Lotos + Kamelie + Mimosa + Orchidea - poznámky z renovace

[vofo]

Zdravím,
protože nemám do čeho "píchnout" rozhodl jsem se zaexperimentovat a dle poznatků Jardaka, provést úpravu RC členu ve své Kamelii. Jestli jsem to dobře pochopil, daná úprava spočívá ve změně hodnot RC členu u PCF82 , dle hodnot z TV Tesla Salermo,které se mu osvědčilo i u koncového rozkladu s PL36.

[Jardak]

Ano, jedná se o úpravu hodnot sériového RC členu připojeného k anodě PCFky. Pro zajímavost si před úpravou a po úpravě změř odběr stínící mřížky koncové elektronky řádkového stupně. A taky odběr celého řádkového stupně. A taky mrkni jak se změní tvar budícího impulzu.

Jinak zejména Lotos stále běží své 2 - 3 hodiny denně, už tři měsíce v kuse. Prostě ho normálně používám. Celou dobu běží bezchybně, nebylo potřeba udělat žádnou korekci trimrem ani ničím dalším. Zadní stěnu nebyl tedy důvod zatím (ťuk, ťuk) demontovat. Rozměry a linearita obrazu je velmi stabilní. Nedělá jí problém ani dlouhodobější provoz na jedno zapnutí.

Ještě uvedu pár drobností které jsem vypozoroval.

Například záleží na výrobci elektronek EF80 v obrazové mezifrekvenci. Musí tam být takové se kterými byla TV ve fabrice sladěná. Zprvu se očividně používaly Tesly s šedým matným povrchem anody. Později se přešlo na polský Telam s lesklou anodou. Kdy se to lámalo nevím, typuji rok 1963. Kamelie je rok 1962 a více jí vyhovují teslácký EF80, můj Lotos je vyroben na podzim roku 1964 a tam je nutné použít telamky.

Projevuje se to tak, že pokud se do Kamelie místo tesel použijí telamky, tak svislé linie obrazu získají vícenásobné obrysy. A naopak, pokud se do Lotosu místo telamek použijí tesly, je obraz podélně mázlej.

Další drobnost se týká viditelných snímkových zpětných běhů v horní části obrazu viditelných při tmavém obrazu. Po vyloučení chyby v zatemňovacích obvodech, jsem spíše náhodou přišel na to, že to způsobuje špatně nastavená svislá linearita v horní části obrazu. Stačí když je obraz v horní části nepatrně stlačený, kterýho si člověk ani nevšimne a už jsou zpětné běhy viditelné. Je třeba si dát záležet aby šipky na krajích monoskopu byly stejně vysoké. U Kameline i Lotosu mi na správné seřízení nestačil rozsah regulačního trimru linearita nahoře. Je to tím, že se odpor trimrů časem zmenšuje. U obou telek bylo nutné posunout regulační rozsah trimru zvětšením odporu R410 z 180k na 220k. Pak už jde linearita přesně seřídit a zp. běhy zmizí. Zřejmě je amplituda impulzů při zpětném běhu při špatné linearitě nízká a nestačí k řádnému zatemnění. Vofo koukal jsem, že Lotos na tvých vebovkách má taky tuhle vadu.

Dále kvalita germaniových diod ve fázovým detektoru bývá všelijaká. Jejich vnitřní odpor se nestejně mění v průběhu ohřívání telky. Projevuje se to měněním vodorovné polohy obrazu na rastru a nejednoznačným nastavením symetrie. Mám vyzkoušeno, že tam výborně fungují Schottkyho diody BAT46. Řádková synchronizace je s nimi krásně stabilní a zvětší se synchronizační rozsah.

[vofo]

Zdravím,
dík za poznatky. Jestli o víkendu bude ošklivo tak se do toho pustím. Až se dílo zdaří, uložím tu několik foto s infrakamery s teplotou elek.

P.S. Nebude vzhledem k vývoji s plynem lepší, když ten koncák bude topit?

[Jardak]

Ještě jsem u Kamelie řešil jednu věc a to občasné nepatrné zachvění obrazu ve vodorovném směru. Obraz se tu a tam cca 1 vteřinu chvěje. Přešel jsem celý řádkový rozklad, některý odpory byly trochu ujetý, to jsem dal do pořádku, ale problém nezmizel. Nakonec jsem osciloskop dal přímo na síťový napětí a zjistil jsem, že v okamžiku kdy se obraz chvěje se sinusovka na osciloskopu celá klepe. Prostě rušení jde ze sítě. Jev se dá vyvolat v mnohem horším měřítku tím, že na stejnou zásuvku dám horkovzdušnou pistoli a nastavím ji na poloviční výkon kdy proud do spirály omezuje triakový měnič. Mj konečně vím proč LED světla pod kuchyňskou linkou občas vteřinu blikají.

Zajímavý na tom je, že Lotosu to nevadí. Telky běží vedle sebe a u Lotosu je obraz klidný i když se u Kamelie chvěje. Jediný rozdíl v nich je ten, že u Lotosu chybí filtr regulačního napětí PL500 tvořený u Kamelie členy R519 a C502, viz schema Lotosu posledního provedení. Zřejmě ten filtrační člen dává obvodu jistou setrvačnost a nereaguje to tak okamžitě jako u Lotosu. Zkoušel jsem zapojení upravit podle Lotosu, ale u Kamelie to není vhodný. Je horší linearita na pravém okraji a je problém korekčními magnety dosáhnout rovnou hranu na pravé straně. Tady se patrně projevuje odlišnost mezi PL500 a PL36. Na PL500 se mi Kamelii předělávat nechce, takže jsem ji dal do původního stavu. Ono nakonec to chvění není moc viditelný. Při normální pořadu si toho člověk ani nevšimne. Jen když tam je stacionární obraz, třeba menu nabídka je to vidět.

[vofo]

Zdravím,
tak jsem se do toho pustil a začal jsem očistou VN trafa. Po přeměření odporů na vývodech u dvou kusů traf jsem zjistil, že odpor u odboček 4-5 je u jednoho trafa 6ohm u druhého 4,5 ohm. To s menším odporem se mi jeví jako "chycené". Takže prosím někoho, zdali by byl tak ochotný a změřil mi odpor na své telce, Lotos či Kamelie. Na foto jsou to první dva piny ve spodu ,tam kde je na foto zelený fix.

[Jardak]

Porovnáváš dvě různý trafa. To horní s válcově vinutou cívkou je patrně typu 6PN 350 05 a to má oproti tomu spodnímu nejspíš typu 6PN 350 00 odlišnou i primární cívku. Těch novějších mám několik a všechny mají odpor 6ohm. To starší mám jen jedno a to má necelý 4 ohmy. Trochu v něm ale za provozu sršelo, takže je patrně načatý. Pokud starší verzi nahradíš novější, tak počítej s tím, že účinnostní napětí bude o nějakých 150 V výše (nějakých 980 V).

[vofo]

Zdravím,

ano jsou to sice různá trafa, ale primár by měl být skoro totožný. jen je navíc jedno vinutí. Ale jinak díky za info.

To moje s tím křížovým vinutím mě připadá také jako načaté, trošku po hodině provozu "voní". Ale ferit je vlažný.
Zkusím ho prolít izolačním lakem a uvidím.

Jen pro info,, má Kamelie má před obrazovkou zeleně zbarvený rámeček a plasty mají zajímavou nazelenalou barvu,která na slunci jakoby fosforeskuje. .

[Jardak]

Ty primární cívky podobný jsou, ale navzdory tomu, že ta novější má jedno vinutí navíc, tak má menší průměr. Může být třeba vinutá ze slabšího drátu. Možná je tam i další rozdíl - viz to vyšší účinnostní napětí novějšího trafa.

K té barvě plastů u Kamélie - moje má úplně stejnou barvu jako ta tvoje. Taková divná nazelenkavá.

Jinak já též nezahálím, konečně jsem si minulý týden přivezl tu Mimosu. Není v úplně bezchybným stavu, skříň je trochu v rozích rozeschlá a lak na masce se loupe. Šasi bylo dost zasviněný - to jsem musel vzít vapkou, zato obrazovka byla vyčištěná. Očividně byla v nedávné době vyměněná, ale na šasi ani elektronkách nebyly stopy zásahu. Vše bylo pod vrstvou nečistot. Už jsem byl smířen s tím, že si ji někdo vzal a dal tam vadnou, takže to, že je ve velmi dobré kondici je příjemný překvapení.

Televize už je v chodu, ještě sice má nějaké nedostatky, ale už relativně dobře funguje. Později se rozepíši o důvodech proč jsem se pro Mimosu rozhodl, jaké problémy jsem zatím řešil a jaké ještě je potřeba vyřešit.

Tady několik fotek:

[vofo]

Add. Mimoza.
Tahle telka z Pardubic mne nikdy neoslovila. Nevím proč, ale pro mne to byl kousek , který už něják nekopíroval jakous- takous linku vývoje. Velká bedna a "staré" střeva. Prostě téhle telce "ujel" vlak. Takový "technologický" skok jako Lotos versus v té době vyráběný Kriváň to už nebylo.Je to labutí píseň Tesly Pardubice ve výrobě telek.
Ale jinak ať tidělá radost,když jsi si ji vysnil. Já už jek jsem psal jsem posbíral co jsem chtěl a nyní se bastlířsky nudím.

[Jardak]

Tak bedna je daná velikostí obrazovky. Antiimplozní obrazovky v té době ještě u nás nebyly dostupné, takže použití ochranného skla byla nutnost. A k těm střevům, mimo základní stavební prvky, jako je kanálový volič, trafa a vychylovačky, které v té době byly v podstatě normalizované a používali je i oravští, je z Lotosa použit jen přepínač. Jinak nezůstal kámen na kameni, vše je jinak a né úplně běžně - koukni na schéma.

Navíc oproti oravským výrobkům byla pořád snaha nabídnout něco víc. Třeba snaha zdokonalit synchronizační obvody natolik aby nebylo třeba zákaznického zásahu.

Ale já ji chtěl z jiného důvodu. Zkus si srovnat lepší čs. televizory z té doby - Lotosa a Ametysta.

U Lotosa měli pardubičtí plno práce s novými technologiemi - plošné spoje, 110 úhel vychylování, nový kanálový volič s plošnými cívkami, takže už se prostě nedostalo na obrazovou mezifrekvenci. Její zapojení s rozloženě laděnými obvody se v podstatě použilo z Astry. Ve své době bylo určitě zcela postačující, ale dneska kdy signál má plno ostrých přechodů občas naráží na své limity. Nejvíc je to vidět třeba při reklamách kdy je černý text na bílém pozadí - obraz nemá tak ostré kontury. Při normálním záběru je ale kvalita obrazu velmi slušná.

Zato u Ametysta se strašničtí vývojáři spokojili s klasickým plechovým šasi, s menším vychylovacím úhlem obrazovky a soustředili se na vylepšení kanálového voliče a hlavně obrazové mezifrekvence. Byly použity pásmové propusti a celé zapojení bylo navrženo na optimální průběh skupinového zpoždění. O tom, že tohle zapojení OMF se povedlo svědčí to, že se u oravských výrobků používalo řadu let a je v podstatě použito i u Mimosy. Kvalita přenosu obrazové informace je u Ametysta téměř bezchybná i z dnešního pohledu.

Mě prostě zajímá kam se u Mimosa posunula oproti Lotosu. Zejména když rozklady jsou zcela jinak řešeny. Z mého pohledu stačilo u Lotosa zmodernizovat OMF a řádkovou synchronizaci doplnit porovnávačem a mohla se vyrábět dál.

Na foto níže je monoskop Lotosa a Ametysta. Rozdíl je vidět i na něm.