Na Aukru jsem koupil hezkého Lotosa za 1 Kč. Jedná se o nějakou méně běžnou verzi. Pochází z posledního roku výroby, má šedou barvu, popisky na tlačítkách v němčině a řádkový konec je osazen elektronkou PL500 a řádkové trafo je typu 6PN 350 05 s válcově vinutou VN cívkou, které se používalo od zmíněného štandarta výše. Televizi prodával syn prvního majitele, takže k ní mám i veškerou dokumentaci.
Televize je konstrukčně velmi dobře zpracovaná, přesto má ale zapojení některé nedostatky. A to i u této konkrétní telky která by už měla být vychytaná.
První čeho jsem si všiml po oživení byl velký brum z reproduktoru při stažené hlasitosti. Po vyloučení chyb součástek jsem za provozu odpojil žhavící okruh - a brum byl pryč. NF předzesilovač tvořený PABC80 má totiž žhavící vlákno zapojený na dost vysokým potenciálu asi 120 V proti kostře a brum se indukuje ze žhavení. Řešení je ale velmi jednoduché, protože žhavení není vedené na DPS ale samostatnými vodiči, takže se vlákno PABC80 zařadí mezi obrazovku a PCL82. Brum se z původních 0,5V sníží na 50mV. Přijde mi neuvěřitelný, že se to takhle vyrábělo celou dobu. Použitý reproduktor sice nemá na 50 Hz velkou účinnost, takže to nepůsobí vyloženě rušivě, ale při pohledu se membrána reproduktoru viditelně chvěje.
Další problém se týká, jak jinak, řádkovýho rozkladu. I když u této telky jsou použity stejné komponenty jako u Štandarta, tak účinnost řádkového konce je o dost horší. Telka sice běhá, ale je přetížená koncová elektronka. Projevuje se to tak, že telka neuspěje v dlouhodobém testování jakým podrobuju všechny renovované přístroje. Znamená to to, že televize je v provozu 6 - 8 hodin denně po dobu alespoň 14 dní. Tady se dělo to, že po nějakých třech dnech se v elektronce objevil ve spodní části modrosvit a začaly se zubatit svislé linie obrazu.
Po zkoušení všeho možného jsem zjistil, že i při bezchybných součástkách má řádkový konec moc velký odběr. V manuálu sice píší pracovní bod PL500 nastavit na 130 mA katodovýho proudu, ale tato věc je vzhledem ke konstrukci prakticky neproveditelná a nevěřím, že to tak někdo nastavoval. Jde ale celkem dobře měřit úbytek na filtračním odporu ve zdroji a pak si proud spočítat. Proud mi vycházel na 166 mA i když jsem nastavil minimální šířku obrazu kdy i VN spadlo na 13,5 kV. Zajímavý bylo, že i zvyšováním výkonu řádkovýho konce odběr proudu téměř nerostl.
Začal jsem tedy osciloskopem porovnávat průběhy napětí - zejména mě zajímal tvar budícího impulzu. Oproti tomu jak je nakreslenej ve schematu se lišil - viz obrázky. V budícím generátoru jsem ale nenašel žádnou chybu a to už jsem měřil součástku po součástce. Poté mě napadlo se podívat kam se zapojení postupem doby posunulo - přece nebudu vymýšlet vymyšlené. Pro srovnání jsem se také podíval na tvar impulzu u Štandarta.
Nakonec jsem se inspiroval telkou 4246U Salermo. Zapojení řádkového konce i budiče je velmi podobné, jen jsou odlišné hodnoty některých součástek. Zejména mřížkový svod 1M místo 2M2 a pak hlavně hodnoty členu R423 a C422, které mají vliv na tvar temene impulzu. Odpor M15 se zmenšil na 22k a kondík se naopak zvětšil z 56 pF na 150 pF. Po úpravě hodnot těchto tří součástek se tvar budícího impulzu velmi přiblížil tomu co je nakreslené ve schematu, ale hlavně se účinnost řádkového konce dost zlepšila. Při nastavení správné šířky obrazu je odběr řádkového konce 130 mA, VN obrazovky je 14,5 kV, resp. 15 kV při ubrání jasu a proud stínící mřížky PL500 klesl z 16 mA na 12 mA.
Po těchto úpravách už telka úspěšně absolvovala 14 denní testovací režim a už naběhala spoustu dalších hodin při běžným provozu. Obrazovku má ve výborném stavu, takže stálo za to ji vychytat.
Zajímalo by mě jestli tady někdo řešil podobný problémy?
.Pochybuji, že dnes nějaká televize cca 20 let vydrží v chodu .
