Tesla 315 Sonatina

[hakz]

V katalogu u PCL82 uvedené napětí Ug1 -11,5V musí být měřeno vůči katodě, nikoliv vůči zemi (kostře). Pokud píšete, že na R10 máte 9V, pak G1 (vývod 3) musí mít vůči katodě K (vývod2) napětí -9V, což je +/- v toleranci. To prosím zkontrolujte. Pokud tomu tak není, pak se na G1 dostává kladné napětí přes svod kondenzátoru C27 (pokud je kladné napětí stálé) nebo přes C28 (pokud se změna napětí projeví jen v krajní poloze R11). Nejlépe je to změřit přímo v obvodu při vyndání elektronky PCL82. Na vývodu 3 prázdné patice musí být vůči zemi (kostře) vždy 0V. Pokud tam je kladné napětí stálé hodnoty, je špatný C27, pokud se hodnota napětí mění v závislosti na poloze R11, je špatný C28. Přitom kondenzátory se při běžném měření mohou jevit jako dobré, svod se projeví až při napěťovém namáhání, proto je důležité měřit přímo v obvodu. To bručení už je pak jenom projevem přetížení filtračních obvodů při zvýšeném odběru stále otevřené PCL82.
Moc bych doporučoval při opravách univerzálů a rádií galvanicky spojených s el.sítí použití oddělovacího trafa.

[Milan]

C28 je špatně https://hadex.cz/j158g-510pf300v-wk7141 ... ndenzator/, tyto kondenzátory trpí na svod. Nedoporučuji je nikam používat. Pokud byly nové, byly kvalitní, ta doba je již dávno pryč. Nejhorší jsou bez impregnace ve vosku, tyto kondenzátory jsou často nabízeny na burze v Holicích - nebrat.
Oba potenciometry je potřeba řádně proměřit - jezdec / dráha. Potenciometr tónové clony se vypaluje vlivem špatných kondenzátorů C28 i C27, potenciometr hlasitosti pak když nemá dobrý kontakt se zemí tak je v reprodukci brum a nejde ztlumit.
Ponejprv bych řešil triodovou část. Změřit odpor 10M a odpojit vazební kondenzátor C26 10k. A nyní měřit napětí na anodě triody, pokud bude stále klesat /po nějaké době/ je elektronka vadná. Polam byly vadné už nové.

[Milan155]

Tak potenciometr a odpor v mřížce jsou v toleranci cca 20 procent . Takže stále bych měl podezření na ten C28
(bez ohledu na to, že je nový, sám jsem několik vadných WK... měl) . Je jen na max. napětí 300V a při zapnutí
je na něm napětí větší ( třeba 235x1,4 - pár V na usměrňovačce, tj. více než 300V ) . Zkus postup měření podle hakz . Co se týče kmitání, chtělo by to holt osciloskop .Předpokládám, že na výstupu máš buď repro nebo nějaký odpor , naprázdno to kmitá poměrně často. Snad ještě tolik, že "nový" kondík použitých typů třeba z Hadexu ležel bůhví kde nejméně 20 - 30 let , takže bez jeho ověření větším napětím na svody je to sázka do loterie a spoléhat na jeho "bezvadnost" nelze . Sám tam také kupuji a tyhle svitky , slíďáky atd. vždy na svod napětím 300V ss před použitím zkouším.

[Peca]

Při vybuzení koncového stupně je na C28 až dvojnásobek napájecího napětí, při přebuzení nebo rozkmitání tam můžou být špičky v řádu kV. Kondík na 300 V je rozhodně málo. Pravda je ta, že z výroby tam byl podobný kondík, ale ve své sonatině jsem ho měl taky vadný stejným způsobem.

lubos1961: je to standardní dobře fungující zapojení, žádný další kondík tam není, podívejte se na to schéma pořádně. Oproti tomu, co navrhujete, má toto zapojení výhodu v tom, že funguje jako záporná zpětná vazba a tím snižuje zkreslení.

[Mourek]

se omlouvám za zdržení, některá měření jsem musel opakovat, hodnoty často vzrůstaly až např. po pěti minutách provozu a to mě mátlo. Na vývodu 3 prázdné patice je vůči zemi (kostře) vždy 0V, stejně tak na spodním konci C28. R9 má hodnotu 7 MΩ. Pak už jsem měřil s elektronkami, tou původní z rádia a novou polskou, přitom C28 jsem odpojil.

původní PCL82:
katodový odpor: 13,5 V (po připojení C28 vzroste napětí na odporu na 20 V + začne brum z reproduktoru)
G1 pentody: 7,1 V (s C28 17,5 V)
mezí G1 pentody a její katodou: -5,9V (s C28 -1,2V)
anoda triody: 57 V
anoda pentody: 160 V
žhavení: 19,0 V
G1 triody: -0,9 V

nová POLAM PCL82:
katodový odpor: 9,16 V (po připojení C28 vzroste napětí na odporu na 13 V + začne brum z reproduktoru)
G1 pentody: 0,04 V (s C28 6,5 V)
mezí G1 pentody a její katodou: -8,8V (s C28 -5,5V)
anoda triody: 64 V
anoda pentody: 173V
žhavení: 19,2 V
G1 triody: -1,0 V

Neplechu tedy dělá nový vyměněný C28, konkrétně WK71413 ačkoliv jsem ho 2x měnil... Po připojení původního C28 platí hodnoty u obou lamp mimo závorky (tedy jako kdyby nebyl zapojen, ale zapojí se funkce clony). Prostě původní C28 TC 210 po zapojení neovlivňuje napětí, na rozdíl od WK71413. Zvláštností je, že původní PCL82 má i s původním (dobrým) kondenzátorem C28 nebo i při jeho odpojení na mřížce 7,1 V. (Kvůli tomu jsem na vadný WK71413 nemohl přijít.) Zřejmě se tak projevuje její stáří. Každopádně hraje dobře, nevrčí, v rádiu ji nechám dožít.

Velmi se mi osvědčil nápad od lubos1961, tedy odpojit C28 z anody a na běžce R11 připojit kondenzátor na kostru. Já zvolil 6n8. V celém rozsahu točení R11 je znát změna přednesu, krajní hodnoty jsou výborné. Vlevo basy vpravo výšky, vše tak akorát. Původní zapojení s původním C28 není tak dobré, přebasované, až zhruba centimetr před koncem se zvuk mění a výšky dominují. Zkoušel jsem jako C28 i nový 1n5 na 600V, ale kondenzátor na zem to nepřekonalo. Navíc se zapojením na zem vyloučí případná chyba svodu ve vodiči ke cloně a následnému poškození primáru výstupního trafa, o které psal Peca na svých stránkách.
http://peca.g6.cz/315a.html

Zvyšovat hodnotu C29 na 10n nemělo efekt, nechávám proto již vyměněný 1n5 na 600V.

Velmi děkuji všem za rady, výměnu součástek a opravu považuji za úspěšnou, neumím si jen vysvětlit napětí na mřížce původní PCL82, tedy 7,1 V přičemž polská lampa ve stejném zapojení (při odpojení C28) má na mřížce 0,04 V.

Dodatek:
na kvalitu zvuku má vliv C25 z AVC obvodu. Po jeho připojení zvuk nezní jako "z kelímku", ale je čistý. Tam jsem původně při výměně také zapojil kondenzátor typu WK71413. Zde se sice špatně neprojevoval, ale raději jsem dal zpátky původní TC 210. Stejně tak mi došlo, že sladění vstupních obvodů pro dlouhé vlny nelze zkoušet připojením antény na G1 směšovače. To totiž začnou hrát na DV i nějaké odrazy z pásma SV. Na DV má hrát běžně přes den pouze Topolná na 270 Khz popř. i Radio Polska na 225 Khz. Při zapojení antény na G1 ale začne hrát na stupnici kolem 170 khz i Český rozhlas Plus (1071 Khz) a kolem 290 Khz na stupnici začne hrát Rádio Dechovka (1233 Khz). Díky tomu se mi podařilo u dvou rádií rozladit vstupní obvod pro DV... ve snaze naladit Plus a Dechovku na rozsahu DV Na internetu čtu, že připojením antény na směšovač se testují vstupní obvody, nikde ale není zmíněno, že výjimkou je rozsah DV Poznatky z dodatku mi doufám pomůžou v dokončení opravy Chorálu 624a, který jsem zde řešil na fóru minulý rok. Těch kondenzátorů WK71413, které jsem tam dal, jsem napočítal asi 4 ks. Rádio brumí u místních stanic, hraje příliš hlasitě, přitom zvuk zní asi jako při odpojeném C25 v AVC obvodu Sonatiny. Opravdu jsem nepředpokládal, že lze zakoupit vadné kondenzátory.

Ještě jednou děkuji, pomohli jste mi posunout se dál u dvou rádií.

[lubos1961]

Zdravím, právě proto jsem doporučoval odpojit ten C28, když jsou jednotlivé elektronkové stupně propojené vždy z anody na další stupeň řídící elektronky, kde na anodě jsou vysoká napětí a řídicí mřížka ovlivní jakýkoviv mikro proud, musí být tyto kondenzátory co se týče izolace naprosto špičkové. Proto pokud se těchto přechodů můžu co nejvíce zbavit, odstraňuji takzvaná ku.rví.tka. Nehledě na to, že i Tesla si to uvědomovala a posléze již to takto nezapojovala. O C 29 jsem psal v k souvislosti s případným zakmitáváním, jen při hledaní závady, že zvýšení této kapacity by tomu mělo odpomoci. Jinak pokud bych já hledal závadu a chtěl bych vypustit problém s kondenzátory, odpojil bych C27 a C28, zapnul a měřil. Když by po půlhodince stále seděly stejnosměrné napětí, tak je jasné že elektronka je dobrá a do obvodu potom kecá vadný kondenzátor.
Já bych ještě změnil katodový odpor na 270 ohmů kvůli dnešnímu zvýšenému napájecímu napětí. Na tomto odporu má být něco kolem 9V, což odpovídá procházejícímu proudu 40 mA (to je součet anodového 35mA a druhé mřížky). Při dnešním zvýšeném napájecím napětí (pokud je elektronka dobrá) je tam více a tim také vyšší prochází proud elektronkou. Při hodnotě 270 ohmů vychází proprocházející proud 40 mA u napětí 11V.
Luboš

[Peca]

Připojením antény přímo na směšovač toho moc nevyzkoušíte. Leda kdyby bylo rádio úplně zticha, tak se tím ověří, jestli je závada ve vstupním obvodu nebo až dál.

[Milan]

Připojení antény přímo na směšovač je populární u uživatelů kteří problematice zatím tolik nerozumí. Zejména u rádií Philips s mf kmitočtem 128 Khz a dvouobvodovou vstupní propustí to přináší výrazný pokrok. V dnešní době je žádoucí aby am přijímač alespoň trošku přijatelně hrál. Maximální výkon a citlivost bude zajímat jen malou část sběratelského publika.Určitě to ale není odborný postup a je jedno na jakém je to provedeno rozsahu. Hodně často bývají vadné kondenzátory v souběhu v oscilátoru atd. Je dobré pátrat po příčině, pořídit si čítač, vf generátor, multivibrátor, nastudovat si co je to souběh vstupních obvodů s osilátorem.
Lubos1961 by postupoval při hledání poruchy správně a i navržené zapojení tónové clony je správné, Tesla k tomu došla např. u přijímače 1010a Dunaj V tomto postupu lze jedině vytknout to, že neuvážil náchylnost k mřížkové emisi zejména u triodové části a při případném zakmitávání se jako první přivává sériový tlumící odpor do g1 pentody, nezvyšuje se hodnota kondenzátor u výstupního trafa.
Jinak osobně bych byl pro aby si radioamatéři tykali i v současné době...

[Mourek]

Chtěl jsem jen zmínit, že kromě výměny kondenzátorů se snažím ověřovat, jak moc dobře je rádio slaďěno. Sladění vstupu ověřuji právě připojením antény přímo na směšovač. Přitom naladěná stanice by měla hrát silněji zapojením stejné antény do zdířky pro anténu v rádiu. Tím prakticky ověřuji i souběh vstupu s oscilátorem. Rozsah oscilátoru ověřuji čítačem, přiložením jedné sondy multimetru do obvodu oscilátoru. Výjimkou je ale zmíněný rozsah dlouhých vln, kdy při připojení antény ke směšovači hrají záhadně stanice SV na rozsahu DV. Tak se obecně chovají rádia s feritovou anténou. Podobně bych si troufl seřídit mezifrekvenci - jen s volmetrem připnutým k AVC. Prostě otáčením jádry cívek seřídit největší napětí při silné stanici, pak naladit výrazně slabou, sotva slyšitelnou, a tu opět seřídit. Snad jen pro přesné seřízení mf odlaďovače je nezbytně nutný generátor. I když, možná by šlo přivést signál z mf zesilovače zpět na anténní vstup... Tak se myslím dá jen s multimetrem sladit rádio mnohdy lépe, než bylo z výroby (kdy byly vysílací výkony stanic vyšší, proto i nároky na sladění nižší). Opravovat elektronková rádia bych ale úplným laikům vůbec nedoporučoval.

Sonatina nyní hraje v pořádku, síťové napětí 238 V jsem snížil zařazením rezistoru 220 ohm / 10 W mezi vypínač a pojistku. Došlo tím ke snížení síťového na 208 V a všech napětí v obvodu na předepsaná (vč. žhavících), i ke snížení celkové spotřeby (zhruba ze 47 na 36 Watt). Neumím si to vysvětlit, ale napětí na mřížce pentody původní PCL82 je nyní 0,04 V, místo původních 7,1 V. Ještě jednou všem děkuji a teď jdu zpět na Chorála.

[Peca]

Tak se myslím dá jen s multimetrem sladit rádio mnohdy lépe, než bylo z výroby (kdy byly vysílací výkony stanic vyšší, proto i nároky na sladění nižší).

To bych si teda netroufl tvrdit, pokud se tedy nebavíme o Teslách Bohéma a podobných bratislavských výrobcích. Kvalitní naladění rádia jako z továrny je docela problém, nejhorší je souběh oscilátoru se vstupem, nedej bože pokud byly pokřivené plechy v ladičáku nebo něco takového. To se podomácku řeší opravdu špatně. Pro správné naladění mezifrekvence je potřeba rozladit nebo zatlumit LC obvod spřažený s právě laděným obvodem. Jinak bude frekvenční charakteristika filtru pokřivená nebo nesymetrická, což se projeví na zkreslení zvuku a obtížnosti dobrého vyladění stanice. Opravdu dokonale se dá MF naladit jen podle wobleru. Ten podle mě v továrnách používali už od 30. let.

Jinak ladění MF podle vysílače se známým kmitočtem a s kontrolou frekvence oscilátoru čítačem je dobrá metoda, pokud člověk nemá generátor, ale to rozladění spřaženého obvodu je prostě potřeba.