Lotos + Kamelie + Mimosa + Orchidea - poznámky z renovace
Lotos + Kamelie + Mimosa + Orchidea - poznámky z renovace
Po jistém zklamání z renovací a hlavně parametrů oravských výrobků řady Štandart jsem se rozhodl zaměřit na výrobky pardubické Tesly.
Na Aukru jsem koupil hezkého Lotosa za 1 Kč. Jedná se o nějakou méně běžnou verzi. Pochází z posledního roku výroby, má šedou barvu, popisky na tlačítkách v němčině a řádkový konec je osazen elektronkou PL500 a řádkové trafo je typu 6PN 350 05 s válcově vinutou VN cívkou, které se používalo od zmíněného štandarta výše. Televizi prodával syn prvního majitele, takže k ní mám i veškerou dokumentaci.
Televize je konstrukčně velmi dobře zpracovaná, přesto má ale zapojení některé nedostatky. A to i u této konkrétní telky která by už měla být vychytaná.
První čeho jsem si všiml po oživení byl velký brum z reproduktoru při stažené hlasitosti. Po vyloučení chyb součástek jsem za provozu odpojil žhavící okruh - a brum byl pryč. NF předzesilovač tvořený PABC80 má totiž žhavící vlákno zapojený na dost vysokým potenciálu asi 120 V proti kostře a brum se indukuje ze žhavení. Řešení je ale velmi jednoduché, protože žhavení není vedené na DPS ale samostatnými vodiči, takže se vlákno PABC80 zařadí mezi obrazovku a PCL82. Brum se z původních 0,5V sníží na 50mV. Přijde mi neuvěřitelný, že se to takhle vyrábělo celou dobu. Použitý reproduktor sice nemá na 50 Hz velkou účinnost, takže to nepůsobí vyloženě rušivě, ale při pohledu se membrána reproduktoru viditelně chvěje.
Další problém se týká, jak jinak, řádkovýho rozkladu. I když u této telky jsou použity stejné komponenty jako u Štandarta, tak účinnost řádkového konce je o dost horší. Telka sice běhá, ale je přetížená koncová elektronka. Projevuje se to tak, že telka neuspěje v dlouhodobém testování jakým podrobuju všechny renovované přístroje. Znamená to to, že televize je v provozu 6 - 8 hodin denně po dobu alespoň 14 dní. Tady se dělo to, že po nějakých třech dnech se v elektronce objevil ve spodní části modrosvit a začaly se zubatit svislé linie obrazu.
Po zkoušení všeho možného jsem zjistil, že i při bezchybných součástkách má řádkový konec moc velký odběr. V manuálu sice píší pracovní bod PL500 nastavit na 130 mA katodovýho proudu, ale tato věc je vzhledem ke konstrukci prakticky neproveditelná a nevěřím, že to tak někdo nastavoval. Jde ale celkem dobře měřit úbytek na filtračním odporu ve zdroji a pak si proud spočítat. Proud mi vycházel na 166 mA i když jsem nastavil minimální šířku obrazu kdy i VN spadlo na 13,5 kV. Zajímavý bylo, že i zvyšováním výkonu řádkovýho konce odběr proudu téměř nerostl.
Začal jsem tedy osciloskopem porovnávat průběhy napětí - zejména mě zajímal tvar budícího impulzu. Oproti tomu jak je nakreslenej ve schematu se lišil - viz obrázky. V budícím generátoru jsem ale nenašel žádnou chybu a to už jsem měřil součástku po součástce. Poté mě napadlo se podívat kam se zapojení postupem doby posunulo - přece nebudu vymýšlet vymyšlené. Pro srovnání jsem se také podíval na tvar impulzu u Štandarta.
Nakonec jsem se inspiroval telkou 4246U Salermo. Zapojení řádkového konce i budiče je velmi podobné, jen jsou odlišné hodnoty některých součástek. Zejména mřížkový svod 1M místo 2M2 a pak hlavně hodnoty členu R423 a C422, které mají vliv na tvar temene impulzu. Odpor M15 se zmenšil na 22k a kondík se naopak zvětšil z 56 pF na 150 pF. Po úpravě hodnot těchto tří součástek se tvar budícího impulzu velmi přiblížil tomu co je nakreslené ve schematu, ale hlavně se účinnost řádkového konce dost zlepšila. Při nastavení správné šířky obrazu je odběr řádkového konce 130 mA, VN obrazovky je 14,5 kV, resp. 15 kV při ubrání jasu a proud stínící mřížky PL500 klesl z 16 mA na 12 mA.
Po těchto úpravách už telka úspěšně absolvovala 14 denní testovací režim a už naběhala spoustu dalších hodin při běžným provozu. Obrazovku má ve výborném stavu, takže stálo za to ji vychytat.
Zajímalo by mě jestli tady někdo řešil podobný problémy?
Na Aukru jsem koupil hezkého Lotosa za 1 Kč. Jedná se o nějakou méně běžnou verzi. Pochází z posledního roku výroby, má šedou barvu, popisky na tlačítkách v němčině a řádkový konec je osazen elektronkou PL500 a řádkové trafo je typu 6PN 350 05 s válcově vinutou VN cívkou, které se používalo od zmíněného štandarta výše. Televizi prodával syn prvního majitele, takže k ní mám i veškerou dokumentaci.
Televize je konstrukčně velmi dobře zpracovaná, přesto má ale zapojení některé nedostatky. A to i u této konkrétní telky která by už měla být vychytaná.
První čeho jsem si všiml po oživení byl velký brum z reproduktoru při stažené hlasitosti. Po vyloučení chyb součástek jsem za provozu odpojil žhavící okruh - a brum byl pryč. NF předzesilovač tvořený PABC80 má totiž žhavící vlákno zapojený na dost vysokým potenciálu asi 120 V proti kostře a brum se indukuje ze žhavení. Řešení je ale velmi jednoduché, protože žhavení není vedené na DPS ale samostatnými vodiči, takže se vlákno PABC80 zařadí mezi obrazovku a PCL82. Brum se z původních 0,5V sníží na 50mV. Přijde mi neuvěřitelný, že se to takhle vyrábělo celou dobu. Použitý reproduktor sice nemá na 50 Hz velkou účinnost, takže to nepůsobí vyloženě rušivě, ale při pohledu se membrána reproduktoru viditelně chvěje.
Další problém se týká, jak jinak, řádkovýho rozkladu. I když u této telky jsou použity stejné komponenty jako u Štandarta, tak účinnost řádkového konce je o dost horší. Telka sice běhá, ale je přetížená koncová elektronka. Projevuje se to tak, že telka neuspěje v dlouhodobém testování jakým podrobuju všechny renovované přístroje. Znamená to to, že televize je v provozu 6 - 8 hodin denně po dobu alespoň 14 dní. Tady se dělo to, že po nějakých třech dnech se v elektronce objevil ve spodní části modrosvit a začaly se zubatit svislé linie obrazu.
Po zkoušení všeho možného jsem zjistil, že i při bezchybných součástkách má řádkový konec moc velký odběr. V manuálu sice píší pracovní bod PL500 nastavit na 130 mA katodovýho proudu, ale tato věc je vzhledem ke konstrukci prakticky neproveditelná a nevěřím, že to tak někdo nastavoval. Jde ale celkem dobře měřit úbytek na filtračním odporu ve zdroji a pak si proud spočítat. Proud mi vycházel na 166 mA i když jsem nastavil minimální šířku obrazu kdy i VN spadlo na 13,5 kV. Zajímavý bylo, že i zvyšováním výkonu řádkovýho konce odběr proudu téměř nerostl.
Začal jsem tedy osciloskopem porovnávat průběhy napětí - zejména mě zajímal tvar budícího impulzu. Oproti tomu jak je nakreslenej ve schematu se lišil - viz obrázky. V budícím generátoru jsem ale nenašel žádnou chybu a to už jsem měřil součástku po součástce. Poté mě napadlo se podívat kam se zapojení postupem doby posunulo - přece nebudu vymýšlet vymyšlené. Pro srovnání jsem se také podíval na tvar impulzu u Štandarta.
Nakonec jsem se inspiroval telkou 4246U Salermo. Zapojení řádkového konce i budiče je velmi podobné, jen jsou odlišné hodnoty některých součástek. Zejména mřížkový svod 1M místo 2M2 a pak hlavně hodnoty členu R423 a C422, které mají vliv na tvar temene impulzu. Odpor M15 se zmenšil na 22k a kondík se naopak zvětšil z 56 pF na 150 pF. Po úpravě hodnot těchto tří součástek se tvar budícího impulzu velmi přiblížil tomu co je nakreslené ve schematu, ale hlavně se účinnost řádkového konce dost zlepšila. Při nastavení správné šířky obrazu je odběr řádkového konce 130 mA, VN obrazovky je 14,5 kV, resp. 15 kV při ubrání jasu a proud stínící mřížky PL500 klesl z 16 mA na 12 mA.
Po těchto úpravách už telka úspěšně absolvovala 14 denní testovací režim a už naběhala spoustu dalších hodin při běžným provozu. Obrazovku má ve výborném stavu, takže stálo za to ji vychytat.
Zajímalo by mě jestli tady někdo řešil podobný problémy?
Naposledy upravil(a) Jardak dne 27.10. 2022, 13:29, celkem upraveno 2 x.
- vofo
- Příspěvky: 140
- Registrován: 10.12. 2021, 17:04
- Bydliště: U Šumperka,ještě větší dálka od Olomouce
Re: Lotos + Kamelie - poznámky z renovace
Je na tom s podivem jen to, že by výrobce spustil z pásu něco, co má "týdenní životnost "a neobjevila se k tonu opravná technická zpráva.
Třeba v tom Německu měli lepší elektriku v zásuvce, psáno s humorem.
Třeba v tom Německu měli lepší elektriku v zásuvce, psáno s humorem.
Re: Lotos + Kamelie - poznámky z renovace
Jako perličku- moji rodičové Lotos pořídili někdy kolem roku 1960 ( v pořadí druhý po Mánesovi) . Běhal asi 14 dní a pak "chcípnul" . Opravář vyměnil takový hnědý váleček ( dnes vím, že to byl tzv.účinnostní kondenzátor).¨
Pak televize běhala rodičům až do začátku barvy a poté ještě řadu let na chalupě , bez opravy nebo výměny lampy. A to jsme ji tedy v mládí s bráchou nešetřili .... .Pochybuji, že dnes nějaká televize cca 20 let vydrží v chodu .
Pak televize běhala rodičům až do začátku barvy a poté ještě řadu let na chalupě , bez opravy nebo výměny lampy. A to jsme ji tedy v mládí s bráchou nešetřili .... .Pochybuji, že dnes nějaká televize cca 20 let vydrží v chodu .
-
- Příspěvky: 112
- Registrován: 31.01. 2020, 10:08
Re: Lotos + Kamelie - poznámky z renovace
Lotose jsem jako mladík kdesi dostal a chodil dobře. Pak jsem ho s někým vyměnil za nějaké rádio. Kamelii jsem měl taky, ale ta se dost hřála a od toho tepla sem tam něco odešlo. Jinak proti nim nemůžu říci křivého slova.
Re: Lotos + Kamelie - poznámky z renovace
Ale já proti těmto televizím nic nemám, naopak libí se mi jak je zpracovaná. Jen popisuji své trable s provozem po renovaci. Teď po úpravě hodnot toho RC členu kdy tvar impulzu odpovídá schematu, věřím, že už pošlape bez problémů, protože problém způsobovala příliš dlouhá doba plného sepnutí PL500. V podstatě spínala už v době kdy byla ještě plně vodivá PY88.
Navíc mám takový dojem, že podobný problém mám v Astře. U mé telky je na vrcholu pulzu taky poměrně dlouhá rovina, oproti tvaru impulzu co mi poslal vofo který naměřil na své Astře. Teď už jen přijít na to co to způsobuje.
Teď dělám Kamelii a ta má ještě starší typ VN trafa a svěže moc nevypadá, tak jsem zvědav co se bude dít po oživení. Podle TS č. 25 patří u těchto TV řádkový konec k poruchovým dílům. Nakonec stejné VN trafo je použito i v Azuritu, kde jeho poruchovost vygradovala.
U Lotosa existují tři zapojení regulace výkonu pentody. První nejstarší je bez varistoru, další s varistorem a seriovou kompenzací co má třeba Kamelie a pak poslední s paralelním proudem co mám v mém Lotosu. U Azuritu byla použita verze se seriovým zapojením, které bylo odbornou skupinou označeno jako nevhodné a v TS č. 27 je podrobně popsaná úprava na paralelní regulaci, současně s přepojením vylaďovacího kondenzátoru na jinou odbočku aby se snížilo VN za současného rozšíření obrazu. Mám takový dojem, že přepojení kondenzátoru C509 na řádkovým trafu jsem četl i v návodu k údržbě Lotosa, kde jako důvod byl uvedenej kompenzace výrobních tolerancí. Nakonec v té odborné skupině byl i zástupce pardubické Tesly.
Bohužel v té Technické zprávě, která jde stáhnout třeba tady: http://www.oldradio.cz/tvp.htm
chybí stránka č. 15 na které jsou popsané důvody zvýšené poruchovosti. Nemáte někdo tento dokument kompletní? Zajímalo by mě k čemu konkrétně odborníci došli.
Tady ještě pár fotek toho Lotosa:
Navíc mám takový dojem, že podobný problém mám v Astře. U mé telky je na vrcholu pulzu taky poměrně dlouhá rovina, oproti tvaru impulzu co mi poslal vofo který naměřil na své Astře. Teď už jen přijít na to co to způsobuje.
Teď dělám Kamelii a ta má ještě starší typ VN trafa a svěže moc nevypadá, tak jsem zvědav co se bude dít po oživení. Podle TS č. 25 patří u těchto TV řádkový konec k poruchovým dílům. Nakonec stejné VN trafo je použito i v Azuritu, kde jeho poruchovost vygradovala.
U Lotosa existují tři zapojení regulace výkonu pentody. První nejstarší je bez varistoru, další s varistorem a seriovou kompenzací co má třeba Kamelie a pak poslední s paralelním proudem co mám v mém Lotosu. U Azuritu byla použita verze se seriovým zapojením, které bylo odbornou skupinou označeno jako nevhodné a v TS č. 27 je podrobně popsaná úprava na paralelní regulaci, současně s přepojením vylaďovacího kondenzátoru na jinou odbočku aby se snížilo VN za současného rozšíření obrazu. Mám takový dojem, že přepojení kondenzátoru C509 na řádkovým trafu jsem četl i v návodu k údržbě Lotosa, kde jako důvod byl uvedenej kompenzace výrobních tolerancí. Nakonec v té odborné skupině byl i zástupce pardubické Tesly.
Bohužel v té Technické zprávě, která jde stáhnout třeba tady: http://www.oldradio.cz/tvp.htm
chybí stránka č. 15 na které jsou popsané důvody zvýšené poruchovosti. Nemáte někdo tento dokument kompletní? Zajímalo by mě k čemu konkrétně odborníci došli.
Tady ještě pár fotek toho Lotosa:
Re: Lotos + Kamelie - poznámky z renovace
Stránka patnáct.
Re: Lotos + Kamelie - poznámky z renovace
Moc děkuji za tu stránku.
- vofo
- Příspěvky: 140
- Registrován: 10.12. 2021, 17:04
- Bydliště: U Šumperka,ještě větší dálka od Olomouce
Re: Lotos + Kamelie - poznámky z renovace
Vzkaz pro přispěvatele hmc1.
Co je to za knihu, kde se odvoláváte na stránku č.15.
Díky za odpověď.
Co je to za knihu, kde se odvoláváte na stránku č.15.
Díky za odpověď.
- vofo
- Příspěvky: 140
- Registrován: 10.12. 2021, 17:04
- Bydliště: U Šumperka,ještě větší dálka od Olomouce
Re: Lotos + Kamelie - poznámky z renovace
To Jardak.
Já mám dva Lotosy. V jednom VN trafo 350 00 v druhém 350 05. Oba mají klasickou VN cívku navinutou křížově nastojato zalitou po obvodu asfaltem. Obě trafa popsána v knize Úpravy televizních příjmačů.
Ten tvůj Lotos má trafo 3500 05 s jinou cívkou. Můžeš poslat foto?
Kombinovaný srážecí odpor pro anodová napětí byl poruchový. Často se přerušila nějáká odporová odbočka, ten tvůj vypadá jak nový. Asi toho ta telka moc nenaběhala.
Dotaz pro ostatní. Nemáte někdo původní "dálkové" ovládání pro Lotos. A funguje vám i ovládání síťového vypínače?
Já mám dva Lotosy. V jednom VN trafo 350 00 v druhém 350 05. Oba mají klasickou VN cívku navinutou křížově nastojato zalitou po obvodu asfaltem. Obě trafa popsána v knize Úpravy televizních příjmačů.
Ten tvůj Lotos má trafo 3500 05 s jinou cívkou. Můžeš poslat foto?
Kombinovaný srážecí odpor pro anodová napětí byl poruchový. Často se přerušila nějáká odporová odbočka, ten tvůj vypadá jak nový. Asi toho ta telka moc nenaběhala.
Dotaz pro ostatní. Nemáte někdo původní "dálkové" ovládání pro Lotos. A funguje vám i ovládání síťového vypínače?