Tesla 504 U-II Pionýr : BRUM
Re: Tesla 504 U-II Pionýr : BRUM
Došel jsem k závěru, že se jistě muselo jednat o zlepšovací návrh úderníka či soudruha jak ušetřit v té době drahý elyt. Řešení které používal "válečný" Philips např. v modelu 203U se posléze později objevilo v Tesla Accord a v Talismanech, zde však došlo opět k úspoře na kapacitě, ale to bych také přičítal menšímu reproduktoru a menšímu nf výkonu...
Je to taková úvaha.
Je to taková úvaha.
Re: Tesla 504 U-II Pionýr : BRUM
Ušetřili nejen ten elyt, s kterým asi měli potíže na rozdíl od svitků, ale i v některých případech třeba stínění kondenzátoru z jezdce pot.hlasitosti na g1 nf triody ( známá punčoška) . Začínám se klonit k tomu, že to, co se nachytalo z okolí do obvodů g1 nf triody a působí brum, se kompenzuje brumem odjinud , tj. z nedokonalého RC filtru zdroje záporného předpětí, který je přiveden na g1 nf triody přes odpor 5MOhm , trioda otočí fázi a brum v protifázi z anody nf triody putuje na g1 UBL21 spolu s brumem přes odpor v mřížce (M4) . Ale to jsou jen takové spekulace, fyzicky se s tím budu zabývat asi příští týden .
Re: Tesla 504 U-II Pionýr : BRUM
Jsou známy takové způsoby dodatečné kompenzace brumu, zejména u přijímačů kde byl použitý reproduktor s budící cívkou na té je někdy také navinuto kompenzační vinutí, to pak přivádí napětí o vhodné úrovni do elektronky koncového stupně. Tady nevím, chybí regulace případného kompenzačního napětí, celý systém předpětí je závislý na celkovém odběru všech stupňů v přijímači, což byla další snaha jak ušetřit za elyty...
Ale držím palce a fandím, je dobré se o to hlouběji zajímat !
Ale držím palce a fandím, je dobré se o to hlouběji zajímat !
Re: Tesla 504 U-II Pionýr : BRUM
Tak po cca dvou půldenních pátraních s osciloskopem ve střevech rádia byly identifikovány čtyři "zdroje" bručení :
1. Slabounký brum sinus 50 Hz . Ten má zřejmě příčinu v indukci sítě přímo do výstupního trafa , protože ani zablokování g1 UBL21 , ani výměna elektronek ( zkoušeny 4 funkční kusy ) nemají na tento brum žádný vliv.
Pro identifikaci dalších "zdrojů" jsem odpojil kondenzátor mezi anodou nf triody a obvody g1 UBL21 .
2. Filtr záporného předpětí pro řídící mřížky a avc je nedostatečný. Přes odpor M4 se do g1 UBL21 (ale také zčásti do g1 nf triody) dostává brum 50Hz , ale značně nesinusový v důsledku pulzování proudu na odporech 170+32 Ohm .Výsledek je vidět na sekundáru výst. trafa s amplitudou cca 200 mV , to již dost ruší. Před odpor M5 přidán dodatečný filtr 22k+47u . Brum poklesl na výstupu na cca 1/4.
3. V anodě nf triody je brum cca 100 mV 50Hz způsobený jednak indukcí do kondenzátoru a vedení mezi jezdcem potenciometru a g1 nf triody, po odstínění nezmizí úplně , jen cca o 1/3. Příčina je stejná - blbě kostřené blokovací kondenzátory a odpory v avc do špatných kostřících bodů, navíc v mnoha případech jinak, než je zakresleno v dokumentaci. Kromě toho tento brum jakoby tvořil modulační obálku signálu oscilátoru !!! .Co má co dělat signál oscilátoru v anodě nf triody ? A jeho velikost lze regulovat potenciometrem hlasitosti , přitom filtry nosné mf signálu 80 a 100 pF jsou ok , ale na toto nefunkční. Ten signál oscilátoru zmizí po přepojení kostření filtru g2+4 první UCH21, který je kostřen na přepínači oscilátoru . Nf brum se podstatně dále sníží přepojením kostření součástek v obvodech nf triody do jednoho bodu na šasi u této triody.
4. Nikdy jsem to neměřil, navedl mě Milan , propojení plechové části, tj. katod, obou UCH21 na kostru přes patici . Naměřil jsem pár desítek mOhmů , to by vadit nemělo , ale (!) u obou byla propojena jen spodní část plechu , nikoliv plechový kroužek na boku elektronky dole. Ten, i když je pertlován, byl bez kontaktu . Proletováno , u první UCH21 bez vlivu, u druhé další snížení brumu k téměř neslyšitelnému i při větší hlasitosti.
Po popsaných vylepšeních zůstává prakticky jen brum dle bodu 1. Příčinu problému vidím jednak v chaotickém kostření různých obvodů, jednak kostření odporu 170 Ohmů fyzicky daleko od síťového elytu . Obávám se, že u bručících kusů , pokud se s tím majitel nesmíří , se musí příčiny hledat individuálně a navíc "mít kliku" .
Přikládám pár obrázků, skříň je pěkná, obnoveny bílé linky, epoxidem dolit prasklý knoflík ladění a v zadní stěně
zaceleny dvě nadbytečné díry.
1. Slabounký brum sinus 50 Hz . Ten má zřejmě příčinu v indukci sítě přímo do výstupního trafa , protože ani zablokování g1 UBL21 , ani výměna elektronek ( zkoušeny 4 funkční kusy ) nemají na tento brum žádný vliv.
Pro identifikaci dalších "zdrojů" jsem odpojil kondenzátor mezi anodou nf triody a obvody g1 UBL21 .
2. Filtr záporného předpětí pro řídící mřížky a avc je nedostatečný. Přes odpor M4 se do g1 UBL21 (ale také zčásti do g1 nf triody) dostává brum 50Hz , ale značně nesinusový v důsledku pulzování proudu na odporech 170+32 Ohm .Výsledek je vidět na sekundáru výst. trafa s amplitudou cca 200 mV , to již dost ruší. Před odpor M5 přidán dodatečný filtr 22k+47u . Brum poklesl na výstupu na cca 1/4.
3. V anodě nf triody je brum cca 100 mV 50Hz způsobený jednak indukcí do kondenzátoru a vedení mezi jezdcem potenciometru a g1 nf triody, po odstínění nezmizí úplně , jen cca o 1/3. Příčina je stejná - blbě kostřené blokovací kondenzátory a odpory v avc do špatných kostřících bodů, navíc v mnoha případech jinak, než je zakresleno v dokumentaci. Kromě toho tento brum jakoby tvořil modulační obálku signálu oscilátoru !!! .Co má co dělat signál oscilátoru v anodě nf triody ? A jeho velikost lze regulovat potenciometrem hlasitosti , přitom filtry nosné mf signálu 80 a 100 pF jsou ok , ale na toto nefunkční. Ten signál oscilátoru zmizí po přepojení kostření filtru g2+4 první UCH21, který je kostřen na přepínači oscilátoru . Nf brum se podstatně dále sníží přepojením kostření součástek v obvodech nf triody do jednoho bodu na šasi u této triody.
4. Nikdy jsem to neměřil, navedl mě Milan , propojení plechové části, tj. katod, obou UCH21 na kostru přes patici . Naměřil jsem pár desítek mOhmů , to by vadit nemělo , ale (!) u obou byla propojena jen spodní část plechu , nikoliv plechový kroužek na boku elektronky dole. Ten, i když je pertlován, byl bez kontaktu . Proletováno , u první UCH21 bez vlivu, u druhé další snížení brumu k téměř neslyšitelnému i při větší hlasitosti.
Po popsaných vylepšeních zůstává prakticky jen brum dle bodu 1. Příčinu problému vidím jednak v chaotickém kostření různých obvodů, jednak kostření odporu 170 Ohmů fyzicky daleko od síťového elytu . Obávám se, že u bručících kusů , pokud se s tím majitel nesmíří , se musí příčiny hledat individuálně a navíc "mít kliku" .
Přikládám pár obrázků, skříň je pěkná, obnoveny bílé linky, epoxidem dolit prasklý knoflík ladění a v zadní stěně
zaceleny dvě nadbytečné díry.
Re: Tesla 504 U-II Pionýr : BRUM
Pokud bude oscilátor amplitudově modulován brumem, tak se to přenese až na výstup, však je to stejná modulace, jako má vysílač. Ne nadarmo mají lepší rádia oscilátor napájen ze samostatné zdrojové větve s vlastní filtrací.
Jinak slušná práce s tou diagnostikou.
Jinak slušná práce s tou diagnostikou.
Re: Tesla 504 U-II Pionýr : BRUM
To máš pravdu s tou modulací oscilátoru, ale tady chyběla podstatná věc, a to nějaký vstupní signál , aby se to mohlo smísit a projít mf zesilovačem , přesto to tam prolezlo ( ale možná postačil šum vstupu rádia ). Anténní vstup byl při měřeních spojen se zemí a přemístěním kostření z přepínače sekce oscilátor blok. kondu g2+4 na místo dle výkresu fyzického zapojení brum zůstal,ale ten oscilátorový signál na anodě nf triody zmizel. Bude tam ještě hodně
tajemství ... .
tajemství ... .
Re: Tesla 504 U-II Pionýr : BRUM
Ještě mne napadla jedna věc. Co naindukování rušení do výstupního trafa z těch výkonových odporů? Oni jsou vinuté, čili se chovají jako cívka a jsou u výstupního trafa. Jinak smekám před tak podrobnou analýzou co vše má vliv na brum. Taky mne čeká několik těchto přijímačů.
Re: Tesla 504 U-II Pionýr : BRUM
Hledal jsem ještě nějaké informace o elektronce UBL21 a podmínkách jejího provozu v návaznosti na její diody.
V katalog. listu Philips je uvedeno, že aby se omezil vnik rušení do obvodů diod , má být jeden pól žhavení připojen buď na zem nebo na nejnižší možný potenciál vůči zemi. To tady rozhodně splněno není viz schema Pionýr, kapacita mezi diodou a katodou je cca 2 pF a jistě podobná bude mezi katodou a žhavením . Je tedy možné , že mnou uváděný malý brum viz bod 1 předchozího příspěvku není způsobem indukcí do trafa , ale kapacitní vazbou žhavení do detekčních obvodů . Katalogový list UBL21 Tesla se o tom nezmiňuje . Naopak Philips tento požadavek uvádí i u EBL21, kde to však není asi až tak kritické s ohledem na řádově menší žhavící napětí. Dívám-li se na schema 406U Vltava, kterou jsem si právě přinesl do dílny , pak kromě podložky pod síťovým kondem je i žhavení UBL21 jedním pólem střídavě přes 25uF spojeno se zemí . No někdo se možná ve vývoji probral a koukl do dokumentací Philips....
V katalog. listu Philips je uvedeno, že aby se omezil vnik rušení do obvodů diod , má být jeden pól žhavení připojen buď na zem nebo na nejnižší možný potenciál vůči zemi. To tady rozhodně splněno není viz schema Pionýr, kapacita mezi diodou a katodou je cca 2 pF a jistě podobná bude mezi katodou a žhavením . Je tedy možné , že mnou uváděný malý brum viz bod 1 předchozího příspěvku není způsobem indukcí do trafa , ale kapacitní vazbou žhavení do detekčních obvodů . Katalogový list UBL21 Tesla se o tom nezmiňuje . Naopak Philips tento požadavek uvádí i u EBL21, kde to však není asi až tak kritické s ohledem na řádově menší žhavící napětí. Dívám-li se na schema 406U Vltava, kterou jsem si právě přinesl do dílny , pak kromě podložky pod síťovým kondem je i žhavení UBL21 jedním pólem střídavě přes 25uF spojeno se zemí . No někdo se možná ve vývoji probral a koukl do dokumentací Philips....
Re: Tesla 504 U-II Pionýr : BRUM
Signál z oscilátoru se spolehlivě přenese do dalších stupňů ikdyž bude anténní vstup dokonale ukostřen. Stačí aby mělo oscilátorové napětí vyšší úroveň. Správné má být 7,5 -10 Vef . Sice se mění podle kmitočtu (nejmenší je obvykle na kv), ale hrubě musí sedět. Často bývá vadný odpor v g1 UCH21 50k, ten velice rád zvyšuje svoji hodnotu. Ovšem v tomto případě byl spíš na vině ten špatně ukostřený blokovací kondenzátor...Milan155 píše: ↑14.04. 2020, 17:35To máš pravdu s tou modulací oscilátoru, ale tady chyběla podstatná věc, a to nějaký vstupní signál , aby se to mohlo smísit a projít mf zesilovačem , přesto to tam prolezlo ( ale možná postačil šum vstupu rádia ). Anténní vstup byl při měřeních spojen se zemí a přemístěním kostření z přepínače sekce oscilátor blok. kondu g2+4 na místo dle výkresu fyzického zapojení brum zůstal,ale ten oscilátorový signál na anodě nf triody zmizel. Bude tam ještě hodně
tajemství ... .
Dál se domnívám, že pozdější série UBL21 měly v oblasti diod zdvojené žhavící vlákno, to by mohlo také přispívat ke zvýšení brumu, ale nikdy jsem to nezkoumal...Dávám jako podnět Bádání zdar !