TESLA 4219U Dajana

[vofo]

Dostala se mi do ruky tato TV. sice to není zrovna můj šálek kávy to co bych sbíral a renovoval, ale když už ležela v mé garáži a já měl zrova trochu času pustil jsem se i do této televize. Po odkrytování na mne vykoukla letitá špína a mastný povlak . Asi byla provozována v kuchyni. Nezbylo než vše demontovat a provést očistu mokrou cestou za použití průmyslového odmašťovacího prostředku Star. Dokonce jsem takto musel očistit i dřevěný povrch skříně televizoru.
Po náležitém vysušení jsem se pustil do renovace elektro. U PCL85 byla provedena náhrada triodové části tranzistorem KF504,ale v zajímavém zapojení, které se lišilo od uvedených úprav v amáru. Zapojení obvodů okolo téhle elky jsem vrátil do původního stavu. Také se někdo vrtal v budícím trafu TR3, které bylo vypojeno a nahrazeno zapojením směsice kondenzátorů a odporů. vše jsem uvedl do původního stavu.
Cívka L302 rozkladového generátoru u PCF82,měla přerušené vinutí. Naštěstí po opatrném odkápnutí asfaltového zajištění závitů jsem našel přerušený konec, který znamenal odvinutí cca 15 závitů,což v konečném důsledku po sladění nemělo žádný vliv na chod generátoru a nastavení kmitočtu 15 625 -Hz nebylo problémem.
V obvodu oddělovače synchronizace, elka ECH 84 chybělo napájecí napětí přiváděné přes cívku L401. I zde bylo nutno najít konec přerušeného vinutí.
Původní trafo 6PN35005 bylo nahrazeno trafem 6PN350 10,ale destička se součástkami a odstraněná cívka v obvodů vychylovacích cívek byla amatérsky ubastlena asi v polních podmínkách opraváře TV na výjezdu. Také trafo TR2 cívek pr svislé vychylování bylo vyměněno a destička s nad ním visela jen tak na drátech, protože nové trafo nemělo prodloužené nosníky pro upevnění tišťáku. Doplnil jsem držáky a předrátoval jsem celý rozvod okolo VN trafa. To i když bylo měněno stihlo se obalit mastnotou a špínou, takže následovala koupací lázeň v benzínu a lihu.
Kromě obvyklé výměny všech hovňáků a elektrolytu C340 G1 jsem musel vyměnit i elektrolyt C403 G2,který byl zcela bez kapacity.
Po nastavení linearity šlape TV celkem v pohodě, obrazovka má ještě rezervu jasu i kontrastu, synchronizace pracují bez závad a obraz ani po delším provozu zatím netrpí vadami polských PCL 85.

[Jardak]

Jako pěkná práce, ale mě představa, že bych měl dělal další renovaci tohoto šasí dost irituje. Dělal jsem Štandarta a Marinu, tak už jsem si to zkusil. U těchto TV mě zklamala špatná kvalita obrazu kterou má na svědomí odfláklé provedení obrazového zesilovače, hlavně provedení regulace kontrastu na vysoké úrovni. A taky konstrukční provedení, kdy je ke spoustě součástkám velmi špatný přístup. Jako u zmíněných TV se to dá ještě pochopit, ale že stejné šasí dají i do Dajany kde je místa dost, svědčí o velké ochotě výrobce usnadnit opravářům práci. A o "kvalitě" oravských plošných spojů je škoda mluvit.....

[vofo]

Pravda není to žádný výkřik inovace, ale zase je použita polská elka PCL85,což je předpoklad k úspěchu v dlouhodobé spolehlivosti. No a pak je tu v OMF EF183, v ZMF 2x OC 170. A také kanálový volič KP 21. Zajímala mne ta obrazovka 592QQ44++. Nikdy jsem telku s takovou obrazovkou neoživoval a je vidět, že tato se výrobcům povedla. I po těch letech jede v pohodě. To zapojení ZMF je taky dobré, žádný rušivý brum do zvuku neproniká.
Dle výrobního čísla se zapojení blíží spíše Oravě 219 z které byl už jen malý vývojový krok k Salermu. Tedy pokud se o vývoji dá ještě mluvit.

[Jardak]

No abych tak řekl, občas mě tak napadne, že bych si Dajanu, nebo nějakou její evoluci pořídil, protože mě zajímá jestli se kvalita obrazu oravských výtvorů už přiblížila pardubické dvojici Mimosa/Orchiodea, kde je kvalita obrazu výborná,

Jenže pak si vybavím to debilní šasí a zase mě to přejde. Ale jak se říká nikdy neříkej nikdy .

Mimochodem Mimosa/Orchidea už má v OMF taky EF183 a ve vertikálu taky PCL85 i když moje telky tam mají Tungrsram PCL805. Navíc je zapojená tak, že se její nectnosti nemají jak uplatnit.

[vofo]

Při dlouhodobých zkouškách spolehlivosti se projevila zajímavá závada. Při plném VF signálu z modulátoru nebylo vidět žádné změny v obraze. Problém nastal až při zkouškách citlivosti přivedením VF signálu přes útlumový člen, kdy mělo naplno pracovat AVC. Při zapnutí se TV chovala zcela normálně a asi po 30 min provozu se začal ztrácet obraz. Závada byla v diodě D2 SFD108, na níž se měnilo napětí . Při studeném stavu bez signálu na ní bylo 0,4V, po zahřátí kleslo napětí na 0,01V. Tím se měnilo nastavení činnosti AVC. Možná u TV provozovaných se silným vstupním signálem, tuto závadu nikdo během provozu ani nepostřehl.

[Jardak]

To je ale jen zpožďovací dioda pro kanálový volič. Takže v diodě nastal zkrat? Nechce se mi ale věřit, že těch 0,4 V o co se předpětí změní může mít výraznější vliv. Možná by byl větší šum v obraze, jak se OMF bude snažit dohnat zesílení, protože kvůli menšímu zesílení VF zesilovače vynikne šum směšovače.

To spíš kdyby odpor R 234 zvětšoval svoji hodnotu by způsobilo, že se dioda začne uzavírat a tím by se dostalo na kanálový volič záporný řídící napětí, které by mohlo VF zesilovač úplně uzavřít, že by přes něj nepřelezlo nic.

Já jsem na Štandartu řešil opačný problém. Televize si po krůčcích stále přidávala kontrast. Když jsem po několika hodinách provozu AVC správně nastavil, tak po vychladnutí byl kontrast příliš malý. Zatím jsem to nevyřešil.

[vofo]

R 234 měl opravdu zvýšenou hodnotu z 7,5 mega na 8,3 mega ,ale i po jeho výměně nedošlo k výrazné změně. Vše měla na svědomí ona dioda, na které je při plném signálu napětí -2V. Když vlivem ohřátí na ní spadlo napětí na 0,01V, bylo to pro provoz při slabém signálu nedostatečné, stále pracovaly obvody AVC tak, že zeslabovaly zesílení jak obrazového zesilovače, který je na tyto obvody navázán triodou v PCL 84, tak i na změnou napětí na mřížce PCC88. Má tam správně být při slabém signálu +0,42V , což po výměně oné diody bylo a i při slabém signálu pak není obraz zašuměný ale ještě s vyhovujícím kontrastem.
Na obrazovém zesilovači tato oprava představovala změnu hodnot napětí na aP z 175V na 140V a gP z 180V na 122V.
Před tím se mi nedařilo nastavit správné hodnoty na pentodě PCL 85 ani změnou hodnoty odporu R407 z 2K2 na 3K9. Stále bylo na uvedených elektrodách velké napětí a pentoda byla přivřená, ale i tak při silnějším signálu nebyla v obrazu vidět žádná změna. Jelikož jsem předtím dělal oživení TV Akvarel, měl jsem VF modulátor nastaven na silnější výstupní signál, vzhledem k menší citlivosti vstupních obvodů tohoto příjmače ( 200mikroV) . Když jsem poté , změnil sílu výstupního signálu, popisovaná závada se na Dajaně začala projevovat.
Po této opravě není třeba ani do anténních zdířek zastrkávat přívod od modulátoru, stačí ho pouze zapnout. Telka má široký rozsah regulace AVC , ani při nejsilnějším signálu nedochází ke křivení svislých linií. Provoz i po několikahodinovém provozu je bezproblémový. Nastavení hodnot jasu a obrazu se nemění i po několikahodinovém provozu ,při jejím vypnutí a vychlazení a opěrném zapnutí, není potřeba s ovládacími prvky jakkoliv hýbat. Nastavení AVC je popsáno v servisní dokumentace celkem podrobně.

[Jardak]

No nejsem nějakej profík, ale přijde mi, že to co píšeš si odporuje.
Předpětí a tím proud pentody PCL84 řídí, mimo malého katodového odporu, hlavně záporný napětí který vzniká na detekční diodě. Čím silnější signál, tím větší záporný napětí. Ten katodový odpor je tam hlavně proto, aby pentoda měla nějaké předpětí při provozu bez signálu. Ty jsi opravou AVC dosáhl většího zesílení, ale současně kleslo napětí na anodě a stínící mřížce, což znamená, že se zmenšila velikost signálu a tím záporného napětí na řídící mřížce a elektronkou teče větší proud.
To si trochu odporuje, ne?

[vofo]

Ne neodporuje, při slabém signálu tam původně bylo + 0,01V vlivem špatné diody, nyní je tam +0,42V , takže tím je i větší zesílení PCC88. To samé je i v obvodech obrazového zesilovače. Původní vysoké hodnoty napětí na a a g pentody, byly způsobeny přivřením PCL 85. přes kterou netekl správný proud , zesílení obrazového zesilovače bylo menší.....
Můžeš nad tím mudrlovat jak chceš, ale nyní ta telka šlape jak má....

[Jardak]

Jenže ty napětí na A a g2 pentody co jsou uvedeny ve schematu jsou u Tv bez signálu kdy je katodový proud největší a je daný velikostí katodového odporu. Při signálu se pentoda přivře záporným napětím na detekční diodě a napětí logicky stoupnou.

Navíc při dostatečným signálu se změna předpětí 0,4 V na kanálovém voliči vůbec neprojeví. Krásně to jde pozorovat na Lotosu, kde jde velikost zpoždění regulovat trimrem. Nepamatuju si přesný hodnoty, ale při dostatečným signálu nemá otáčení trimrem na obraz vliv, ale když se měří hodnoty napětí AVC, tak jak zvyšuju záporný napětí na kanálovém voliči zmenšením zpoždění trimrem tak úměrně tomu se snižuje předpětí první elektronky OMF, která tím kompenzuje úbytek zesílení VF zesilovače v kanálovém voliči.