radio-forum.cz

A s vámi to není lehké. Když už jste si vybral optiku, dejte si to do vyhledávače, konlrétně jak funguje optické vlákno na přenos obrazu a zvuku, nebo jen datový přenos. Já už to s vámi nebudu probírat, zachvíli byste chtěl vědět jak to funguje v procesoru PC

Ono vysvětlit jak to funguje v tom procesoru je možná jednodušší
Kdysi jsem několik let vedl radioamatérský kroužek pro děti, snad Vás neurazí že se pokusím o vysvětlení způsobem který tehdy fungoval. Veškerý přenos informace je možný jen pomocí vlnění, tedy změny stavu v libovolném médiu. Statický, nehnutý stav žádnou informaci nepřenese. Ono "vlnění", na jehož teoretickém popisu se tráví ty semestry, je prostě nutno vzít jako fakt, a představit si ho třeba třeba jako vlny na vodě, zvuk, střídavý el. proud, světelné nebo jakékoli jiné záření atd. Princip je vždy stejný, jen médium a druh vln je jiný, adekvátně i způsob jejich generování. Už samotné vlnění je vlastně infornace, je-li, pak třeba log.I, není-li - log.0 , to je ostatně princip třeba ještě dnes amatéry používaného provozu "A1", tzv. nemodulované telegrafie.
Zajímavé to začíná být, když ono základní vlnění, tzv."nosnou vlnu", modulujeme, tedy navlékneme na ně nějakou složitější informaci (výkon vysílače je přece výhodné využít co nejvíce). A tak se postupně (v závislosti na akustickém spektru) měnila amplituda (rozkmit) tohoto nosného "vlnění", jeho kmitočet atd. Druhů modulací je celá řada, mají své výhody a nevýhody. Z hlediska objemu přenesené informace se dnes velmi často používá modulace digitální v mnoha variantách. Velmi zjednodušeně: "hýbete" třeba fází toho nosného kmitočtu podle jedniček a nul která tvoří data. Jestli tímto způsobem modulujete radiový signál nebo třeba světlo laseru (to jsou ta optická vlákna...) je jedno. Platí základní pravidlo - cím vyšší kmitočet nosné, tím větší objem informace je na ni možno namodulovat. Protože světlo má vyšší kmitočet, je výhodné pro přenos velkých porcí dat použít ten optický kabel a proto se kdysi, v době vytáčeného připojení, obnovovala jednoduchá webová stránka minutu, zatímco dneska si toho ani nevšimnete ačkoli polovina dat, která k Vám skrz wifinu doputuje, jsou hnusné hýbací reklamy
Tož tak.

Tak to jsem Petře zvědav, jestli to tazateli bude stačit, za mě dobrý. Myslím si, že tazatel má problém v tom, že má nějaké informace a ty mu v tom dělají bordel. Pak by bylo nejlepší vše zapomenout a začím znovu od počátku.

Ja samozrejme neocakavam, ze mi tu budete odvadzat zlozite vlnove rovnice, alebo nejake zlozite logaritmicke funkcie (to si mozem stiahnut tie prednasky s katedry telekomunikacii a nic z toho nebudem mat). Proste musi sa to dat jednoducho vysvetlit. Uz to niekto vymyslel. A vo vacsine sa to vymyslelo nechtiac/nahodou, resp. stylom omyl/pokus.
Urcite to nebolo tak, ze sa zobral edison s einsteinom a povedali si, ze podme ideme skusit vysielat.
Vzdy sa musi vychadzat z uplnych zakladov.

Samozrejme, ze neni Vasou povinnostou mi to vysvetlovat. Ja som narazil na toto forum a chcel som sa opytat. Existuje aj samovzdelavanie, ale je zrejme mat kvalitny zdroj informacii

Dakujem

Gusto, jestli se mohu zeptat na věk, abychom zde věděli kdo se na to ptá?
Zkuste se na to pozeptat na vašem fóru https://forum.elektrolab.eu/

Nieco medzi 40 a 50. Ako som uz spomenul, vzdy ma to zaujmalo, ale materialy. ktore som nasiel, tak su pisane dost odborne s komplikovanymi rovnicami a ak nemas vyssie matematicke vzdelanie, tak ti take materialy nepomozu.

Ak si zoberieme prenos informacii (bites) po optickom vlakne, tak v principe a velmi zjednodusene by to mohlo byt takto (ak sa mylim, tak ma opravte).
Data z digitalnych zariadeni (napr. PC) vo forme bitov (nul a jednotiek) su postavene pred zdroj vysielania (co moze byt LED laser). Tie bity (nuly a jednotky) musia mat nejaky start a stop byt aby sa vedelo, kde zacina a konci sekvencia. Kazdy bit musi mat nejaky casovy interval, aby sa vedelo ako dlho trva (ak su napr. 4 nuly, alebo jednotky za sebou).
Pri binarnom prenose laser pracuje s jednou intenzitou svetla (pri analogovom prenose moze mat svetlo roznu intenzitu).
Jedno zasvietenie s urcitou casovou hodnotou je jeden bit resp. hodnota 1 a pri zhasnutom stave lasera pri urcitej casovej hodnote je dalsi byt hodnota nula.
Pri hodnote 1 sa vysiela vlnenie, ale pri hodnote 0 nie.
Kedze laser ovladaju spinacie obvody (tranzistory), ktore dokazu spinat obrovskou frekvanciou v radoch GHz (cize v nanosekundach), tak za sekundu sa prenesie obrovske mnozstvo informacii.

Tak si to myslim ja. Samozrejme to nemusi byt pravda, ale isiel som na to logicky. Svetlo, resp. tok fotonov netusi co sa prenasa. Signal je zakodovany do toho vlnenia a ake kodovanie sa dohodlo na zaciatku, tak take dekodovanie musi byt dohodnute na konci.

Ked sa dohodnem s Ferom, ze mu poslem zakodovany list a dohodneme si opredu kodovanie o ktorom vieme len my, tak list si nikto neprecita. Dajme tomu, ze si dohodneme kodovanie
A ked mu napisem, CX5%, tak nikto nebude tusit, ze som mu napisal AHOJ.

Sorry, ze otravujem

Ano, představujete si to správně. Pouze to kódování není jednoduchá substituce ale velmi sofistikovaný systém optimální pro konkrétní účel, tady je to přehledně shrnuto a srozumitelné i když důsledně vynecháte onu nepopulární matematiku.
https://zcu.arcao.com/kiv/pd/prednasky/ ... ignalu.pdf

...ještě doplnění, je nutno rozlišovat mezi kódováním dat (pro účel optimálního přenosu konkrétního typu informace daným médiem) a šifrováním (to je to co jste měl na mysli onou substitucí J -> % atd.) To šifrování je mimořádně zajímavá, leč bohužel výsostně matematická, disciplína.

Dakujem, ze aspon z casti som sa nemylil. Ano rozumiem co je kodovanie a sifrovanie.
Uz davnejsie som videl vybornu (kvazi) mini prednasku ako funguje napr. sifrovanie RSA s doc. Rokytou, kde to pekne vysvetluje, ze to pochopi aj nematematik.
Ono ten postup k rozsifrovaniu nie je tazky, ale neskutocne narocny na vypoctovy vykon, kde sa hlada sucin obrovskych prvocisel a to je moc narocne na vypocet. Na tom su zalozene napr. bitcoiny, kde sa hlada (pocita) to prvocislo.
Ale to uz je samozrejme mimo temu.

Dakujem za odkaz, pozrem si to