Tyto stránky obsahují velké množství schémat jednoduchých tranzistorových přijímačů am. Lze je ubastlit během jednoho dne a pak zkoumat co dokážou ...
http://transiver.ucoz.ru/forum/4-7-1
Jednoduché tranzistorové přijímače
Re: Jednoduché tranzistorové přijímače
Milane díky!! 
Dokonce i Chrome prohlížeč slušně přeložil.Teď ještě najít tabulku na převod trandů na u nás dostupné. Tím netvrdím, že originální jsou v ČR nedostupné...
Dokonce i Chrome prohlížeč slušně přeložil.Teď ještě najít tabulku na převod trandů na u nás dostupné. Tím netvrdím, že originální jsou v ČR nedostupné...Re: Jednoduché tranzistorové přijímače
Píšu z hlavy - takže bez záruky :
Tranzistory "MP" jsou germaniové PNP nízkovýkonové (takže něco jako 102NU.. nebo spíš dostupnější GC51x), "MN" jsou to samé ale NPN, "P" jsou výkonové (GD...)
KT už je klasický křemík - KT315b bych osobně klidně nahradil nějakým kácéčkem, ale spíš třeba KF508 atd. Je to NPN (ve schématech jsou někde přehozené šipky - ale z napájení je to jasné.
Jinak některá schémata si myslím, že jsou přímo ze stavebnic KIEV, možná si je taky pamatujete - měli je ještě před 89 rokem, stávaly kolem stovky a byly tři verze, od nejjednodušší jedničky (náhlavní sluchátka) až po trojku, kde už byl i reproduktor. Byly balené v takových polystyrenových krabicích.
Tranzistory "MP" jsou germaniové PNP nízkovýkonové (takže něco jako 102NU.. nebo spíš dostupnější GC51x), "MN" jsou to samé ale NPN, "P" jsou výkonové (GD...)
KT už je klasický křemík - KT315b bych osobně klidně nahradil nějakým kácéčkem, ale spíš třeba KF508 atd. Je to NPN (ve schématech jsou někde přehozené šipky - ale z napájení je to jasné.
Jinak některá schémata si myslím, že jsou přímo ze stavebnic KIEV, možná si je taky pamatujete - měli je ještě před 89 rokem, stávaly kolem stovky a byly tři verze, od nejjednodušší jedničky (náhlavní sluchátka) až po trojku, kde už byl i reproduktor. Byly balené v takových polystyrenových krabicích.
Re: Jednoduché tranzistorové přijímače
Před dávnými lety jsem vyzkoušel téměř všechny na zdejším trhu dostupné stavebnice jednoobvodových přijímačů, hlavně ze SSSR. Některé by spíše nastávajícího zájemce odradily, ale dobrou zkušenost jsem udělal třeba s různými modely Junosť.
Ale píši to hlavně proto, že mnoho z toho, co je na zde uveřejněném odkazu, šlo rychle a elegantně vyzkoušet na stavebnici ze SSSR Ekon 01. Do rámu ve tvaru rádia, se skládají bez letování kostičky se součástkami, takže během chvíle se dalo realizovat dané schema. Bylo tak možno jednoduše ověřit příjmové vlastnosti rádií od krystalky až po reflex. Samozřejmě ta nejvyšší varianta již hrála velmi solidně. Otáčením jedné kostičky bylo dokonce možno přepínat mezi SV a DV.
Ale píši to hlavně proto, že mnoho z toho, co je na zde uveřejněném odkazu, šlo rychle a elegantně vyzkoušet na stavebnici ze SSSR Ekon 01. Do rámu ve tvaru rádia, se skládají bez letování kostičky se součástkami, takže během chvíle se dalo realizovat dané schema. Bylo tak možno jednoduše ověřit příjmové vlastnosti rádií od krystalky až po reflex. Samozřejmě ta nejvyšší varianta již hrála velmi solidně. Otáčením jedné kostičky bylo dokonce možno přepínat mezi SV a DV.
- Přílohy
-
- ekon_1_pred.jpg
- (49.57 KiB) Zatím ještě nestaženo
Re: Jednoduché tranzistorové přijímače
Stavebnici Ekon jsem měl také. Ale ještě před ní Radiokonstruktor Kiev 1, ta byla hezky zpracovaná.
Jenomže původní feritová anténa byla dodávána jen pro dlouhé vlny a pro střední se musela navinout jiná cívka. Také pracovní bod vstupního tranzistoru - u složitějších konstrukcí byl nevhodně zvolen - tranzistor byl moc otevřený a přijímač pak málo citlivý... Ale to byly jediné nevýhody.
Tranzistory v ruských konstrukcích lze bez problémů nahradit u nás vyráběnými grmaniovými. Avšak i křemíkovými, pro vf vyhoví např. KF124 a pro nf ale i vf KC507, koncové (i komplementární dvojice) KF507, KF517. Jen je potřeba dát do báze trimr a nastavit vhodný pracovní bod, což není problém. Jako zkušební desku používám jednostranný cuprextit a součástky pájím podobným stylem - (ugly construction-ošklivá konstrukce) http://www.funwithelectronics.com/images/IMG_1697.JPG
. Hezké to není, ale zato rychlé a velmi praktické pro změny v zapojení...
Jenomže původní feritová anténa byla dodávána jen pro dlouhé vlny a pro střední se musela navinout jiná cívka. Také pracovní bod vstupního tranzistoru - u složitějších konstrukcí byl nevhodně zvolen - tranzistor byl moc otevřený a přijímač pak málo citlivý... Ale to byly jediné nevýhody.
Tranzistory v ruských konstrukcích lze bez problémů nahradit u nás vyráběnými grmaniovými. Avšak i křemíkovými, pro vf vyhoví např. KF124 a pro nf ale i vf KC507, koncové (i komplementární dvojice) KF507, KF517. Jen je potřeba dát do báze trimr a nastavit vhodný pracovní bod, což není problém. Jako zkušební desku používám jednostranný cuprextit a součástky pájím podobným stylem - (ugly construction-ošklivá konstrukce) http://www.funwithelectronics.com/images/IMG_1697.JPG
. Hezké to není, ale zato rychlé a velmi praktické pro změny v zapojení...
-
mezifrekvence445
- Příspěvky: 86
- Registrován: 25.03. 2015, 03:05
Re: Jednoduché tranzistorové přijímače
Ježišmarjá Milane , to nééé. to je fakt "very ugly".
Kontaktní pole všech možných velikostí lze dnes koupit za pár kaček, dokonce i sady propoj.kablíků.
Trochu mimo tému, ... kdysi dávno, když jsem se učil funkci obvodů, zkoušel různá zapojeni, udělal jsem si zkušební destičky. Asi 10x10cm prkénko z měkého suchého dřeva, na to jsem nalepil papír se schematem, v místě páj.bodů jsem zatlouk pájitelné tenké mosaz. hřebíčky nebo špendlíky. Po rozebrání jsem vytahal hřebíky , nalepil jiné schema... Mám ty destičky dodnes někde. Později jakási svazarm.organizace (označovala se 666) dala omezeně na trh malá kontaktní pole. A když už tišták , tak je výběr univerzálních (čtverečky s dírkama) i jiné pro DIL, DIP.
Kontaktní pole všech možných velikostí lze dnes koupit za pár kaček, dokonce i sady propoj.kablíků.
Trochu mimo tému, ... kdysi dávno, když jsem se učil funkci obvodů, zkoušel různá zapojeni, udělal jsem si zkušební destičky. Asi 10x10cm prkénko z měkého suchého dřeva, na to jsem nalepil papír se schematem, v místě páj.bodů jsem zatlouk pájitelné tenké mosaz. hřebíčky nebo špendlíky. Po rozebrání jsem vytahal hřebíky , nalepil jiné schema... Mám ty destičky dodnes někde. Později jakási svazarm.organizace (označovala se 666) dala omezeně na trh malá kontaktní pole. A když už tišták , tak je výběr univerzálních (čtverečky s dírkama) i jiné pro DIL, DIP.
Re: Jednoduché tranzistorové přijímače
Já měl ty Kievy postupem času všechny.
Cívka byla opravdu jen dlouhovlnná (na takové tenké feritce s obdélníkovým průřezem a dvěma oddělenými vinutími). Opravdu to nebylo špatně vymyšlené, ale kromě nevýhod co popisoval Milan, bych zmínil ještě ne moc dobrá sluchátka (malá náhlavní, původně vojenská TON-2), která se citlivostí zdaleka nemohla rovnat klasickým 4k mušlím. Další problém taky byl, že mnoho stavebnic kvůli dlouhému a nevhodnému skladování mělo zoxidované plošné spoje, přičemž součástky se na ně montovaly pomocí šroubků M3 - a někdy tedy spoj prostě nevedl, což samozřejmě úplní začátečníci nevěděli a nehrající rádio je odradilo od dalších pokusů a někdy bohužel třeba i od bastlení vůbec. Bylo nejlepší všechny otvory preventivně pocínovat.
Většina rádií z Kieva (jedničky) chtěla klasicky dobrou anténu a uzemnění, na samotnou feritku hrály jen blízko vysílače. Oproti tomu ty Junosti hrály slušně v podstatě všude - akorát už to přece jen bylo pro pokročilé, muselo se pájet a u některých dokonce i navíjet cívky. Pro úplné začtečníky byly rádijka typu "Zvezdočka" "Leningrad" a "Elektronik" - jednoduchá přímozesilující konstrukce, ale přitom relativně dobrý a silný poslech i na reproduktor a feritku. Akorát že u nich se člověk moc nenaučil - byl to sestavený a oživený tišťák, ke kterému bylo potřeba akorát připájet repráček, přepínač SV/DV a kontakty pro baterku. Vysvětlení funkce nebo možnost variant žádné.
Každopádně si ale myslím, že tyhle ruské stavebnice přilákaly do řad radioamatérů a bastlířů hodně kluků. S cenou okolo stovky to byl tehdy takový ideální vánoční dárek pro malého zvídavého pionýra...
Cívka byla opravdu jen dlouhovlnná (na takové tenké feritce s obdélníkovým průřezem a dvěma oddělenými vinutími). Opravdu to nebylo špatně vymyšlené, ale kromě nevýhod co popisoval Milan, bych zmínil ještě ne moc dobrá sluchátka (malá náhlavní, původně vojenská TON-2), která se citlivostí zdaleka nemohla rovnat klasickým 4k mušlím. Další problém taky byl, že mnoho stavebnic kvůli dlouhému a nevhodnému skladování mělo zoxidované plošné spoje, přičemž součástky se na ně montovaly pomocí šroubků M3 - a někdy tedy spoj prostě nevedl, což samozřejmě úplní začátečníci nevěděli a nehrající rádio je odradilo od dalších pokusů a někdy bohužel třeba i od bastlení vůbec. Bylo nejlepší všechny otvory preventivně pocínovat.
Většina rádií z Kieva (jedničky) chtěla klasicky dobrou anténu a uzemnění, na samotnou feritku hrály jen blízko vysílače. Oproti tomu ty Junosti hrály slušně v podstatě všude - akorát už to přece jen bylo pro pokročilé, muselo se pájet a u některých dokonce i navíjet cívky. Pro úplné začtečníky byly rádijka typu "Zvezdočka" "Leningrad" a "Elektronik" - jednoduchá přímozesilující konstrukce, ale přitom relativně dobrý a silný poslech i na reproduktor a feritku. Akorát že u nich se člověk moc nenaučil - byl to sestavený a oživený tišťák, ke kterému bylo potřeba akorát připájet repráček, přepínač SV/DV a kontakty pro baterku. Vysvětlení funkce nebo možnost variant žádné.
Každopádně si ale myslím, že tyhle ruské stavebnice přilákaly do řad radioamatérů a bastlířů hodně kluků. S cenou okolo stovky to byl tehdy takový ideální vánoční dárek pro malého zvídavého pionýra...
Re: Jednoduché tranzistorové přijímače
Kontaktní pole mám žluté ještě z komunistického Eltosu, potom bílé z GESu, bohužel raději mám techniku ugly construction. Co je připájené to drží, nemusím nikde nic domačkávat nebo se trápit s průměrem a délkou přívodů, minimální vzájemná kapacita spojů, rychlost, variabilnost, to vše hovoří jasně. Ale nikoho k tomu nepřemlouvám.
Naopak kontaktní pole je vhodnější pro práci integrovanými obvody, tady mu jeho prvenství neupírám ...
Konstrukce prkénka se hřebíky v papírovém schématu je zase vhodná pro začátečníky, umožňuje přehlednou práci a je používána i v zahraničí. Popsána byla např. na radiomuseum.org .
Naopak kontaktní pole je vhodnější pro práci integrovanými obvody, tady mu jeho prvenství neupírám ...
Konstrukce prkénka se hřebíky v papírovém schématu je zase vhodná pro začátečníky, umožňuje přehlednou práci a je používána i v zahraničí. Popsána byla např. na radiomuseum.org .
Re: Jednoduché tranzistorové přijímače
Asi tam ale mají pár chybiček.Milan píše:Tyto stránky obsahují velké množství schémat jednoduchých tranzistorových přijímačů am. Lze je ubastlit během jednoho dne a pak zkoumat co dokážou ...
http://transiver.ucoz.ru/forum/4-7-1
Např. u druhého obrázku je špatně šipka v emitoru, u třetího je obráceně zapojena dioda V1....
Jinak kdysi pro mládež super, bohužel dneska pochybuji, že by to mladí vůbec četli, nedej bože něco sami z toho stavěli.
Re: Jednoduché tranzistorové přijímače
Asi mimo tému nejako tie stránky už nefungujú