadu v laď. obvodech nemohu /vícero uhnilých drátků uvnitř jsem již opravil) , jiné rádio pro vyzkoušení s AK2 nemám a náhradní AK2 také ne, na Aukru se nedaří ,přeplácí to 5s před koncem, asi prodejce nebo jeho kámoš .BM215A nemám, zkoušeč je vlastní výroby viz obrázek .
Zapojil jsem ji nejdříve dle Lukáše Pecy , tj. g2 cca 70V , g1 cca -3V , k , stínění , žhavení , ostatní elektrody v luftě. Přes g2 neteklo nic. Sníženo g1 na 0V , teklo 0,1mA , zvýšení napětí na g2 až na 150V - teklo 0,2mA přes g2 . Tipoval bych , že tato část je vadná ,nebo může proudu zabránit nějaký elektronový mrak kolem nezapojených elektrod ?

Pro ověření jsem ji pak zapojil celou : a 250V , g2 +g3 + g5 70V , g4 -1, 5V , g1 regulovatelné na začátku cca - 3V , k, stínění,žhavení .
A ejhle , Ia cca 2,5mA , Ig2 cca 0,7mA , Ig3+Ig5 cca 2,5mA , na snižování
napětí na g1 k nule reaguje prudkým nárůstem proudu až k cca 12 mA katodou - proporcionálně rostou i proudy jednotl. mřížkami včetně té g2,která samostatně nefunguje !

No a teď tedy základní otázka : je použitelná v rádiu nebo ne ? Proč teče Ig2 v druhém případě a ne v prvním, je mi záhadou . Díky za tip na správné měření .

[Milan]

v každém případě musí být zapojena anoda, jen g2 nestačí, ma malou plochu,
minimální konfigurace je anoda, g2,g1,k (g2 proto, že samotná anoda je daleko)

[Milan155]

Díky za názor. Obávám se, že jakmile zapojím anodu, měřím podobně jako na BM215A, kde u této elektronky je z diskuzí známo, že změří dobře směšovací část , nicméně oscilátorová část změřena správně není a oscilátor pak nemusí fungovat ( podobně jako u jiných elektronek, kde je více systémů a jedno žhavení , já mám tuto zkušenost třeba s ECH21 nebo s UBL21 - u těch ale mohu měřit každý systém zvlášť. U AK2 , ale i třeba u 6H31 apod. se mi to zřejmě nedaří . ) . Nějak nemohu pochopit, proč by měla zapojená anoda pomáhat proudu g2 - obvykle je to třeba u pentod naopak, když upadne anoda, část jejího proudu převezme právě g2. Asi by to chtělo více znát teorii návrhu a stavby těchto elektronek, z katalogů se tohle nevyčte.
Ten problém změření spočívá v tom, že u těchto typů elektronek nejsou v katalozích udávány hodnoty ve statickém bodě jako u většiny elektronek, ale hodnoty s již běžícím oscilátorem . Na druhou stranu při výrobě těchto elektronek
jistě měřili bez oscilátoru ( to by jej museli také ladit apod. a bylo by to značně nešikovné) , tzn. otázka zní,jak nastavit napětí na elektrodách a jaké proudy naměřit, aby byla jistota, že je elektronka v pořádku. A to jsem nikde zatím nenašel.

[Jano]

Nějak mi uniká smysl těch opatření. Jestli elektronka žhaví, emituje, není v ní ani po nažhavení zkrat nebo upadlá některá elektroda, tak je v pořádku. To všechno se dá zjistit na nejjednodušším měřiči nebo i přímo v zapojení.

[Jano]

Jo - k tomu Aukru. Tam to opravdu zjevně nakupují spekulanti v naději, že to prodají ještě dráž. Blbé je, že až zjistí, že to za jejich cenu nikdo nekoupí, nejspíš to zničí. Přihazování v poslední minutě slouží k tomu, aby člověk neupozornil spekulanty, že je o součástku zájem. Štve mě to, ale jiný způsob nevidím.