Dobrý den,
Prosím nezná někdo z Vás tento přijímač vestavěný ve skříňce od rozhlasu po drátě ?
Před víc jak 40lety to byl můj první kontakt s elektronikou, a teď po letech se ke mě znovu dostal tento zajímavý kus, možná se jednalo o nějakou stavebnici...Je osazen několika GE tranzistory.
Budu rád za jakékoliv informace.
Přílohy
Naposledy upravil(a) sedma dne 23.08. 2026, 21:17, celkem upraveno 1 x.
Nikdy jsem toto neviděl. Podle mne se jedná o amatérskou konstrukci jakéhosi přijímače. Podle vinutí cívky bych usuzoval na nějaké pásmo krátkých vln. Není zde patrné napájení, bude asi z externího síťového zdroje, nebo z baterií.
Viděl jsem několik přijímačů vestavěných v tomto typu skřínky, ale vždycky to byly podstatně kulturnější bastly. Zřejmě se tenkrát objevily někde ve výprodeji, a proto se do nich bastlilo. Podle použitých součástek se jedná o konstrukci přímozesilujícího zpětnovazebního třítranzistorového přijímače ze samého začátku 60. let. Tranzistory jsou samozřejmě germaniové řady 103NU70 apod. V žádném případě se nejedná o krátkovlnný přijímač, protože tehdejší tranzistory do tohoto pásma zkrátka nedosáhly, ani viditelná laděná cívka tomu neodpovídá. Je to klasické středovlnné chrastítko někam na noční stolek. Pozoruhodné je řešení ladění podle vzoru DKE a nepoužití feritové antény. Použitý ladicí kondenzátor Jiskra ZK56 a přímá vazba na anténu značně zhoršovaly vf vlatnosti jediného laděného obvodu. Nf výkon a selektivita jistě nebyly nijak převratné. Rádijko dnes celkem k pousmání, ale tenkrát byl zázrak, že to hrálo!
Zajímavé na tom je, že na fotkách jsou dva skoro stejné strojky, což vyvolává představu, že jde o nějaké konstrukce podle návodu (třeba v AR). Nikdy jsem takový návod neviděl ale to ladění kotoučkem a další podobnosti tu myšlenku navozují (těžko by dva bastlíře napadlo téměř totéž). Ty skříňky se prodávaly (myslím od šedesátých let) na veliko, pamatuji je ještě začátkem osmdesátek v bazaru v Myslíkové. Bastlilo se do nich leccos, od nabíječky po mikrofon, ale nejčastěji to byly právě takové jednoduché "tranzistoráky". Bylo by zajímavé najít další podobnou věc.
Dobrý den,
obracím se na zdejší znalce historické techniky s poněkud specifickým dotazem.
Zajímá mě zvuk československého rozhlasu po drátě, především z období přibližně 70.–80. let, reprodukovaný přes plastové reproduktorové skříně Tesla, zejména ARS 1630, případně ARS 243/ARS 241.
Dnes se snažím tento charakter zvuku napodobit na malém moderním rádiu TechniSat TECHNIRADIO 4 IR, které má v režimu MyEQ pouze jednoduchou regulaci:
Bass: −14 až +14
Treble: −14 až +14
Protože jde pouze o dvě širokopásmové korekce, nechci od vás přesnou frekvenční charakteristiku, pokud ji někdo nemá změřenou, ale především praktickou zkušenost s tím, jak by bylo možné dobový zvuk přiblížit.
Konkrétně bych se chtěl zeptat:
Jaký byl podle vašich osobních zkušeností skutečný zvuk ARS 1630 / ARS 243 / ARS 241 při poslechu Československého rozhlasu po drátě?
Byl charakter zvuku spíše:
středový,
„krabicový“,
suchý,
tmavší,
nebo naopak s výraznějšími vyššími středy?
Jak výrazně byly ve skutečném systému RPD omezeny hluboké basy a nejvyšší kmitočty? Zajímá mě především praktická zkušenost, nikoliv pouze katalogový frekvenční rozsah reproduktoru.
Měl na výsledný zvuk výrazný vliv také přenos po drátě, účastnický transformátor a zesilovač, takže samotná frekvenční charakteristika reproduktorové skříně nemusí odpovídat tomu, co člověk skutečně slyšel?
Pokud někdo některou z těchto skříněk vlastní nebo ji v minulosti pravidelně poslouchal, mohl by prosím popsat její zvuk ve srovnání s běžným domácím rádiem?
A hlavní otázka:
Kdybyste měli na moderním rádiu pouze regulaci Bass a Treble v rozsahu −14 až +14, jaké konkrétní hodnoty byste zvolili pro co nejvěrnější přiblížení zvuku:
A) Tesla ARS 1630 / rozhlas po drátě
a případně
B) Tesla ARS 243 nebo ARS 241 / rozhlas po drátě?
Například zda byste doporučili něco přibližně jako:
Bass −4 / Treble −2
Bass −6 / Treble −4
Bass −8 / Treble −6
nebo úplně jiné nastavení.
Nejde mi o moderní „lepší“ nebo Hi-Fi zvuk. Naopak hledám dobový charakter, tedy hlas Československého rozhlasu reprodukovaný přes tehdejší zařízení – pokud možno tak, jak jej mohl posluchač skutečně slyšet doma.
Pokud má někdo měření frekvenční charakteristiky ARS 1630, ARS 243 nebo ARS 241, případně měření celého řetězce rozhlasu po drátě, byl bych za něj velmi vděčný.
Stejně tak uvítám osobní vzpomínku typu: „Měl jsem doma ARS 1630 a znělo to takto…“
Děkuji za jakékoli praktické zkušenosti a případné technické informace.
