Tesla Dajána + Oliver, poznámky z renovace

[Florian]

Radost cist a sledovat.Diky,je to skvele.....

[Jardak]

Díky. Vzhledem k tomu, že jsem se této řadě poslední dobou intenzivněji věnoval, budu sem postupně uvádět některé své postřehy. Snad to bude alespoň někoho zajímat. Nebude se to týkat odstraňování běžných závad, to je popsané v odborné literatuře.

Základ je řádkový rozklad, tak začnu jim. Vn trafa trpí na vn cívky. Jak je na původní cívce vosk více rozteklý, patrně bude ko. V Blatné je dokáží převinout, pár stránek zpět k tomu píšu více. Co se týče vn diody, tak tam kde je žhavicí smyčka těsně kolem primární cívky, je vhodné přednostně použít DY86, když je použita velká žhavicí smyčka, je lepší použít DY87. Důvod je to, že velká žhavicí smyčka má větší odpor a tím menší žhavicí napěti. Žhavicí napětí by podle označení měly mít oba druhy elektronek stejně, ale je tam určitý rozdíl.

Můžou být použity dva druhy vn traf. Starší co bylo třeba v Mimose 6PN35005 a novější 6PN35010. U staršího provedení by měla být v sérii s vychylovačkama zapojena cívka na regulaci vodorovného rozměru. Pokud tam není ( třeba proto, že někdo použil starší trafo do novější tv), tak je obraz většinou moc široký, respektive se dostane do špatného poměru vysoké napětí/ šířka obrazu. Tento poměr je možno u obou traf ještě upravit změnou zapojení dolaďovaciho kondenzátoru C509, viz servisní dokumentace. V sérii s vychylovačkama ne zapojen kondenzátor C423. Jeho kapacita má vliv na linearitu. Čím je kapacita větší, tím víc se střed obrazu stahuje a okraje roztahují. Uvedená kapacita M33 je většinou příliš velká. Podle mých zkušeností je pro obrazovku A59 vhodnější kapacita M27 ( M22+47k paralelně). Pro obrazovku A61 která má stínítko méně vypouklé vyhovuje M22.

V řádkovém oscilátoru je vhodné použít elektronku PCF802 kterou mají novější tv této řady i u starších telek. Stačí jen změnit kondenzátory C317 na 10k a C318 na 2k2. S elektronkou PCF802 se dosáhne ideálnějšího tvaru budícího pulzu a tím lepší účinnosti řádkového rozkladu.

Ve fázovém detektoru je vhodné vyměnit kondenzátory C307, C308, C309, C311. Zde je třeba použít kvalitní keramické kondenzátory. Používám hodnoty jako má Mimosa tedy 220p/500V a 820p/500V. Paměťový C317 samozřejmě vyměníme také, stejně jako ostatní svitky. Odpory R314 a R315 musí mít správnou a stejnou hodnotu. Selenové diody D6 a D7 nahradíme diodami BAV21 které není potřeba párovat. Pokud je obraz vodorovně neklidný můžou být vadný keramický kondenzátory C314, C315, nebo C321 pokud je neklidná zejména pravá část obrazu. Taky keramický kondenzator C430 na zhášení řádkových zpětných běhů může být vadný, což se projevuje skokovým měněním intenzity jasu obrazu.

Synchronizaci nastavíme standartním způsobem popsaným v literatuře, jen cívku posuv vodorovně nastavíme tak, aby zakmitové proužky které jsou na levé straně obrazu, byly těsně mimo obraz. Dneska nejde použít doporučený postup, protože každý set top box má trochu jinou fázi - jiné vodorovné posazení obrazu na rastru.

[vombat]

Bylo by možné poskytnout navíjecí předpisy starého i nového provedení vn traf? Ušetřilo by mi to pitvu. Díky.

[Jardak]

Já jsem nechával převinout pouze vn cívky. Ty jsou u obou traf stejné. Primární cívky jsou u těchto traf spolehlivé a je jich dostatek, takže k jejich převíjení není důvod.

[vombat]

Děkuji za informaci. Nové cívky jsou impregnovány lakem nebo voskem?

[Jardak]

Jsou impregnovány lakem. Zatím fungují zcela spolehlivě i v dlouhodobým provozu.

[vombat]

Díky za info. Chci je zkusit navinout sám.

[Jardak]

V to případě přeji aby se to povedlo. Jen upozorním, že vedle dodržení počtu závitů v jednotlivých vrstvách je třeba aby vinutí bylo umístěné v prostředku kostřičky. Jinak se bude probíjet na kostru.

Teď pár slov k vertikálu. Pokud je dobrá elektronka, funguje spolehlivě. S polskými bývají klasický problémy, proto je vhodné použít třeba Tungsram, Philips, případně Siemens. Často bývá vadný varistor na stabilizaci rozměru. Projevuje se to velkou výškou obrazu kterou není často možné zmenšit na správnou velikost. Problém ještě umocňuje fakt, že trimr výšky má většinou podstatně menší hodnotu než jmenovitou. Kondice varistoru se dá zjistit změřením napětí na něm. Musí být co nejmenší, klidně i v záporné hodnotě. Pokud varistor je vadný - na obou koncích odporu R338 je stejné napětí - je možné místo něj dát propojku, za současného odpojení kondenzátoru co na něj přivádí impulzy C337. Vertikál pak bude normálně fungovat, jen se bude rozměr trochu měnit při změně síťového napětí. Kondenzátor C336 nahradíme elytem 1M/400V. Odstraní se tím ovlivňování vertikálu telegramem HDO.

U některých televizorů proniká snímkový kmitočet do NF zesilovače. Vrčení ještě zesílí když se hrotem multimetru dotkneme zemního vedení DPS poblíž PCL85. Týká se to zejména staršího provedení kde je g2 pentody napájena přes srážecí odpor a vyhlazovací elyt. Tv kde je g2 napájena z bodu D na to většinou netrpí. Problém odstraníme když desku připájíme k šasi v místě studeného konce varistoru - viz obrázek. Zmíněný odpor R345 zvětšíme na 10k.

[Jardak]

Teď se budu věnovat signálové cestě.

Začnu ZMF. Ten pracuje většinou bezproblémově. I s tranzistory OC170 a diodami GA206 nebývají problémy. Bude ale patrně nutné sladění, což bude nejspíš trochu komplikované, protože už se o to dost pravděpodobně pokoušel předchozí dávný opravář, přičemž zalomil drážky feritových jader která jsou velmi křehká. Nicméně při troše trpělivosti si s tím jde poradit. Připojovací místa voltmetru jsou blízko žhavícího termistoru, náhodný dotek tedy znamená zničení detekčních diod. Proto používáme izolované krokodýlky. Postup slaďování je uveden v literatuře, takže ho nebudu popisovat.

V některých případech ZMF nadměrně vyzařuje a ruší obraz, kde vzniká klasické moaré, viditelné zejména na tmavých plochách. Pokud se objeví zkratujeme některou cívku v ZMF. Pokud se současně se zvukem ztratí i moaré, je jasné, že to jde odsud. Někdy pomůže vyměnit tranzistory, ale pokud po sladění je na elytu v PD více než 10V, pomůže zvětšit odpory R247 a R248 ve druhém stupni na stejné hodnoty jako jsou v prvním, tedy M27, resp. M1. Tím se sníží zesílení a rušení zmizí, nebo se alespoň zmenší na zanedbatelnou úroveň.

Teď ke kanálovým voličům.

U tesláckých bude nutná rozborka a vyčištění kontaktů. Slabé místo jsou dolaďovací kondenzátory, které tvoří keramický kotouček a plastový čep s drážkou pro šroubovák který často praská. Pokud jsou v pořádku a zakáplé barvou tak na ně nesaháme, kromě kondenzátoru C118 který rozhýbeme dokud je volič rozebraný. Nastavuje se s ním oscilátor a rozhýbáním si ušetříme další rozborku voliče, pokud by s ním bylo potřeba hnout.

Jugoslávské voliče mají kontakty kvalitnější, většinou je stačí jen prostřínout. U několika těchto voličů jsem se setkal se závodu která se projevuje tím, že je malý rozsah doladění oscilátoru. Způsobuje to kondenzátor C121, který je připojen paralelně k ladícímu C123. Jeho hlavní funkcí je svým teplotní koeficientem stabilizovat kmitočet oscilátoru při ohřívání voliče. Pokud je vadný je možno ho nahradit kousky drátu kde stočením nastavíme potřebnou kapacitu. Přijdeme tím však o teplotní stabilizaci a kmitočet je nutno během ohřívání dotahovat ručně podobně jako u starších tv, typicky těch co mají volič z Astry. Proto je lepší ho nahradit správným třeba z jiného voliče. Jde snadno vyměnit bez rozborky voliče tak že přívody ustřihneme těsně u kondenzátoru a k nim připájíme náhradní.