Hezké,
ta ostrost a je očividná. Mě zatím schne impregnační lak ve vinutí VN trafa.Potřeboval bych ještě změřit odpor mezi vývody 5 a 6 tj, tam, kde je zapojen kondenzátor 100pF. Mě to vychází na 20 ohm. Snad tam nemám záviťák.
Stále jsem nenašel důvod, proč při dlouhodobém chodu z trafa vyházela podivná vůně pálícího se plastu. Nikde jsem nezjistil průraz, vinutí jsem kontroloval měřákem izolace 2,5 kV, pravda žhavící smyčka DY 86 je na jiném potenciálu. I při pozorování v chodu a úplné tmě nikde nic nesršelo.
Lotos + Kamelie + Mimosa + Orchidea - poznámky z renovace
Re: Lotos + Kamelie + Mimosa - poznámky z renovace
Na tom starším trafu jsem naměřil 19 ohmů. Nevím ale, jak už jsem psal, jestli je v pořádku - za provozu v něm srselo. To novější na na stejném místě 24 ohm.
Re: Lotos + Kamelie + Mimosa - poznámky z renovace
Kamelie.
Tak jsem vzhledem k špatnému počasí našel prostor pro provedení úprav RC členu.
Protože mám VN trafo s VN cívkou křížově vinutou ,byl jsem zvědav jak se uvedená úprava projeví v průběhu napětí na g1.
Je tam mírná změna ,ale nic zásadního , řekl bych, že se mírně změnila náběžná hrana a šířka impulzu. Také se snížil proud tekoucí PL 36 na 118 mA ale zároveň se snížila šířka obrazu. Jenže jak už to tak bývá, když se vrtá do věcí, které jedou, většinou to končí špatně. VN trafo po 50 min provozu vzplálo a primární cívka je na uhel. To náhradní trafo sice jede, ale nemohu dosáhnout plné šířky obrazu. Je to nějáká skládačka VN cívky z 350 05 a primární cívky z něčeho jiného.
Takže projekt se odkládá do doby, než seženu nové trafo.
Proto vznáším dotaz, jestli by někdo neprodal ze svých zásob VN trafo ,které by pasovalo do Kamelie.
V příloze průběhy na g1 před úpravou a po úpravě a monoskop v době, kdy telka ještě fungovala.
Tak jsem vzhledem k špatnému počasí našel prostor pro provedení úprav RC členu.
Protože mám VN trafo s VN cívkou křížově vinutou ,byl jsem zvědav jak se uvedená úprava projeví v průběhu napětí na g1.
Je tam mírná změna ,ale nic zásadního , řekl bych, že se mírně změnila náběžná hrana a šířka impulzu. Také se snížil proud tekoucí PL 36 na 118 mA ale zároveň se snížila šířka obrazu. Jenže jak už to tak bývá, když se vrtá do věcí, které jedou, většinou to končí špatně. VN trafo po 50 min provozu vzplálo a primární cívka je na uhel. To náhradní trafo sice jede, ale nemohu dosáhnout plné šířky obrazu. Je to nějáká skládačka VN cívky z 350 05 a primární cívky z něčeho jiného.
Takže projekt se odkládá do doby, než seženu nové trafo.
Proto vznáším dotaz, jestli by někdo neprodal ze svých zásob VN trafo ,které by pasovalo do Kamelie.
V příloze průběhy na g1 před úpravou a po úpravě a monoskop v době, kdy telka ještě fungovala.
Re: Lotos + Kamelie + Mimosa - poznámky z renovace
No to shoření trafa s tou úpravou těžko souvisí. Shořelo by i tak. Jak k tomu VN trafu u kterého nejde dosáhnout plné šířky je připojenej dolaďovací kondenzátor? A jaké je vysoké napětí?
Proč tam nedáš to VN trafo 6PN350 05, které se zdá nové nepoužité? Kvůli originalitě? V tomto případě bych z ní slevil, protože ty původní VN trafa s křížovou cívkou stojí za hovno.
Já zatím po večerech bojuji s Mimosou. Byly tam zajímavý úpravy. Třeba v žhavícím okruhu byl srážecí odpor zmenšen z 100 ohm na 10 ohm, pak tam byla dioda a za ní 16 mikro kondík na kostru. Jak tahle kombinace fungovala jsem nezkoušel, dal jsem do do původního stavu. Také chyběl přívod AVC do kanálového voliče. Kabel tam prostě vůbec nebyl. Dále všechny vodiče s gumovou izolací ji měly rozteklou, což znamenalo rozmotat celý svazek, protože se to týkalo i přívodů k potenciometru jasu. V kanálovým voliči byly některé klínové blokovací kondíky nahrazeny normálníma. Ty jsem vyměnil za origo. Ještě trochu bojuju se snímkovým rozkladem - už je tam nechvalně známá PCL85. Zapojení není ale moc obvyklé. Taky jsem trochu vyspravil skříň a obrousil a znovu nalakoval masku obrazovky.
Proč tam nedáš to VN trafo 6PN350 05, které se zdá nové nepoužité? Kvůli originalitě? V tomto případě bych z ní slevil, protože ty původní VN trafa s křížovou cívkou stojí za hovno.
Já zatím po večerech bojuji s Mimosou. Byly tam zajímavý úpravy. Třeba v žhavícím okruhu byl srážecí odpor zmenšen z 100 ohm na 10 ohm, pak tam byla dioda a za ní 16 mikro kondík na kostru. Jak tahle kombinace fungovala jsem nezkoušel, dal jsem do do původního stavu. Také chyběl přívod AVC do kanálového voliče. Kabel tam prostě vůbec nebyl. Dále všechny vodiče s gumovou izolací ji měly rozteklou, což znamenalo rozmotat celý svazek, protože se to týkalo i přívodů k potenciometru jasu. V kanálovým voliči byly některé klínové blokovací kondíky nahrazeny normálníma. Ty jsem vyměnil za origo. Ještě trochu bojuju se snímkovým rozkladem - už je tam nechvalně známá PCL85. Zapojení není ale moc obvyklé. Taky jsem trochu vyspravil skříň a obrousil a znovu nalakoval masku obrazovky.
Re: Lotos + Kamelie + Mimosa - poznámky z renovace
Mimosa už je pomalu připravená na testovací provoz.
Řešil jsem problémy se snímkovým rozkladem. Proud koncové elektronky PCL85 byl příliš velký. Zapojení snímkového rozkladu je tady netypický. Je zapojen jako multivibrátor kde jednu část multivibrátoru tvoří pentoda PCL85 a druhou triodová část ECH84 jejíž heptodová část funguje jako tvarovač a ořezávač synchronizačních impulzů. Triodová část PCL85 slouží jako ořezávač zatemňovacích impulzů.
Problém byl v tom, že stínící mřížka PCL85 je zapojená přes malý odpor 560 ohm přímo na zdroj. Proud pentody je potom moc velký - místo předepsaných 17 V na katodě tam je 24 V a po chvíli to začne stoupat až skoro ke 30 V. Elektronka nasazuje mřížkovou emisi. Současně s rostoucím proudem se zvětšuje výška obrazu. Synchronizace ale drží spolehlivě - hlavně díky nezvyklému zapojení. Zkoušel jsem různý PCL85 i 805 dělaly to všechny co jsem měl - Tesly, Tungsram i Polamp.
V telce byl přidanej odpor 470 ohm paralelně ke žhavícímu vláknu aby se katodový proud snížil. Ten jsem odstranil. B. Štofko ve své knize doporučuje u maďarských TV které využívají podobné zapojení, zvětšit odpor ve stínící mřížce na 5k6 a zablokovat jen kondíkem 10M/350V. Po této úpravě kleslo napětí na katodě na 21 V, což je pořád moc. Odpor jsem tedy zvětšil na 10 k - napětí na katodě kleslo na 18,5 V a to už je v pohodě - i polská PCL 805 pracuje stabilně a rezerva ve svislé rozměru je zcela dostatečná.
Dále jak jsem u Kamélie uváděl citlivost vodorovné stabilizace na impulzivní rušení ze sítě, tak u Mimosy se totéž děje, ale ve svislém rozměru. Pomohlo dodatečně vyhladit napájecí napětí triodové části multivibrátoru ECH84 kondíkem 100 n v bodě mezi odpory R340 a R339.
Řešil jsem problémy se snímkovým rozkladem. Proud koncové elektronky PCL85 byl příliš velký. Zapojení snímkového rozkladu je tady netypický. Je zapojen jako multivibrátor kde jednu část multivibrátoru tvoří pentoda PCL85 a druhou triodová část ECH84 jejíž heptodová část funguje jako tvarovač a ořezávač synchronizačních impulzů. Triodová část PCL85 slouží jako ořezávač zatemňovacích impulzů.
Problém byl v tom, že stínící mřížka PCL85 je zapojená přes malý odpor 560 ohm přímo na zdroj. Proud pentody je potom moc velký - místo předepsaných 17 V na katodě tam je 24 V a po chvíli to začne stoupat až skoro ke 30 V. Elektronka nasazuje mřížkovou emisi. Současně s rostoucím proudem se zvětšuje výška obrazu. Synchronizace ale drží spolehlivě - hlavně díky nezvyklému zapojení. Zkoušel jsem různý PCL85 i 805 dělaly to všechny co jsem měl - Tesly, Tungsram i Polamp.
V telce byl přidanej odpor 470 ohm paralelně ke žhavícímu vláknu aby se katodový proud snížil. Ten jsem odstranil. B. Štofko ve své knize doporučuje u maďarských TV které využívají podobné zapojení, zvětšit odpor ve stínící mřížce na 5k6 a zablokovat jen kondíkem 10M/350V. Po této úpravě kleslo napětí na katodě na 21 V, což je pořád moc. Odpor jsem tedy zvětšil na 10 k - napětí na katodě kleslo na 18,5 V a to už je v pohodě - i polská PCL 805 pracuje stabilně a rezerva ve svislé rozměru je zcela dostatečná.
Dále jak jsem u Kamélie uváděl citlivost vodorovné stabilizace na impulzivní rušení ze sítě, tak u Mimosy se totéž děje, ale ve svislém rozměru. Pomohlo dodatečně vyhladit napájecí napětí triodové části multivibrátoru ECH84 kondíkem 100 n v bodě mezi odpory R340 a R339.
Re: Lotos + Kamelie + Mimosa - poznámky z renovace
Ještě byly trochu problémy s řádkovou synchronizací - zřejmě už za časů běžného provozu této TV. Místo trimru frekvence řádkového multivibrátoru tam byl nabastlenej potenciometr s osičkou vyvedenou skrz zadní stěnu. Naštěstí se to obešlo bez úpravy či poškození plošného spoje. Dal jsem to do původního stavu.
Řádková synchronizace ale nebyla úplně stabilní, podobně jak u Lotosa byl problém v diodách fázového detektoru. V propustném směru měla jedna 120 ohm a druhá 300 ohm. Navíc se jejich parametry měnily v průběhu ohřívání telky, což se projevuje vodorovným posuvem obrazu na rastru. Původně byly osazeny diody KA503 za které existuje dodnes dostupný přímí ekvivalent KA263. Koupil jsem si jich více a vybral z nich dvě se stejným odporem v propustném směru. Dále jsem ještě vyměnil odpory R242 až R247 v porovnávači a ještě odpor R355 u trimru frekvence. Po nastavení je nyní synchronizace i poloha obrazu stabilní.
Dále byl ještě problém s lehkým svislým zvlněním horní části obrazu. Nebylo to moc vidět ani na monoskopu, nicméně při scéně kde byly dlouhé svislé hrany, nebo čáry to vidět bylo. Problém byl ve filtračním členu regulačního napětí multivibrátoru řádkového rozkladu R348 a C341. Už pár měsíců po zahájení výroby vyšla dokumentace kde právě kvůli tomuto problému byla hodnota odporu R348 zmenšena z 22k na 10k. U mé TV už byla tato změna z výroby. Dále přišla změna úpravy hodnot kondíku C341 z 100n na 220n. Novější telky s tímto zapojením nicméně používají hodnotu 470n kterou jsem též dal do Mimosy a problém zcela zmizel.
Na bastlírně jsem náhodou našel vlákno od Lukáše kde se po zahřátí také začal vlnit obraz a způsobovala to DPS která měla svod mezi žhavením a ostatními obvody řádkového budiče, viz: http://www.ebastlirna.cz/modules.php?na ... osa#776745
Chvíli jsem si myslel, že je to ono, ale příznaky úplně neodpovídaly a jsem rád, že jsem nemusel zasahovat do DPS.
Jinak je telka plně funkční, včetně fotoodporu regulující kontrast podle vnějšího osvětlení a elektromagnetu u síťového vypínače kdy při propojení pinů 1 a 8 na zásuvce dálkového ovládání se telka vypne.
Včera si telka dala první šestihodinovku a zatím to vypadá nadějně...
Tady je obrázek monoskopu po úpravě hodnoty kondíku C341. Rozdíl je skoro neznatelný, nicméně při určitých záběrech to bylo vidět dost.
Řádková synchronizace ale nebyla úplně stabilní, podobně jak u Lotosa byl problém v diodách fázového detektoru. V propustném směru měla jedna 120 ohm a druhá 300 ohm. Navíc se jejich parametry měnily v průběhu ohřívání telky, což se projevuje vodorovným posuvem obrazu na rastru. Původně byly osazeny diody KA503 za které existuje dodnes dostupný přímí ekvivalent KA263. Koupil jsem si jich více a vybral z nich dvě se stejným odporem v propustném směru. Dále jsem ještě vyměnil odpory R242 až R247 v porovnávači a ještě odpor R355 u trimru frekvence. Po nastavení je nyní synchronizace i poloha obrazu stabilní.
Dále byl ještě problém s lehkým svislým zvlněním horní části obrazu. Nebylo to moc vidět ani na monoskopu, nicméně při scéně kde byly dlouhé svislé hrany, nebo čáry to vidět bylo. Problém byl ve filtračním členu regulačního napětí multivibrátoru řádkového rozkladu R348 a C341. Už pár měsíců po zahájení výroby vyšla dokumentace kde právě kvůli tomuto problému byla hodnota odporu R348 zmenšena z 22k na 10k. U mé TV už byla tato změna z výroby. Dále přišla změna úpravy hodnot kondíku C341 z 100n na 220n. Novější telky s tímto zapojením nicméně používají hodnotu 470n kterou jsem též dal do Mimosy a problém zcela zmizel.
Na bastlírně jsem náhodou našel vlákno od Lukáše kde se po zahřátí také začal vlnit obraz a způsobovala to DPS která měla svod mezi žhavením a ostatními obvody řádkového budiče, viz: http://www.ebastlirna.cz/modules.php?na ... osa#776745
Chvíli jsem si myslel, že je to ono, ale příznaky úplně neodpovídaly a jsem rád, že jsem nemusel zasahovat do DPS.
Jinak je telka plně funkční, včetně fotoodporu regulující kontrast podle vnějšího osvětlení a elektromagnetu u síťového vypínače kdy při propojení pinů 1 a 8 na zásuvce dálkového ovládání se telka vypne.
Včera si telka dala první šestihodinovku a zatím to vypadá nadějně...
Tady je obrázek monoskopu po úpravě hodnoty kondíku C341. Rozdíl je skoro neznatelný, nicméně při určitých záběrech to bylo vidět dost.
Re: Lotos + Kamelie + Mimosa - poznámky z renovace
Po delší odmlce se ozývám. Tak dobří lidé ještě žijí. Na ono VN trafo jsem sice chvíli čekal, ale byla k němu přiložena i "nadstandartní výbava", které se původní majitel chtěl zbavit. A tak jsem získal i to co je na foto. Jelikož jednoho Akvarela již mám , tento bude po renovaci asi určen na výměnu za něco........ 
Zatím renovace započala hadrem a kýblem s vofdou a saponátem,aby se odstranila špína z několika desetiletého uložení v šopě. Šasi má nepatrnou lišku,ale není to žádná hrůza.
Add KAMELIE:
Chci se zeptat pana Jardáka, který má v Kamelii VN trafo 350 05,jestli měnil i zapojení regulačního obvodu rozměru obrazu ze sériového na paralelní tak jak je u Lotosa posledního provedení, nebo nechal původní zapojení regulace napěťového odporu paralelně s odporem 2M2 ,tak jak je popsáno v Kotkovi u schema pro Lotosa a Kamelii.
Nemáte někdo fintu, jak vyzkoušet ,že funguje automatická regulace rozměru obrazu při změně napětí? Napadá mne zapojit televizi na autotrafo a zkusit měnit velikost napájecího napětí v rozsazích od 195V do 240V. Je to jen takový nápad,.....
Už jste to někdo zkoušel?
Zatím renovace započala hadrem a kýblem s vofdou a saponátem,aby se odstranila špína z několika desetiletého uložení v šopě. Šasi má nepatrnou lišku,ale není to žádná hrůza.Add KAMELIE:
Chci se zeptat pana Jardáka, který má v Kamelii VN trafo 350 05,jestli měnil i zapojení regulačního obvodu rozměru obrazu ze sériového na paralelní tak jak je u Lotosa posledního provedení, nebo nechal původní zapojení regulace napěťového odporu paralelně s odporem 2M2 ,tak jak je popsáno v Kotkovi u schema pro Lotosa a Kamelii.
Nemáte někdo fintu, jak vyzkoušet ,že funguje automatická regulace rozměru obrazu při změně napětí? Napadá mne zapojit televizi na autotrafo a zkusit měnit velikost napájecího napětí v rozsazích od 195V do 240V. Je to jen takový nápad,.....
Už jste to někdo zkoušel?Re: Lotos + Kamelie + Mimosa - poznámky z renovace
Zapojení regulačního obvodu může zůstat původní seriový. Nicméně při tomto novějším VN trafu ještě víc vynikne velký regulační rozsah trimru a tím je pro použitelnou regulaci šířky využitá jen malá část dráhy trimru. Je proto vhodnější zapojení upravit podle TS č. 27 na paralelní regulaci. Zapojení pak odpovídá TV Carmen. Vhodnou volbou velikostí obou sériových odporů od běžce trimru na varistor se nastaví správný regulační rozsah trimru podle tolerance použitého varistoru. Zapojení podle posledního provedení Lotosa kdy je vypuštěnej filtrační člen řídícího napětí se mi v Kamelii neosvědčilo. Je problém s vodorovnou linearitou na pravé straně obrazu a s vyrovnáním podušek na pravé straně. Asi by pomohlo nahradit PL36 elektronkou PL500 na kterou je primárně to trafo určeno, ale to už jsem nezkoušel. To je jednodušší ten filtrační člen zachovat. O tom všem co teď píšu jsem tu už ale psal, stejně jako o vyšším účinnostním napětím s novějším trafem a s ním spojených důsledcích na snímkový rozklad.
Ještě bych chtěl upozornit, že na stránkách HRCS v sekci schemata, v sekci televize je v prostředním sloupci soubor nazvanej TI16 ve skutečnosti Technická Informace č. 13 a ta mimo informací k Mimose a Tv řady Šdandart obsahuje veškeré změny zapojení v TV Lotos po celou dobu výroby. http://www.radiojournal.cz/schemata2.htm
Co se tý automatický regulace šířky obrazu týče, vlastním dederáckou Stelu 300-1 což je v podstatě autotrafo s přepínačem a signalizací správného nastavení. Šířka se při změně napětí trochu mění, literatura uvádí, že při změně síťovýho napětí o +- 10% se nesmí šířka změnit o více než tloušťku tří svislých čar - bílých a černých dohromady. V té TS č. 27 se uvádí jako důležitá skutečnost, že regulací šířky musí jít obraz rozšířit min. o dvě čáry nad správný rozměr, což se bere jako důkaz, že koncový stupeň nepracuje v oblasti mřížkového proudu.
Ještě bych chtěl upozornit, že na stránkách HRCS v sekci schemata, v sekci televize je v prostředním sloupci soubor nazvanej TI16 ve skutečnosti Technická Informace č. 13 a ta mimo informací k Mimose a Tv řady Šdandart obsahuje veškeré změny zapojení v TV Lotos po celou dobu výroby. http://www.radiojournal.cz/schemata2.htm
Co se tý automatický regulace šířky obrazu týče, vlastním dederáckou Stelu 300-1 což je v podstatě autotrafo s přepínačem a signalizací správného nastavení. Šířka se při změně napětí trochu mění, literatura uvádí, že při změně síťovýho napětí o +- 10% se nesmí šířka změnit o více než tloušťku tří svislých čar - bílých a černých dohromady. V té TS č. 27 se uvádí jako důležitá skutečnost, že regulací šířky musí jít obraz rozšířit min. o dvě čáry nad správný rozměr, což se bere jako důkaz, že koncový stupeň nepracuje v oblasti mřížkového proudu.
Re: Lotos + Kamelie + Mimosa - poznámky z renovace
Zdravím,
díky za odpověď a navedení na tu TI16. Je to dobrý zdroj info.
díky za odpověď a navedení na tu TI16. Je to dobrý zdroj info.
Re: Lotos + Kamelie + Mimosa - poznámky z renovace
Ano, ty změny během výroby jsou zajímavý. Zejména rozkladová deska varianty 4211 U-1 se asi opravdu nepovedla, když se tato verze vyráběla jen krátkou dobu. Škoda, že se člověk nedozví co bylo za problémy. Lotose 4211 U-2 kterého jsem koupil na náhradní díly měl ještě původní desku, ale součástky tam byly umístěné hodně na divoko + spoustu očividně dodatečných zásahů. Většina úprav snad tedy měla smysl.
Minimálně jednu úpravu ale moc nechápu a to změna zapojení NF zesilovače. Oproti původnímu zapojení které mám třeba v Kamelii je zvuk v Lotosu hodně plochý - chybí nízké kmitočty. Nejdříve jsem si myslel, že to je způsobený použitím novějšího reproduktoru, protože třeba Štandart který má stejný reproduktor zní podobně. Jenže pak jsem začal provozovat Mimosu a ta má velmi příjemný sytý zvuk i když má stejné reproduktory jako Lotos. Bohužel úprava na původní zapojení není možná, protože je upravená DPS. Musel by se na ní přerušit spoj. Přesto ale jde udělat jednoduchá úprava která zvuk velmi zpříjemní. Stačí upravit jednoduchou zpětnou vazbu na vazbu kmitočtově závislou. Původní zpětnovazební odpor R350 M82 se nahradí dvěma odpory M22 a M68 zapojených v sérii. Paralelně k odporu M68 se připojí kondenzátor 1k5. Prostorově při použití moderních součástek to tam krásně vejde a kvalita zabarvení zvuku se velmi přiblíží Mimose.
Minimálně jednu úpravu ale moc nechápu a to změna zapojení NF zesilovače. Oproti původnímu zapojení které mám třeba v Kamelii je zvuk v Lotosu hodně plochý - chybí nízké kmitočty. Nejdříve jsem si myslel, že to je způsobený použitím novějšího reproduktoru, protože třeba Štandart který má stejný reproduktor zní podobně. Jenže pak jsem začal provozovat Mimosu a ta má velmi příjemný sytý zvuk i když má stejné reproduktory jako Lotos. Bohužel úprava na původní zapojení není možná, protože je upravená DPS. Musel by se na ní přerušit spoj. Přesto ale jde udělat jednoduchá úprava která zvuk velmi zpříjemní. Stačí upravit jednoduchou zpětnou vazbu na vazbu kmitočtově závislou. Původní zpětnovazební odpor R350 M82 se nahradí dvěma odpory M22 a M68 zapojených v sérii. Paralelně k odporu M68 se připojí kondenzátor 1k5. Prostorově při použití moderních součástek to tam krásně vejde a kvalita zabarvení zvuku se velmi přiblíží Mimose.