Tesla 504 U-II Pionýr : BRUM

[Milan155]

Vytáhl jsem před týdnem z regálu tento přijímač k renovaci . Skříňka je v pěkném stavu , vnitřek vypadal také poměrně zachovalý , zadní stěna také až na dodělávané otvory ( nějaký sebevrah si na šasi domontoval destičku se dvěma zdířkami a vypínač, kam zřejmě přivedl nějaký externí nf signál přímo na potenciometr hlasitosti , k tomu udělal díru v šasi na ten vypínač a do zadní stěny na páčku vypínače a zdířky , zřejmě byl již imunní proti dotyku s fází , zdířky jsem odpojil a vypínač odstranil, díry v zadní stěně zacelím ) . Evidentně byl hrubě poškozen ladící kondenzátor, zejména oscilátorová část , desky silně zohýbané a celý segment oscilátoru posunut tak, že s tím nešlo pohnout. Po odstranění zkratů naměřena kapacita na max. vstup 505pF, oscilátor 720 pF( to by sladit bez problémů s výměnou padingů určitě nešlo) . Podařilo se nakonec deformací kostry kondu a nahýbáním desek rotoru i statoru kondenzátor srovnat obě sekce na cca 500 a 510 pF , samozřejmě souběh nebude ideální a je to práce na houby, musí se průběžně zkoušet i změna na namáhání osy tahem na šňůrku a lanko ladícího bubnu. Domnívám se, že si montér při nasazování lanka na kladky spojené pevně se skříní a současném zasouvání šasi pomáhal silou nějakým nástrojem, který mu sjel a poničil lad. kondenzátor. Nedivím se , je to práce pro vraha, já jsem si pomohl přichycením lanka na obvodu bubnu před vkládáním kousky izolepy následně pinzetou odstraněné. Chtělo by to raději vždy nové lanko, jak to staré "smyčkuje" , jde to hodně blbě.
Ale povedlo se .
Elektricky vypadalo rádio jako velmi zachovalé, mf šly sladit bez problémů , pár černých kondů se svody vyměněno a také dva slídové. Síťový kond 2x50M byl jen na 250/275V max. a měl vylezlý špuntík , ten jsem vzhledem k napětí sítě u nás téměř 240V musel vyměnit. Odpor vadný žádný . Všechny součástky jednotlivě přeměřeny. Elektronky všechny přeměřeny a mají přes 80 procent. Oscilátor kmitá bez problémů + - v potřebných rozsazích a rádio hraje uspokojivě až na zatím neodstranitelný BRUM 50Hz v reprodukci . Už jsem se s tím nazlobil u asi 2 Rytmusů , zdroj je zapojen stejně, tj. síťový kond je minusem na šasi bez izol. podložky
a záporné předpětí pro elektronky a avc je odvozeno ze silně nespojitého napětí na odporech 170+32 Ohmů
(toto napětí má špičky cca 70V a střední hodnotu asi -16V . Výrazný brum je i při vyskratovaném potenciometru
hlasitosti na zem, zmizí zcela jedině přímou blokací g1 UBL21 kondem třeba 1u na zem , jinak je tam pořád .
Zkontroloval jsem znovu zapojení , nýtky zemnění na kostru atd., přidal jsem filtrační kond k filtru M5 cca 47u,
odpor a kond dodatečný filtr napájení anody nf triody, vše marno , bručí si a bručí .... .
Tak zatím nemám žádný nápad, tahhle to snad z výroby nešlo , kdyby snad někdo něco poradil , byl bych vděčný
(chystám se od zítřka dělat dřevo na příští zimu , ale u toho se moc přemýšlet nedá , prsty a ruce na to bastlení jsou přece jen potřeba ).

[Milan]

Napadá mi špatný kontakt v objímce elektronky druhé UCH21, katoda, ta je na klíči. Tedy za předpokladu, že když se propojí vazební kondenzátor v g1 UBL21 na kostru a je to ok. Také rád odchází potenciometr, ale zde byl zkoušen.

[Milan155]

Díky za tip , zkusím změřit malým napětím a proudem cca 2A přechodový odpor mezi k a kostrou. Ještě mě napadlo , nemůže-li být svod na patici UBL21 g1 proti něčemu , anoda má také dost velkou stř. složku . K proměření to znamená patici "oholit" . Ono vlastně stačí pár desítek mV brumu na g1 UBL21, aby to bylo bez signálu dost slyšet. No odpočinu si u toho dřeva a pak to proměřím .
Potenciometr je jako nový, proměřen, bez vady .

[Milan]

Dobré by bylo vyzkoušet všechny elektronky v jiném hrajícím přijímači, to je ten nejlepší test... Co kondenzátor 20k u UY1N ? Ten se při amatérské opravě většinou jen vyštípnul

[Milan155]

Jiné dobré elektronky UCH21,UBL21 vyzkoušeny jako první, nemá to prakticky vliv. Nezkoušena výměna UY1N ,má téměř 100 procent, u té si vadu tohoto typu nedokážu představit. Kondík paralelně k ní byl samozřejmě vyměněn za "nový" TC 209 22n , změřený. Síťový elyt má cca 2x70M a zvětšení kapacity přiložením dalšího nemá také žádný vliv.

[jirka5]

Tak si uvědomuji, že jsem už dlouho žádného Pionýra neopravoval, ani nemám žádného po ruce, abych se přesvědčil, jestli taky bručí a jak je v něm větev předpětí vlastně zapojena. Ale podle schématu na oldradiu to napětí vůbec není usměrněno, do prvních mříží leze z děliče čistá střídavina a bručet to tím pádem zkrátka musí. Možná by pomohlo přidání jedné 1N4007 + nějaké úpravy filtračního obvodu, ale to by bylo asi pro většinu zde přítomných nepřijatelné....

[Peca]

Rytmus a Pionýr mají dost nešťastně zapojený zdroj předpětí. Na tom odporu vzniká stejnosměrné napětí s velkým zvlněním daným jednocestným usměrňovačem, každou druhou půlvlnu tam žádný proud neteče. V Rytmusu je to úplně špatně, tady už to je trochu lepší, ale u pozdějších typů z rytmusové řady nebo třeba u talismanů, které mají filtrační elyt izolovaný od šasi a zapojený až za předpěťový odpor, už je to vyřešeno principiálně. Nevím, proč to udělali tak divně.

Je nutné, aby ten svitek M5 neměl žádný svod a aby všechny odpory v té předpěťové větvi měly správné hodnoty, většinou mívají vyšší a pak je na mřížce koncové elektronky menší předpětí, odběr z anodového zdroje je větší a má větší zvlnění. Zvlnění na první půlce elytu, tj. na anodě UBL21 nehraje velkou roli, je to pentoda, u které je anodový proud málo závislý na napětí. Jinak původní elyt byl na 250 V, za provozu na něm víc nebude ani při dnešním napětí v síti.

Mně toto rádio taky dost brumí, stejně jako Rytmus. Zdá se mi, že záleží na dodržení správné kapacity filtračního elytu, který navíc musí mít dobré ESR. Zkusil bych, jaký vliv na funkci má zvětšení odporu mezi oběma půlkami elytu.

[hakz]

Také jsem renovoval Tesla 504 U-II Pionýr a brum se podařilo odstranit až po výměně C33 M5 (označení dle Kottka). Nestačí pouze dát paralelně jiný kondenzátor, původní kondenzátor měl vnitřní odpor, který se projevoval až při špičkách průběhu napětí. Pro přesnou diagnostiku závady doporučuji osciloskopem sledovat průběh napětí na tomto kondenzátoru nebo záporné předpětí připojit z externího zdroje. Ještě bych zkontroloval mřížkové svody G1 příslušných elektronek, které využívají toto předpětí.

[Milan155]

Dobrý večer, po celodenním stání u štípačky jsem rád usedl k počítači a přečetl si nové příspěvky k tématu . Pan Jirka5 je trošku mimo, zřejmě schema dobře neprohlédl. Pan Peca : svitek M5 kvůli velkému svodu při renovaci nahrazen TC205 M47 se změřenou kapacitou cca 495nF.Při zapnutí rádia mně vybíhá napětí na 1.elytu až na cca 285V dc při napětí sítě 236V . Proto asi ten vylezlý špuntík a proto byl vyměněn za jiný na větší napětí. Ta myšlenka o vlivu velikosti kapacity viz dále moje úvaha. Pan hakz : kondenzátor M5 vyměněn za kvalitní , brumí stejně.
Odpory jsou v toleranci, všechny kontrolovány.
Dal jsem si do jednoduché simulace rámcové schema zdroje rádia. Z něj je vidět,viz obrázek, že filtr 500k + M5
nestačí vyfiltrovat pulzující napětí na odporech 170+32 Ohmů a na kondu M5 je ss napětí se zvlněním cca 0,9V .
Tak to by brumit muselo a nemohlo by to jít ven z fabriky. Proč byl výrobce spokojen , mohu jen spekulovat:
- brumové napětí na g1 UBL21 se kompenzuje s zvlněním 50 Hz na anodě a g2 UBL21 (nutno uvážit i fázové posuvy RC filtrem a vlivem indukčnosti výst. trafa) ,
- brumové napětí na g1 se kompenzuje s nějakými úbytky na vodičích či zemnění , to se ze schématu nepozná , jedině detailní měření po jednotlivých bodech ,
- kompenzace je závislá na mnoha faktorech, mimo jiné na kapacitách obou částí síťového kondenzátoru atd.
a výsledek u "zestárlého" kusu je více či méně náhodný.
No až to dřevo doštípu a dostanu se do dílny , budu pečlivě zkoumat to zapojení s cílem přijít tomu na kloub .

Možná ještě poznámku : co tak odpory 170+32Ohm překlenout nějakým elytem podobně jako v rádiích s izol.podložkou pod síť. kondem ? Tak to rozhodně nedoporučuji ani zkoušet , zničí se velmi rychle UY1N , neboť tyto odpory krom tvorby předpětí zajišťují ochranu diody při kapacitní zátěži viz katalog UY1N, žárovička to rozhodně nezachrání.

[Peca]

To je docela dobrá úvaha, že by se zvlnění předpětí kompenzovalo se zvlněním ze zdroje. V tom případě by tedy záleželo na dodržení určité kapacity a ESR filtračního elytu. Tím by se vysvětlovalo, proč některá tato rádia nebrumí skoro vůbec a některá hrozně i při osazení dobrého elytu s velkou kapacitou. Pravda je ta, že kdyby to nějak hodně brumělo už z výroby, tak by si snad fabrika nedovolila to pustit ven.