No, možná to někomu jako zcela nové zjištění pomůže, ale v případě té mé Proximy tomu bylo jinak. Jak si můžete všimnout na obrázku, hřídelka neprochází rovnou tím plastovým pouzdrem, ale kovovým, které je do toho plastového odlitku zalisované. Toto šlo zjistit jen při úplném zničení toho plastu, ale jak píšu výše, mně už stejně nic jiného nezbývalo po jeho částečném rozleptání. Komu se povedlo to "rozkapat", tak na tohle ani nemohl přijít.Vratislav-OK1ZAF píše: ↑27.03. 2020, 11:55Standardní chyba všech DDR ladicích kondensátorů s tímto uložením. Plast postupně dopolymerovává, tvrdne, křehne, a plastové futro osičku dokonale sevře.
Řešení je dvojího druhu; buď ještě cca 10 let počkat, až plast vnitřním pnutím podélně praskne a osička se náhle báječně uvolní (některé ladičáky už touto fází samovolně proběhly a jsou opět dokonale funkční), nebo to prasknutí iniciovat uměle. Je lepší mít ladičák vymontovaný. Futro pak na jedné straně podložit masivním předmětem (kovadlinka, větší kladivo) a na druhou stranu na zatuhlé futro nasadit malý ostrý sekáček. Středním hodinářským kladívkem do toho opatrně jebnout. Lépe se to dělá čtyřručně, kdy jeden drží a druhý ťuká. Už dvakrát se mi takový zásah povedl, u jednoho případu se futro rozsypalo na víc kusů, ale to se povedlo opravit metodou dráteník, znovusložené futro omotáno více závity tenkého drátu - i to nakonec dopadlo dobře a osička se protáčela lehce.
Proxima opět proximí bezproblémově, i když teď vlastně spí na polici spánkem sbírkovým.
Čili žádné "dopolymerování" není v tomto případě viníkem, po odstranění plastu totiž bylo to kovové pouzdro stále "přilepené" zaschlou vazelínou nebo čím to mazali. Po vykoupání v tech. benzínu to po několika minutách povolilo.
Mám už vytištěnou náhradu (pokud by se to někomu hodilo, můžu poslat 3D model pro tisk, jen ho budu ještě muset na základě dnešního zjištění lehce upravit).