Jedná se o Technickou zprávu č. 27 která je produktem operační nadpodnikové skupiny, která vznikla jako reakce na vysokou poruchovost řádkového konce TV Azurit. Na stránkách Oldradia jak jsem dal výše odkaz je u Azurita na ní odkaz. Stránka 15 tam ale chybí. Vzhledem k tomu, že VN trafo a zapojení řádkového konce je stejný jako u Lotosa a Kamelie tak jdou závěry této zprávy vstáhnout i na ně.
Fotku novějšího VN trafa pošlu až mi z domova půjdou vkládat příspěvky. Trafo je stejný jako má např. řada Štandart.
Přesně tak, můj lotos toho asi moc nenaběhal. Svědčí o tom výborný stav obrazovky a to, že v telce byl jediný zásah opraváře a to vyměněný jeden filtrační kondík - a ten jedinej byl také dobrej, ostatní byly KO. Jinak byla ve zcela původním stavu. Dálkové ovládání na Lotosa nemám, ale když na zásuvce DO propojím piny 1 a 8, tak vypínač odskočí a telka se vypne, Je tam elektromagnet který nadzvedne západku vypínače.
Zato stav Kamelie doznal těch zásahů více. Byly zásahy v kanálovém voliči a pravá DPS byla pod trafem fázového detektoru prasklá. VN trafo bylo už měněný a přesto tam byl ten nejstarší typ s podložkou pod nýtem VN diody, Ten kombinovaný odpor měl přerušený obě 120 ohmový sekce, což moc nechápu, protože to je nejmíň zatížená část odporu. Kanálový volič, desku a odpor jsem použil z vraku Lotosa s polorozpadlou skříní který jsem zakoupil jako zdroj náhradních dílů. Ten odpor byl trochu odrolený ale v elektricky v pořádku. Očistil jsem ho a natřel hustou silikonovou barvou na vysoký teploty.
Telka už je v chodu. Po složení a výměně hovňáků a několika odporů, naběhla na první pokus, obrazovka se rozsvítila, nicméně po asi dvou minutách chodu započaly svářecké práce ve VN trafu a na obrazovce bylo jen jiskření. VN trafo má KO primární cívku. V tom Lotosu na ND byl stejný typ VN trafa, jen mírně novější - už bez podložky pod nýtem v patici VN diody. Po jeho montáži sice rastr naběhl, ale sršení napětí bylo i u něj. Nakonec jsem tam také musel dát trafo 6PN 350 05 které jsem vymontoval z vraku Mariny.
Dále byla v telce anglická obrazovka CME1705 a i když měla dobrý jas, tak plný kontrast naběhl až nějaký čas po zapnutí a ostrost stopy také nebyla nic moc. Kamelie tedy dostala polskou obrazovku Zelos AW 43 - 881 kterou jsem před časem dostal fungl novou včetně krabice. Má tmavé stínítko a obraz je výborný. Něco už telka naběhala a natřený kombinovaný odpor zatím drží.
Až mi z domova půjdou vkládat příspěvky, dám nějaký fotky.
Lotos + Kamelie + Mimosa + Orchidea - poznámky z renovace
-
vofo
- Příspěvky: 140
- Registrován: 10.12. 2021, 17:04
- Bydliště: U Šumperka,ještě větší dálka od Olomouce
Re: Lotos + Kamelie - poznámky z renovace
Ty půdní úloženky trpěly na degradaci vlhkem. U mé Kamelie po zprovoznění vše OK, po pár hodinách provozu jen kouř a smrad. Primární cívka VN trafa vyhořela. Při rozmotání ohořelého vinutí , zde byly zřejmé stopy oxidace lakovaného drátu, protože některé vrstvy vinutí byly celé pokryty měděnkou, byly celé zelené.
Po instalaci nového trafa šlape Kamelie i v dlouhodobém testu bez problémů.
Tu sekundární VN cívku jsem poté použil při opravě Atose, dle úpravy popsané v Amáru.
Protože jsem si při likvidaci primární cívky poznačil počty a průměry závitů, napadla mě taková bastlířská myšlenka, navinout si to trafo znovu sám. drát mám, jen času je málo, snad až se budu nudit, se do toho pustím.
Jinak mám nostalgické vzpomínky na TV Anabela, při mém osamostatnění v mém vlastním bytě to byla má první telka. Byla nalezena v lese zabalená v igelitovém pytli. Asi ji tam "zapomněl" někdo, kdo měl starost o ekologii. Prošla některými úpravami, včetně změny "dizajnu" a hrála až do doby než jsem vystál frontu na Tuzexového Oravana.
Ty černobílé obrazovky různých výrobců mají různé "barevné podání", mě se nejvíce líbí ty s tím namodralým podáním obrazu.
P.S. mám takový návrh co sem na web hodit změřené osciloskopické průběhy na g1 řádkové pentody , či jiné důležité průběhy od našich sbírkových kusů. Třeba by to někomu pomohlo při hledání závad či renovacích .Co vy na to?
Po instalaci nového trafa šlape Kamelie i v dlouhodobém testu bez problémů.
Tu sekundární VN cívku jsem poté použil při opravě Atose, dle úpravy popsané v Amáru.
Protože jsem si při likvidaci primární cívky poznačil počty a průměry závitů, napadla mě taková bastlířská myšlenka, navinout si to trafo znovu sám. drát mám, jen času je málo, snad až se budu nudit, se do toho pustím.
Jinak mám nostalgické vzpomínky na TV Anabela, při mém osamostatnění v mém vlastním bytě to byla má první telka. Byla nalezena v lese zabalená v igelitovém pytli. Asi ji tam "zapomněl" někdo, kdo měl starost o ekologii. Prošla některými úpravami, včetně změny "dizajnu" a hrála až do doby než jsem vystál frontu na Tuzexového Oravana.
Ty černobílé obrazovky různých výrobců mají různé "barevné podání", mě se nejvíce líbí ty s tím namodralým podáním obrazu.
P.S. mám takový návrh co sem na web hodit změřené osciloskopické průběhy na g1 řádkové pentody , či jiné důležité průběhy od našich sbírkových kusů. Třeba by to někomu pomohlo při hledání závad či renovacích .Co vy na to?
- Přílohy
-
-
Re: Lotos + Kamelie - poznámky z renovace
Pro vofo:
S tím vypínáním pomocí dálkového ovládání je spojen jeden konstrukční problém. Síťový vypínač má na sobě malou cívečku jako elektromagnet, který "odstrčí" západku vypínače. Tedy zmáčknutím tlačítka na dálkovém ovladači se přivede proud do oné cívečky a voilà, Lotos se vypne. Jenomže sestava vypínačů je pod vn trafem a za provozu kape impregnační hmota právě na síťový vypínač. Uživatel chce televizor vypnout, slabá cívečka nemá sílu odstrčit západku a uživatel mačká a mačká... No prostě při správné funkci tou cívečkou teče proud jen krátkodobě, u těch zavoskovaných kousků je obvykle přepálená. A vyndat ty přepínače za účelem umytí je práce opravdu zdlouhavá.
S tím vypínáním pomocí dálkového ovládání je spojen jeden konstrukční problém. Síťový vypínač má na sobě malou cívečku jako elektromagnet, který "odstrčí" západku vypínače. Tedy zmáčknutím tlačítka na dálkovém ovladači se přivede proud do oné cívečky a voilà, Lotos se vypne. Jenomže sestava vypínačů je pod vn trafem a za provozu kape impregnační hmota právě na síťový vypínač. Uživatel chce televizor vypnout, slabá cívečka nemá sílu odstrčit západku a uživatel mačká a mačká... No prostě při správné funkci tou cívečkou teče proud jen krátkodobě, u těch zavoskovaných kousků je obvykle přepálená. A vyndat ty přepínače za účelem umytí je práce opravdu zdlouhavá.
Re: Lotos + Kamelie - poznámky z renovace
Ještě k těm VN trafům.
6PN 350 05 by mělo mít válcově vinutou VN cívku. Pokud má křížově, tak se patrně jedná o nějakou skládačku. Zřejmě to bude funkční, ale pro vyrovnání menší celkové kapacity trafa bude patrně nutné přidat 100 pF dolaďovací kondenzátor mezi piny 5 a 6. Jinak bude špatný poměr šířka obrazu/ velikost vysokého napětí. Při nastavené správně šířce bude VN moc vysoký.
Ono trafo 6PN 350 05 má oproti 6PN 350 00 i jinak provedenou primární cívku. Izolační materiál je modernější a celkový průměr cívky je menší. Také účinnostní napětí je u novějšího trafa vyšší o nějakých 150 V. U Kamelie i Lotosu s trafem 6PN 350 05 mi při správné šířce obrazu i při předepsané velikosti VN vychází účinnostní napětí 980 V.
Jelikož je u těchto TV z účinnostního napětí napájen generátor snímkového rozkladu, aby byla zachovaná geometrie obrazu při změnách síťovýho napětí, je nutno vyměnit trimr svislého rozměru M47 za 1M jak to měl Lotos posledního provedení. Nebo je nutno zvětšit jeho předřadný odpor, protože jinak nejde svislý rozměr patřičně zmenšit.
Tady jsou obrázky kobky VN trafa u mého Lotosa, který odpovídá poslednímu provedení. má z fabriky trafo 6PN 350 05 a elektronku PL500 místo PL36.
6PN 350 05 by mělo mít válcově vinutou VN cívku. Pokud má křížově, tak se patrně jedná o nějakou skládačku. Zřejmě to bude funkční, ale pro vyrovnání menší celkové kapacity trafa bude patrně nutné přidat 100 pF dolaďovací kondenzátor mezi piny 5 a 6. Jinak bude špatný poměr šířka obrazu/ velikost vysokého napětí. Při nastavené správně šířce bude VN moc vysoký.
Ono trafo 6PN 350 05 má oproti 6PN 350 00 i jinak provedenou primární cívku. Izolační materiál je modernější a celkový průměr cívky je menší. Také účinnostní napětí je u novějšího trafa vyšší o nějakých 150 V. U Kamelie i Lotosu s trafem 6PN 350 05 mi při správné šířce obrazu i při předepsané velikosti VN vychází účinnostní napětí 980 V.
Jelikož je u těchto TV z účinnostního napětí napájen generátor snímkového rozkladu, aby byla zachovaná geometrie obrazu při změnách síťovýho napětí, je nutno vyměnit trimr svislého rozměru M47 za 1M jak to měl Lotos posledního provedení. Nebo je nutno zvětšit jeho předřadný odpor, protože jinak nejde svislý rozměr patřičně zmenšit.
Tady jsou obrázky kobky VN trafa u mého Lotosa, který odpovídá poslednímu provedení. má z fabriky trafo 6PN 350 05 a elektronku PL500 místo PL36.
Re: Lotos + Kamelie - poznámky z renovace
Kamelie začíná natáčet své testovací hodiny. I u ní jsem udělal úpravu hodnot RC členu tvarující tvar temene budícího impulzu g1 PL36. Po úpravě hodnot se zmenšilo zatížení koncového stupně asi o 20% při stejném odevzdaném výkonu i lineárnosti vychylování. Proud stínící mřížky poklesl z 23 mA na 18 mA, a teplota anody PL36 měřená laserovým teploměrem klesla ze 185 stupňů na 160. Pro srovnání teplota anody koncové elektronky zvuku PL84 má asi 170 stupňů.
Taky jsem udělal úpravu stabilizačního obvodu na paralelní regulaci. U původní zapojení jde výkon regulovat ve velmi širokých mezí, účinnostní napětí jde změnit o více než 300 V. Divím se, že oravští u Azurita tento regulační prvek zpřístupnili obsluze. S trimrem stačí nepatrně pohnout a účinnostní napětí se změní o 50 V. U paralelního zapojení je rozsah změny jen asi 150 V, takže nastavení je snazší. Navíc ohřívání telky během provozu má na velikost účinnostního napětí menší vliv.
Tady jsou nějaké obrázky:
Taky jsem udělal úpravu stabilizačního obvodu na paralelní regulaci. U původní zapojení jde výkon regulovat ve velmi širokých mezí, účinnostní napětí jde změnit o více než 300 V. Divím se, že oravští u Azurita tento regulační prvek zpřístupnili obsluze. S trimrem stačí nepatrně pohnout a účinnostní napětí se změní o 50 V. U paralelního zapojení je rozsah změny jen asi 150 V, takže nastavení je snazší. Navíc ohřívání telky během provozu má na velikost účinnostního napětí menší vliv.
Tady jsou nějaké obrázky:
Re: Lotos + Kamelie - poznámky z renovace
Teď se dálkové ovládání určené na Lotosa objevilo na Aukru: https://aukro.cz/dalkovy-ovladac-k-tele ... 7005461266
Je to tedy jen ten ovladač bez přívodního kabelu. A ta cena, asi se mi nechce dát 1500 kč za tři potenciometry s tlačítkem - tak nutně ho zase nepotřebuji.
Je to tedy jen ten ovladač bez přívodního kabelu. A ta cena, asi se mi nechce dát 1500 kč za tři potenciometry s tlačítkem - tak nutně ho zase nepotřebuji.
Re: Lotos + Kamelie - poznámky z renovace
Chtěl jsem se zeptat jestli někdo neví jak to bylo s montáží vstupního dílu UHF se kterým se u těchto televizorů od začátku počítalo? Podle Rádce TV opraváře z roku 1973 viz obrázek, se příslušná vstupní jednotka na kterou byly tyto televizory připraveny nikdy nevyráběla.
V televizoru je počítáno s tím, že se vstupní jednotka přes přepínač připojí přímo na OMF a současně se vypne anodový napětí kanálového voliče, které se přepne na napájení vstupní jednotky UHF.
Co jsem dohledal, tak se do televizorů montoval konvertor 4956-A-3, viz návod níže. To by u těchto telek znamenalo uvolnit kontakty přepínače tlačítka 4. a 5. pásma a tam připojit anténní přívody od antény, konvertoru a kanálového voliče. Vzhledem k tomu, že je to zrovna prostřední tlačítko s nejhorším přístupem, by to nebyla úplná sranda. A konvertor by byl trvale v provozu i při přijmu na původních pásmech.
V tom montážním návodu není žádná zmíňka o ladění samotnýho konvertoru. Bylo možno na něm vůbec nastavit libovolný kanál, nebo se vyráběly jen pro některej určitej kanál?
Nechci samozřejmě do mých telek nic domontovávat. K tomu není v době kdy si můžu na modulátoru zvolit kterýkoliv kanál žádný důvod. Jen mě prostě zajímá jak se to dělalo. Budu rád za jakoukoli informaci.
V televizoru je počítáno s tím, že se vstupní jednotka přes přepínač připojí přímo na OMF a současně se vypne anodový napětí kanálového voliče, které se přepne na napájení vstupní jednotky UHF.
Co jsem dohledal, tak se do televizorů montoval konvertor 4956-A-3, viz návod níže. To by u těchto telek znamenalo uvolnit kontakty přepínače tlačítka 4. a 5. pásma a tam připojit anténní přívody od antény, konvertoru a kanálového voliče. Vzhledem k tomu, že je to zrovna prostřední tlačítko s nejhorším přístupem, by to nebyla úplná sranda. A konvertor by byl trvale v provozu i při přijmu na původních pásmech.
V tom montážním návodu není žádná zmíňka o ladění samotnýho konvertoru. Bylo možno na něm vůbec nastavit libovolný kanál, nebo se vyráběly jen pro některej určitej kanál?
Nechci samozřejmě do mých telek nic domontovávat. K tomu není v době kdy si můžu na modulátoru zvolit kterýkoliv kanál žádný důvod. Jen mě prostě zajímá jak se to dělalo. Budu rád za jakoukoli informaci.
Re: Lotos + Kamelie - poznámky z renovace
Mám tady před sebou "Předprojekt konvertoru pro IV. a V. televisní pásmo", Tesla Pardubice, leden 1960.
Vedoucí úkolu: J. Obst, dále J. Novák, J. Bureš, Z. Bílek, J. Beneš.
V úvodu je konstatováno, že ze strany p.z.o. KOVO byl vznesen požadavek na výrobu televizorů Tesla s IV. a V. pásmem. Ze směrnice III. pětiletky vyplývá požadavek na zavedení druhého televizního programu do roku 1965.
V předprojektu jsou uvedeny požadované technické parametry, navrhované technické řešení (mechanická konstrukce, použité součástky, schéma). Konstrukční řešení má být přizpůsobeno požadavku dodatečné montáže do televizorů Lotos a Kamelie (pod stávajícím ladicím dílem). Chassis konvertoru má být z hliníkového odlitku, stříbřeno. Ladění otočným trojnásobným kondenzátorem, mosaz, stříbřeno. Následuje výkres ladicího převodu, stupnice na rotoru ladicího kondenzátoru. Použitá elektronka: PC86.
Dále uvedeny ekonomické ukazatele:
předvýroba + montáže - 1 + 2 hod.
náklady - 150,- Kčs (detailně rozepsáno)
náklady na vývoj - 400000,- Kčs
náklady na měřicí zařízení - 350000,- Kčs
Závěry: V tuzemsku se elektronka PC86 nevyrábí, vývoj provádí Tesla Vrchlabí. S výrobou se počítá na začátku roku 1961. V zahraničí již existují modernější elektronky pro toto použití, vývoj takových bez úspěchu projednáván s Teslou Rožnov. Nejsou k dispozici vhodné patice pro elektronku. Místo tlakového odlévání chassis doporučeno protlačování za studena.
Poslední dva odstavce textu konstatují mimo jiné toto: "Považujeme za nutné upozornit na naprosto nedostatečné vybavení měřicími přístroji (...) zejména vobler (...). Dále je velkým nedostatkem, že dosud není ve výrobním závodě žádný konvertor zahraniční výroby (...) Může mít za následek zpoždění vývoje."
Zkrátka se nic takového nakonec nedostalo do výroby.
Vedoucí úkolu: J. Obst, dále J. Novák, J. Bureš, Z. Bílek, J. Beneš.
V úvodu je konstatováno, že ze strany p.z.o. KOVO byl vznesen požadavek na výrobu televizorů Tesla s IV. a V. pásmem. Ze směrnice III. pětiletky vyplývá požadavek na zavedení druhého televizního programu do roku 1965.
V předprojektu jsou uvedeny požadované technické parametry, navrhované technické řešení (mechanická konstrukce, použité součástky, schéma). Konstrukční řešení má být přizpůsobeno požadavku dodatečné montáže do televizorů Lotos a Kamelie (pod stávajícím ladicím dílem). Chassis konvertoru má být z hliníkového odlitku, stříbřeno. Ladění otočným trojnásobným kondenzátorem, mosaz, stříbřeno. Následuje výkres ladicího převodu, stupnice na rotoru ladicího kondenzátoru. Použitá elektronka: PC86.
Dále uvedeny ekonomické ukazatele:
předvýroba + montáže - 1 + 2 hod.
náklady - 150,- Kčs (detailně rozepsáno)
náklady na vývoj - 400000,- Kčs
náklady na měřicí zařízení - 350000,- Kčs
Závěry: V tuzemsku se elektronka PC86 nevyrábí, vývoj provádí Tesla Vrchlabí. S výrobou se počítá na začátku roku 1961. V zahraničí již existují modernější elektronky pro toto použití, vývoj takových bez úspěchu projednáván s Teslou Rožnov. Nejsou k dispozici vhodné patice pro elektronku. Místo tlakového odlévání chassis doporučeno protlačování za studena.
Poslední dva odstavce textu konstatují mimo jiné toto: "Považujeme za nutné upozornit na naprosto nedostatečné vybavení měřicími přístroji (...) zejména vobler (...). Dále je velkým nedostatkem, že dosud není ve výrobním závodě žádný konvertor zahraniční výroby (...) Může mít za následek zpoždění vývoje."
Zkrátka se nic takového nakonec nedostalo do výroby.
Re: Lotos + Kamelie - poznámky z renovace
Děkuji za reakci. Myslíš, že bys mohl alespoň zajímavý části toho texty ofotit a dát je sem?
Vypadá to, že původně se s vysíláním v těchto pásmech počítalo dříve než v roce 1970 kdy už technika byla někde jinde.
Vypadá to, že původně se s vysíláním v těchto pásmech počítalo dříve než v roce 1970 kdy už technika byla někde jinde.
Naposledy upravil(a) Jardak dne 02.03. 2022, 20:46, celkem upraveno 1 x.
Re: Lotos + Kamelie - poznámky z renovace
Už párkrát jsem v různých televizorech narazil na pevně laděný UHF konvertor s výstupem na některý volný kanál původního kanálového voliče. Dodělaný kompletní UHF volič jsem viděl jednou v Dajáně, někdo ho tam nabastlil i se čtyřnásobnou senzorovou předvolbou, ale ta konstrukce byla podstatně novější než samotná televize. Elektronky PC86 a PC88 se občas objevují, ale použité jsem je viděl jen v měřácích.