AM rámová anténa - "asi" něco dělám špatně

[JirkaK]

Ano, drtivá většina antén pro SV rozhlas je pro vertikální polarizaci. Dokonce se tuším v knížce od M. Českého "Antény pro příjem rozhlasu a televize" doporučuje anténu natáhnout co nejvíc šikmo vzhůru.
Problémy pro normálního smrtelníka jsou dva. Vertikální anténa potřebuje hodně dobrou protiváhu, což jsou v profesionálním provedení kilometry zemnicích pásků natahaných pod anténou. Pro příjem to není až tak divoké, ale citelný pokles účinnosti tam určitě je. A druhá věc je výška antény, normální smrtelník se těžko dostane přes 10m výšky, nejvyšší laminátový stožár pro amatérské drátovky, který se dá běžně sehnat je tuším 15 nebo 16m a rozhodně není za pár kaček.
Pro běžný příjem je proti tomu klasická drátovka relativně levná a nenáročná konstrukce s vyhovující účinností. Kompromisem v tomto směru může být "T" anténa, kde svod se vlastně chová jako vertikální anténa a vodorovná část jako kapacitní klobouk zvyšující účinnost.
Na VKV pásmu je dnes tolik stanic, že něco tam bude slyšet prakticky na cokoliv. V každém případě je dobré porovnat příjem alespoň na obyčejný venkovní dipól se slušně provedeným svodem.

[kapetr]

Zdravím.
Tak jsem konečně anténu dodělal a včera v podvečer poprvé vyzkoušel. Viz fota.

Zvláště bych se pochlubil kvalitním VF konektorem typu "čokoláda", zajišťujícím dokonalé impedanční přizpůsobení a minimální vyzařování/ztráty. Zkrátka, na ničem jsem nešetřil. Kvalita především

Jinak jde o čtverec 37cm s 22 závity s rozestupem 5 mm. Tedy dle http://www.dx.cz/modules.php?name=News& ... le&sid=151

Dle (nyní již i vlastních) zkušeností mohu uvést:

- opravdu - bez paral. kondíku (naladění) nemá anténa při připojení indukční vazbou žádný efekt - ať s konci navolno či spojenými. Tedy rezonanční zesílení je pro nepřímou (ne-drátovou) vazbu nutné.

- zkusím ještě připojení drátové - na Grundiga. Tak předpokládám zastanou ladění vstupní obvody a tudíž ladění antény nebude nutné - anténa bude pracovat pro celé pásmo i bez vnějšího ladění.

- na silných stanicích je efekt (asi s ohledem na autom. regulaci citlivosti v rádiu) malý. Jen poklesne šum, ale zato zdá se mi vzroste taková chraplavost, podobná jako by při přetíženém reproduktorku ?! Na slabých, sotva zachytitelných, je však efekt zásadní.

- při ladění jsem si všiml zajímavého efektu: pokud je naladěna zcela mimo, tak jako by tam nebyla. Když se laděním začnu blížit, tak signál na rádiu s feritkou klesne až zcela zmizí a až při přesném naladění stoupne a překoná kvalitou příjem jen na feritku. Ladění je velmi ostré - to jsem nečekal.

Již v prvním svém příspěvku jsem nastolil otázku, zda nezáleží na orientaci vinutí (pravo/levotočivé) - jeho souhlasnosti s orientací vinutí na feritce.

A/ Zdá se, jako by ano - když se síla předávaného signálu vnější anténou vyrovná tomu na feritce, tak se vyruší a až při přesném naladění převládne silnější vnější anténa, takže i rozdílový signál je větší, než z feritky samotné.

B/ protinázor - ať je vinutí orientované jakkoli, tak okamžitá orientace magn. pole rezonující antény je souhlasné s tím, co ho vyvolává (signál vysílače) = nucené kmity. To samé platí i pro feritku => obě cívky pracují souhlasně bez ohledu na orientaci jejich vinutí.

Jaký na to máte názor ? A nebo B ? Nebo ... C ?
Jak tedy vysvětlit naopak pokles signálu v okolí přesného naladění antény ?

P.S.:

Po mírné obnově znalostí (opsání vzorečků) z učebnice však nerozumím vypočítaným závitům na http://www.dx.cz/modules.php?name=News& ... le&sid=151

Pokud se podíváme na příklady se stejným stoupáním s=0.5 cm a tudíž takřka konstantním poměrem
N/l = N/((N-1).s)), tak

L = [mí] . N . S . (N/l)
U = N . d[Fí]/dt = N . S . dB/dt

Obě veličiny - jak indukčnost tak indukované napětí jsou přímo úměrné součinu parametrů N (počet závitů) a S (plocha jednoho závitu).

Tudíž - pokud zmenším stranu čtverce 2x (= plochu 4x), musím to kompenzovat navýšením počtu závitů 4x.
Jak vidíte na stránce DX klubu, tak 80x80 má 13z a 40x40 jen 21z. Přitom by měla mít 4x13=52z, ne ?
Kde mám prosím chybu ?

Děkuji a zdravím

EDIT: vím, že vzorec pro L platí pro selenoid (l >> d), což tyto rámovky nesplňují (d > l), ale neznal jsem kompenzační vzorec. Teď jsem našel, že je tento výsledek třeba dělit číslem: [1 + 0.45 . (d/l)]

To to vysvětluje - upraveným vzorcem mi vyšla indukčnost všech uvedených rámovek kolem 250 micro H.

[Milan155]

Nejprve snad k tomu,jak to vlastně funguje,když to není s rádiem vodivě spojené. Cívka antény s ladícím kondenzátorem tvoří sériový rezonanční obvod. Pokud je v okolí elmg.pole např. vysílače vysílajícího na kmitočtu fo ,indukuje se do závitů cívky převážně z magnetické složky pole napětí vytvářející v tomto sériovém rezonačním obvodu proud,který bude největší,pokud se rezonanční kmitočet cívky s lad.kondem bude blížit fo. Každá cívka či anténa,v které teče proud, pak vytváří své elmg.pole - vyzařuje ,nejvíce na rez.kmitočtu,na jiných kmitočtech je proud sériovým rez.obvodem a tudíž vyzařování /pole menší a navíc fázově posunuté.Toto pole ,krom pole vlastního vysílače,přijímá feritová anténa.
To ve feritce indukuje napětí,které je vektorovým součtem napětí od obou polí, který může být,v závislosti na naladění rádia a antény,i nulový - to jsou ta minima . Se směrem vinutí to podle mého názoru nemá nic společného,neboť fáze ve vztahu k vysílači se nezmění.Matematicky to vyjádřit je úkol tak pro nejméně doktora věd,není to ale třeba,je-li to empiricky ověřeno.

Co se týče počtu závitů antén rúzně velkých viz p.Kubíček, je to počítáno nikoliv na nějakou indukci či indukované napětí,ale tak,aby s daným ladícím kondem,třeba těch 320 pF,to obsáhlo středovlné pásmo.Čili v podstatě na konstatní
indukčnost při každé velikosti rámu . Je ovšem nutné do té tabulky koukat pořádně - ony ty různé mezery mezi dráty pro různě velké antény znamenají různou vlastní kapacitu té cívky,o kterou je nutné korigovat závity /indukčnost,aby zůstal rozsah přeladění stejný.

[kapetr]

1. jde o paralelní rez. obvod, ne sériový
2. ten fázový součet polí je to, o čem mluvím. Resp. o spec. případě, kdy jsou fáze stejné, či opačné (neboť k sobě dávám rádio (její feritku) a anténu souose. Tudíž to vysvětlení nechápu - resp. mi není jasné, že by existovala souvislost mezi laděním antény a změnou směru jejího vyzařování. Myslel bych, že že ať už přijme anténa signál z jakéhokoli směru, vyzáří ho právě a jedině ve směru své osy, protože indukovaný proud běhá v závitech kolem osy cívky.
Takže se signál na feritce sčítá (resp. odčitá) vektorově i numericky (<=souosost).

3. ano, to je mi jasné - vždyť jsem to uvedl (na +- 250 micro H ). Já to četl pořádně. A mnou uvedený příklad se také týkal 80 a 40 cm antény se STEJNÝM stoupáním 0.5 cm, které je navíc použito u většiny tam uvedených rámovek.

edit 2+:
Také si myslím, že klíčové je rezonanční zesílení (rozkmitání), nikoli jen že anténa propustí (ve smyslu přijme a vydá) nejvíce signál na rez. frekvenci. To zesílení je myslím to, co dá anténě sílu vyzářit magn. pole násobně větší intenzity, než přijme.

[Milan155]

Ad1 - když se ti víc líbí paralelní,proč ne,v tomto případě je to úplně stejné včetně matematiky.
Ad ostatní - klidně si dál bádej a teoretizuj,proč ne, já však v tom žádný přínos nevidím,neb ty
a) všechno víš
b) přestože platí článek a),tvoje myšlení utíká po slepých kolejích ,které jdou proti článku a).
Takže přeji hezký zbytek víkendu a zdar pokusům.

[kapetr]

Já vím, že nic nevím. V tom se od Vás poněkud liším.
V každém případě však děkuji a zdravím a také přeji hezký zbytek týdne.

[Milan]

Je to již starší vlákno, ale pokud by chtěl někdo zkusit experimentovat s externí anténou pro rozhlasový přijímač se zabudovanou feritovou anténou a dosáhnout tak bez galvanického propojení lepšího příjmu tak bych doporučil toto :
http://hellsoft.cz/ok1ike/soubory/q_nas.htm
funguje to jak s feritovou anténou tak s rámem
a pokud by někdo neměl FET v šuplíku tak může použít tohle ruské zapojení :
(kondenzátor musí být otočný a s cívkou rezonovat v přijímaném pásmu)
http://zpostbox.ru/super_regenerator.html

[JirkaK]

Ano, něco podobného se starým OC170 mám vyzkoušené a můžu jen doporučit.
http://www.radiosvet.wz.cz/ramovky/ramovky.html
Možná že vyzkouším i výše popsanou variantu s J-FETem. Přece jen by měl méně ovlivnit laděný obvod.