radio-forum.cz

Dostala se mi do dílny tato TV. Má výrobní číslo 1207927, je to tedy kus z ranné produkce těchto televizorů. Je v ní měněno VN trafo, o kterém je zmínka, že byly nespolehlivé. Původní vyměněné trafo jsem k telce obdržel také. Toto měněné trafo osazené v televizi má jiné zapojení vývodů a jiné odpory vinutí v bodech 9-8-7-5-4. Také vývod VN u obrazovky není s gumovou čepičkou , ale již z bílého plastu. Cívky pro linearitu mají jiný průměr drátu a jinou velikost. Zřejmě takto výrobce reagoval změnou parametrů pro zvýšení spolehlivosti tohoto trafa.

S tímto trafem je účinnostní napětí 690V, a drží i při použití různě opotřebovaných pentod PL 81 i při dlouhodobém provozu. Cívka ani feritové jádro s se nepřehřívá. Také se nezobrazuje bílý pruh v 1/3 obrazovky při slabé triodě v budiči PABC80 .
Přikládám foto z předrenovačního stavu.

Z předešlého mám pocit, že o nějakou diskuzi příliš nestojis, takže jenom dvě poznámky.

Ty VN trafa co jsou na obrázku jsou staršího provedení. Z důvodu prohřívání vinutí na odbočky 1 a 6 došlo k jejich přesunutí na volné pozice 13 a 15. To že má plastovou koncovku nic neznamená, mohl jí někdo nahradit za ztvrdlou gumovou.

A k tomu tvaru budícího pulzu. Takto špičatý tvar jsem viděl jen u tv s automatickou regulaci vodorovného rozměru s varistorem, kdy elektronka nejede v oblasti mřížkového proudu. Pokud se jedná o tv bez automatiky, tedy všechny tyto stary tv, tak předpětí vzniká průtokem mřížkového proudu a na vrcholu pulzu je charakteristická ploška, která vznikne právě náběhem mřížkového proudu a tím zatížením budiče.

Ty máš ale pulz do špičky i u tv s mřížkovým proudem, což je pro mě záhada.

To původní trafo co bylo osazeno v této TV mám. Má načatou VN cívku, ale primár je v pořádku. Jak píši, je zapojeno stejně jako u jiných Aster co mám. Jeho primární cívka má stejné odpory vinutí jako ty co již mám ve svých dvou kusech Aster.
Toto trafo , které jede v této telce má odpory vinutí zcela jiné.
Nechce se mi věřit, že by při opravě v servisu namontovali staré nevyhovující trafo. Tato Astra je 7927. vyrobený kus a je tedy z počátků výroby, takže to původní trafo z ní vymontované při opravě je jedno z prvních.
Pán co mi uvedenou TV dával, říkal, že toto trafo mu měnili po "bratrské pomoci" tedy okolo roku 1969-1970 a telka pak ještě pár let jela, než si koupil novou. Klobouček u obrazovky nikdo neměnil. Pokud je to však staré trafo které jak píšeš prohořívalo, díky za něj, neb jede bezvadně a je odzkoušeno několikaletým provozem v době ,kdy ji po servisu provozoval původní majitel.
Zatím jsem se u žádné servisované Astry nesetkal s jevem, že by účinnostní napětí pokleslo tak, že by zhasla obrazovka. Max pokles jsem naměříl 50 V, ale vždy se účinostní napětí pohybovalo v mezích okolo 685V . U tohoto trafa nedochází k poklesu účinnostního napětí .( pokles 5V po 4 hodinách , nepovažuji za změnu).Cívka je po 4 hodinách provozu na teplotě 42st.C, jádro cca 53 st.C, proud stínící mřížky PL 81 je 16 mA.
Budící impulz je takový jaký je. Zkoušel jsem PABC 80 od různých výrobců jeho tvar je stále stejný, Při spuštění dává budič cca -19V na g1 PL81 , jakmile dojde po nažhavení ke spuštění koncového stupně a zavedení impulzů z VN trafa , zvýší se na hodnotu -58V. Zapojení je původní, nepřebastlené, jen jsem vyměnil všechny karamelky a vysokoohmové odpory, u kterých nejvíce ujíždí hodnota. Tato Astra má už odjeto cca 20 hodin a je zcela bezproblémová. Obrazovka je původní 430 QP44 a má kupodivu dobrou ostrost a dobrý jas a kontrast. Synchronizace drží ve velkém rozsahu, není třeba do ní jakkoliv zasahovat. Jediné co ještě budu řešit je pomalý náběh snímkového rozkladu, kdy koncová pentoda PL82 od výrobce Telefunken má delší dobu než se nažhaví, a trvá cca 30s po náběhu obrazu, kdy se dotáhne spodní strana obrazu, ale pak spolehlivě drží. Mám sice na výměnu PL82 od Tesly, ty najedou hned, ale zase po 1hodině provozu se zmenšuje obraz na výšku cca o 10 mm z každé strany což se projevuje černým pásem v horní a dolní části obrazovky.
Teď se začnu zajímat ,proč moje dvě původní Astry s jiným VN trafem, které jedou dobře, ale mají mřížkový proud cca 20-21 mA, a účinnostní napětí 690V.VN trafo sice netopí,ale je zde prostor k zajímavému bastlení.
Samo se chci vyhnou velkým úpravám v zapojení,to radši telky nechám v tom stavu v jakém jsou.
Jak už jsem psal, každý to děláme jinak, ty se snažíš své kusy dotáhnout k dokonalosti , třeba i změnou zapojení původních obvodů tohle já nedělám, každá telka má své kouzlo i s původními "chybami" od výrobce.
Prostě dávat do Favorita motor z Mercedesu, který je jistě lepší nepovažuji za nutné.....

V příloze je telka po 4 hod provozu v kuse.odklopená zadní stěna a VN kobka je z důvodů měření teploty na VN trafu. Na monoskopu je mírná zkřivení svislých linií, asi si budu muset pohrát s natočením magnetu reproduktoru.

No budu ti věřit, že ti řádek u těch Aster opravdu funguje i po delší době provozu. Nakonec ty TV svůj provozní život odsloužily často i s původním VN trafem.

Mě relativně normálně fungovala jen ta první Astra jen s mírným poklesem cca 50 v účinnostního napětí. PL81 se zdálo o čertech a ani předělávka na PL36 nic nevyřešila. Sice jí přestala svítit anoda, ale to bylo vše. Dále jsou moje zážitky popsaný tady, nemá cenu to psát znovu: http://www.ebastlirna.cz/modules.php?na ... 72&start=0

Teď jsem dělal Narcise. Je to v podstatě to samé, jen s větší a 90°obrazovkou. A totožný problémy s řádkovým koncem. Původní VN trafo vzhledově vypadalo velmi dobře, přesto účinnostní napětí během půl hodiny spadlo z 850 V o více než 60 V a klesalo dál. Jas viditelně klesl a VN obrazovky spadlo z 15 na 13 kV. Když jsem do televize namontoval jiné VN trafo s nově navinutým primárem, tak nastala jediná změna - účinnostní napětí přestalo padat. Kleslo jen trochu a pak drželo. Samozřejmě jsem přešel součástky kolem řádkového budiče aby všechny měly předepsanou hodnotu.

Nicméně, úbytek na odporu stínící mřížky PL36 3K3 byl stále přes 70 V, tedy proud cca 22 mA, účinnostní napětí 830 V a VN obrazovky 15 kV. Vn trafo bylo jen vlažný, nicméně teplota PL36 byla 215°C. Takhle vypadá původní budící pulz:


Po úpravě řádkového budiče na multivibrátor z TV Štandart, vypadá pulz takto:


Nastala tedy jediná změna a to tvar budícího pulzu. A najednou se to chová ukázkově. Odpor stínící mřížky PL36 jsem musel zvětšit na 10K a úbytek na něm je 110 V, tedy 11 mA, což je polovina původní hodnoty. Účinnostní napětí je 790 V a VN obrazovky 15,5 kV. Původní teplota PL36 215°spadla na 145°. Všechny hodnoty drží na stejné hodnotě od studeného náběhu až po mnoha hodinový provoz. Účinnost řádkového konce je tedy nesrovnatelně lepší, např. zmenšení odporu stínící mřížky z 10K na 8K2 způsobí zvětšení VN obrazovky na 16,5 kV a šířka obrazu nejde zmenšit na správnou velikost. Podotýkám, že v původním zapojení hodnota tohoto odporu musela být 3K3.

Takže ano, v původním stavu dokud je VN trafo v pořádku to může fungovat. Ovšem s nízkou účinností a s vysokým zatížením elektronek. Ve schématu je proud stínící mřížky uveden ještě větší než jsem naměřil na mé TV - asi 27 mA.

Tady ještě pár fotek toho Narcise:

Kauza účinostní napětí"

Námi měřené hodnoty účinostního napětí u TV Akvarel, Athos, Astra a pod . hrubě neodpovídají servisním hodnotám uvedeným ve schématech. Je cca o stovky voltů vyšší než by mělo být. Včera jsem si dal tu práci a měřil účinostní napětí různými měřidly:

různé moderní digitály hodnota 680V-705V

unimer 33 525V

Metra PU 500 515V

DU 10 505V

Zajímavé je, že u jiných TV (LOTOS, Kamelie, Luneta, Dajana) tato napětí odpovídají servisní dokumentaci ať je měřím jakýmkoliv měřákem.
Z toho usuzuji, že u prvně zmiňované kategorie se jedná o velice měkký zdroj napětí s malou účiností, u kterého i velice drobná závada v izolaci, která představuje zátěž o odporu okolo 5Mohm vede k značnému poklesu napětí.

Ty VN trafa pro Astru co mám mají různá označení:
4PN 350 00
4PN 350 02

Prostě i když PL 81 jede asi nadoraz, konstruktéři v Pardubicích to museli vědět a přesto to pustili do výroby. Co se týká Aster, jednu jsme měli doma a jela spolehlivě 15 let. Nejvíc odcházely PL 82 v snímku a PABC 80 v budiči. Když šla v roce 1973 do šrotu, byla v ní původní PL81 a i VN trafo. Proto nechci měnit zapojení ,abych to té PL81 usnadnil.

Odpoledne se zaměřím na měření průběhů -tvaru budícího impulzu -zkusím různé typy osciloskopů.

Já učinnostní napětí měřím obyčejným levným multimetrem kterej i když je na 600 V bez problémů změří i dvojnásobnou hodnotu. No a když s ním zavadím tam kde nemám, tak mě to tolik nemrzí jako když si zničím dražší multimetr. Pokud má měřidlo menší vnitřní odpor, tak to napětí asi o něco klesne, nicméně televizory s automatikou na to asi zareagují zvýšením výkonu, takže je to napětí skoro stejný.

Ono jinak měření účinostního napětí je spíš taková berlička jak zjistit stav řádkového rozkladu a obejít měření vysokého napětí, Třeba v manuálu o úpravách řádkového rozkladu u TV Azurit jeho měření zcela vypustili. Podstatné je, aby byla správná šířka obrazu s rezervou v regulaci a vysoké napětí v toleranci.

Co se týče těch elektronek, divím se, že ta vadná PABC80 v budiči tu PL81 nevzala sebou. V tom Narcisu co jsem tak zkoušel různé PL36, tak u některých trochu svítila anoda. Přitom třeba v Ametystu jela v pohodě. No a po úpravě budiče jede v pohodě i v tom Narcisu.

Třeba takový kryt VN kobky na Astru je nedostatkový zboží. Asi se tam lezlo tak často, že už ho opraváři nedávali zpět. Nebo, že by si všimli jak ty elektronky topí? Prostě ten řádkový budič je zbytečná chyba na jinak zdařilé televizi. přitom by stačilo přidat jeden triodový systém jako tvarovací a bylo by vše v pořádku. Hlavně, že na jiném místě jednu triodu vypatlají na regulaci kontrastu a další na zatemnění zp. běhů které navíc podobně jako v Lotosu nijak extra nefunguje. U Narcise jsem musel zvětšit odpor co přivádí impulzy z řádku, aby na programech čt nebyla příliš vidět teletextová informace ve zp. bězích.

Ta vada v budiči s PACB 80 se projevovala svislým jasným pruhem v první ve třetině obrazovky zleva .Jakmile toto nastalo, hnedle se měnila PABC 80. Měli jsme doma vždy jednu na výměnu.

K těm levným multimetrům s rozsahem do 600V, zkus změřit napětí na ss a st rozsahu, jeden takovej čínskej zázrak jsem měl taky a u účinnostního napětí nad 600V bylo jedno jestli je rozsah 600V na ss či st. Netuším jak to ti Číňani dokázali.
Ono to zapojení PL81 je v Astře takové neokázalé. ta uzeměná katoda a druhá stínící mřížka moc měření neumožňuje, také hodnota Ua 138V uvedená v Kotkovi je pro neznalé veci přímo navádějící k tomu, aby si odpálili měřák.A navíc odpor pro G2 3k3 tuto elku doslova proudově dráždí .Nikde jsem se nedočetl, že by navrhovali tento odpor zvětšit. Ono té dostupné servisní dokumentace k astře je zoufale málo.
Mám dotaz, jak měříš VN, když čepička na DY86 je v plastu a na obrazovce je kvalitní izolační klobouček. Viděl jsem na webu video, že amíci,kteří repasují TV používají měřič elektrostatický, který nepřikládají přímo na kontakt ale jen přiblíží měřící hrot ke kabelu VN.

U té první Astry jsem zkoušel ten odpor zvětšovat, jenže jeho zvětšením se sníží výkon koncového stupně a šířka obrazu je pak nedostatečná.

Vysoké napětí měřím velice jednoduše. Používám měřák PU160 s VN sondou RU30. Na špičce sondy mám přiletovanej pružnej proužek plechu a ten podstrčím pod přísavkou na obrazovce až ke kontaktu.

Trochu jsem poladil řádkový rozklad, změnil jsem odpor R233 na 3k9. S tímto odporem je proud Ig2 17 mA ,Ug2 153V. Napájecí napětí Ub je 218V V Srážecí odpor R301 22ohm/25W je zapojen, zrušena klema, dle návodu, pro provoz TV při 240V. Účinnostní napětí je po zapnutí TV a náběhu řádkového rozkladu 640V. Další měření po 5 hodinách provozu s TV, která má zakrytovanou kobku VN, a nasazený zadní i spodní kryt, pro snížení proudění vzduchu proti TV bez krytů . Po 5ti hodinách je potom účinnostní napětí 650V.
Do obvodu budiče jsem vybral kondenzátory C210,C211,C212, C213,C214,C209 s hodnotami přesně podle dokumentace s minimálním svodem.Jádro cívky L46 doladěno tak, aby se při otáčení regulátorem řádkového kmitočtu, obraz rozpadl na stejný počet pruhů na obě strany ze synchronizované polohy . R 45 jsem změnil z hodnoty 1M na 1M5. Průběh budícího napětí už souhlasí se servisní dokumentací viz. přiložené foto z osciloskopu. Budící napětí je nyní - 60V
Vyměnil jsem E11 PL82 za novou elku se zkříženými meči a to samé s E2 PCF 82.
Telka jela až do rána, teplota vinutí i jádra trafa se ustálila na 58st.C. Synchronizace byla po celou dobu stabilní, rozměr obrazu se nemění, doladění kanálového voliče ze studeného stavu po provoz při zahřátí netřeba.

Tímto považuji příběh Astra 4206U-2 za ukončený.

Ano, tvar pulzu odpovídá odpovídá dokumentaci a je stejný jako jsem naměřil i já. To ale neznamená, že ten tvar je optimální. Dneska by se to dalo nazvat tzv. kurvítkem kdy jedna část přístroje zbytečně přetěžuje (namáhá do mezních hodnot) jinou, aby životnost byla nějak omezená. VN trafo je očividně v pořádku, když účinnostní napětí drží. To jsem si ale nakonec na Narcisovi ověřil, že s dobrým (novým) trafem to funguje i v původním stavu.

Já na ty VN trafa takový štěstí neměl. Účinnostní napětí klesalo na všech čtyřech co jsem měl. A klesalo i když jsem u Astry upravil zapojení generátoru a puls měl už ideálnější tvar. Až když jsem do VN trafa zamontoval nově navinutou primární cívku, tak začalo držet. No a po úpravě je u Astry proud stínící mřížky 9,5 mA a její odpor jsem musel zvětšit na 10K. Účinnostní napětí je 730 V a VN obrazovky necelých 14 kV.

Kolik jsi naměřil VN obrazovky při tom účinnostním napětí 650V?

Co se týče svislého rozměru, tak co mám zkušenost, tak ten se postupně mírně zmenšuje s ohříváním u všech těchto starých tv co nemají žádnou kompenzaci. Způsobuje to ohřívání vychylovaček a výstupního trafa. To je prostě fyzikální vlastnost a dělá to třeba i Lotos.

První TV u které jsou rozměry zcela stabilní je Mimosa. Tato TV má varistorem stabilizovaný napětí triodové části snímkového multivibrátoru, přičemž je do regulační smyčky zahrnut i koncový stupeň. Navíc je v přívodu do vychylovaček zařazen termistor. Tady se rozměry opravdu nehnou i když telka běží celý den.