Z toho, co tam měl, zde bylo nejlepší osazení reproduktorů, slibující uspokojivý výsledek. Ten stojí nakonec za to, tak se chci podělit.
Uvnitř bylo vše původní, až na měněný potenciometr hlasitosti a koncovou pentodu, kde ovšem někdo přepojil patici a dal tam EL83.
Po pročištění a zapnutí to nějaký zvuk vydávalo, ale ke kvalitě a výkonu měl daleko a ani návrat k EL84 nepřinesl výraznou změnu. Po pracovní době tam věčnost trávit nešlo, tak jsem pokračoval později doma.
Výměna všech asfaltových svitků, dvou hranatých "hovňáků" a většiny vyšších odporů, které dosahovaly i dvojnásobných hodnot, stále nepřinesla požadovanou citlivost a výkon bez zkreslení.
Tak nezbylo než pěkně po kouskách, nejdřív jak je na tom koncový stupeň.
Katodový odpor R20 taky už někdo měnil, ale napřed jsem mu nevěnoval pozornost, protože byl výkonově předimenzovaný z relativně novějších cihláků. Ukázal se vadný i ten. Byl složený ze dvou paralelně, jeden 510 Ohm, druhý nečitelný a spolu dávaly 530 Ohm, tak to tedy ne.
I když je v každém zapojení něco jiného, tak zde opravdu nejlíp vyšla hodnota 120 Ohm. Ale výstupní trafo zde asi nemá zrovna ideální vlastnosti při nižších kmitočtech. Přestože jinde stačíval k odporu paralelní kondenzátor 100M (nový), tak zde bylo nutné dát 1000M, o tom se v době výroby mohlo konstruktérům jen zdát. Jinak by konec zkresloval moc brzo.
Teď už dává při 100 Hz do zátěže 4W a zvládá ještě i 30 Hz relativně dobře. Ovšem jen když se budí z generátoru přímo. Předchozí stupně jej nejsou schopné pořádně vybudit a ještě zkresleně, pokud nejsou korekce basů i výšek pořád na maximu.
Zpětná vazba a fyziologie zde dělá divy, to ano. Něco se jim ale dost nepovedlo. Bylo nutné provést následující změny v NF části.
Trioda v ECH81 měla tak malé anodové napětí (kolem 12V), že zkreslovala už při 300 mV na vstupu (a při míň to nechtělo hrát). Po změně v jejím napájení a přidání filtru je na ní asi 45 V, na vstupu snese bez zkreslení až 1 V a ohromně vzrostlo zesílení, což se dál hodí.
U triody v EABC80 také trochu zlepšení tím, že napájecí odpor R15 se přivedl přímo na anodu a ne až za výstupní R11. Ten zůstává na místě pro správnou funkci korekce výšek.
Ovšem to hlavní - potenciometr 5M pro korekci basů spolu s kondenzátorem C38 (180 pF) byly z tohoto místa vyřazeny a nahrazeny propojením. Pokud nebyl vytočený naplno a kondenzátor přemostěn, konec nešel vybudit, ať se EABC80 snažila sebevíc, což jí moc nešlo, výsledkem bylo jen zkreslení.
Tato korekce je nově zařazená před potenciometr hlasitosti do série s C27, kde funguje bezchybně.
Ještě blokovací kondenzátor C46 jsem změnil z 330 pF na 150 pF, aby nedocházelo k útlumu dřív než na 15 kHz.
Teď se NF části nedá nic vytknout, rozsah korekcí - hlavně těch basových - je obrovský a nic nezkresluje. Citlivost vstupu je teď docela neobvyklá - 300 mV stačí k plnému vybuzení i při stažených korekcích. Při nastavení všeho naplno je zesílení takové, že se ukázala mikrofoničnost ECH81, kterou jsem radši vyměnil. Pokud je gramovstup k něčemu připojený nebo uzemněný, neozývá se přitom ani brum, jenom vystoupí slabý šum součástek.
AM příjem má víc než dostatečnou úroveň, trioda v ECH81 při něm není využitá.
Ale to jsem ani netušil, že koncová EL84 je zřejmě "perspektivní" typ - na Slovensku ji vyrábí, stejně tak EZ81, takže se může hrát.
Nejslabším článkem se zde nakonec stal basák, tedy ARE511. Je sice pěkně nízkorezonanční, ale ten příkon už je na něj moc, i když pazvuky působí taky ten těžko prodyšný vibrující brokát (výšky kupodivu propouští dobře - má hodně dírek, ale moc malých). Při zaplácnutí rukou jsou basy evidentně čistší, akorát že přitlumené.
Takhle se ale pouštět nebude... leda když jsem tam sám
Je radost poslouchat, když starý přístroj umí takhle hrát.
Ještě jsem přehodil fázi u výškáče, vlastně hned po prvním zvuku. V téhle sestavě mi to takhle zní líp.
Radek
- Změny načmárané do schématu v Kottkovi.