Rádio Kongres - oprava skříně
Re: Rádio Kongres - oprava skříně
Milane, děkuji za informaci o tryskách, nikdy jsem o tom nepřemýšlel. Nějaké trysky si budu muset koupit na různé opravy. Vždy jsem to náhradně aplikoval třeba přes díru v papíru, aby barva zasáhla jen určitou část. To bylo sice dobré, ale bylo potřeba tuto clonu čas od času vyměnit za jinou, usazovala se na ní barva, která pak mohla něchtěně skápnout kam neměla. Toto jsem používal na opravu laku na autě, jinak z malinkaté odřeniny byl flek jako dlaň. U sříkání rádií s černými rohy mně napadlo udělat si přípravek, takové opěrné pravítko nad rádio, o které by se opřela ruka a jela po pravítku. Pak by to mohlo vypadat dobře, ale to by se zase teprve muselo vyzkoušet. Ano, vše chce cvik. Budu rád, když sem Milan155 dá nějaké nové zkušenosti.
Re: Rádio Kongres - oprava skříně
Zkušenosti zatím sbírám, zatím se zdá, že jsem přeorientoval na výrobce rakví 
, je to jen první vrstva laku , ve skutečnosti to vypadá o malinko lépe. Postup, jak jsem to patlal a matlal , popíšu , až si tu rakev dodělám.
P.S. Dole se na kachlácích suší tlumivka z Kongresu, izolační odpor naměřen asi 0,5 MOhm / 500V dc.
, je to jen první vrstva laku , ve skutečnosti to vypadá o malinko lépe. Postup, jak jsem to patlal a matlal , popíšu , až si tu rakev dodělám.P.S. Dole se na kachlácích suší tlumivka z Kongresu, izolační odpor naměřen asi 0,5 MOhm / 500V dc.
- Přílohy
-
Re: Rádio Kongres - oprava skříně
Protože se v mezičase věnuji opravě šasi Kongresu, narazil jsem na dva problémy, kde bych potřeboval od zkušenějších poradit :
1. Blokový kondenzátor - všechny svitky jsou vadné , svody řádově desítky kohmů . Z které strany blokového kondenzátoru tu krabičku otevřít - ze strany držáku na šasi , tj. strana průchodek , nebo ze strany druhé ,
tj. z pohledu šasi nahoře ? Předpokládám, že je to zaletované .
2. Jaké je pořadí přepínače vlnových rozsahů ( ve směru hodinových ručiček ) - je to GRAMO, DV,SV, KVII ,KVI
dle dokumentace na oldradiu nebo opačně tj. KVI až GRAMO dle dokumentace v Kottkovi ? Bohužel v návodu k obsluze také ani slovo . Problém je v tom, že přepínač má t.č. 7 poloh (!) a některé segmenty jsou podle polohy díry na ovládací tyčku o 180 stupňů pootočeny , takže někdo se s tím již trápil . Ani z ukazatele vln nepoznám , kterým směrem se bude točit - lanko je urvané a viselo v bedně.
Díky za radu.
1. Blokový kondenzátor - všechny svitky jsou vadné , svody řádově desítky kohmů . Z které strany blokového kondenzátoru tu krabičku otevřít - ze strany držáku na šasi , tj. strana průchodek , nebo ze strany druhé ,
tj. z pohledu šasi nahoře ? Předpokládám, že je to zaletované .
2. Jaké je pořadí přepínače vlnových rozsahů ( ve směru hodinových ručiček ) - je to GRAMO, DV,SV, KVII ,KVI
dle dokumentace na oldradiu nebo opačně tj. KVI až GRAMO dle dokumentace v Kottkovi ? Bohužel v návodu k obsluze také ani slovo . Problém je v tom, že přepínač má t.č. 7 poloh (!) a některé segmenty jsou podle polohy díry na ovládací tyčku o 180 stupňů pootočeny , takže někdo se s tím již trápil . Ani z ukazatele vln nepoznám , kterým směrem se bude točit - lanko je urvané a viselo v bedně.
Díky za radu.
Re: Rádio Kongres - oprava skříně
Omlouvám se za "neodpověď" na SZ, ten den si Davídek zlomil ruku a byl jsem s ním dva dny v nemocnici a pak jsem to z hlavy vytlačil jinými starostmi. Pořádí je následující - při pohledu na přepínač je po směru hodinových ručiček nejdříve Gramo, a pak IV, III, II, I. Který rozsah to je poznáš ze stupnice, já tam teď už znova nepůjdu 
Re: Rádio Kongres - oprava skříně
Díky za informaci Houmře. Potvrdil jsi moji domněnku,tj. odleva Gramo, DV, SV, a 2xKV . Problém vznikl tím, že
někdo násilně protočil vlnový přepínač přes pravý doraz , ten se zčásti odlomil. Proto měl přepínač 7 poloh ,tj. zbytek do celkových 12 možných. Jenže přitom, jak jsem zjistil, zmasakroval kontakty a spínací segmenty na kotoučku desky D1 , samozřejmě mu to nehrálo , tak asi vytáhl ovládací tyčku a zkoušel a přitom další dva kotoučky otočil vzhůru nohama. Než jsem na přišel, stálo mě to celý den. Když jsem mechaniku přepínače odšrouboval a tyčku vytáhl, vypadl poničený otočný střed desky D1 . Zbytek zarážky jsem ubrousil, provrtal a dal tam na její místošroubek M2 s ze strany opilovanou válcovou hlavou. Kotouček desky D1 a kontakty se podařilo jakžtakž srovnat , musí se odpájet asi tři dráty z přepínače kvůli přístupu . Pak ovšem nastal dvouhodinový horor - jak dostat ten otočný střed zpátky do desky . Nakonec se to povedlo , ale už jsem myslel na popelnici
. Rádio již vyluzuje nějaké zvuky , dnes to chci sladit, předběžně to vypadá na sežrané padingy v oscilátoru na DV a SV.
Možná ještě k mým dotazům zde, které zůstaly bez odpovědi : Ozdobné lištičky na skříni vpředu lze opatrně vyndat - jsou lepeny bodově tak po 8 centimetrech do drážky vodorozpustným lepidlem , takže od konce inj. stříkačkou vodu pod lištičku , chvíli počkat, a jen prsty vyviklávat . Jde to pomalu , ale žádná se nezlomila. Bakelitové kryty přepínačů na bocích vyndat bez poškození asi nejde , jsou po obvodu drážkované , namazány lepidlem a naražené, ven asi jen s kusy dýhy. Blokový kondenzátor - ani větší páječka se nechytá, je to z měděného plechu , pomohla opalovací pistole 1500W ,kond uchycen do svěráku, ohříváno ze strany průchodek , po cca 1 min lze víčko oddálit. Vypadnou přitom ale naletované porcelánové krčky průchodek a pájecí očka.
Ještě budu dávat jednu vrstvu laku na skříň , tak sem pak něco napíšu, ale s tou airbrush pistolkou to jde celkem
dobře, žádá si to však oporu ruky, aspoň podélně hranol do svěráku . Zakrývat se musí , třeba vyčnívající lištička
kolem stupnice něco pochytá, tady je ale černá, tak je to jedno.
někdo násilně protočil vlnový přepínač přes pravý doraz , ten se zčásti odlomil. Proto měl přepínač 7 poloh ,tj. zbytek do celkových 12 možných. Jenže přitom, jak jsem zjistil, zmasakroval kontakty a spínací segmenty na kotoučku desky D1 , samozřejmě mu to nehrálo , tak asi vytáhl ovládací tyčku a zkoušel a přitom další dva kotoučky otočil vzhůru nohama. Než jsem na přišel, stálo mě to celý den. Když jsem mechaniku přepínače odšrouboval a tyčku vytáhl, vypadl poničený otočný střed desky D1 . Zbytek zarážky jsem ubrousil, provrtal a dal tam na její místošroubek M2 s ze strany opilovanou válcovou hlavou. Kotouček desky D1 a kontakty se podařilo jakžtakž srovnat , musí se odpájet asi tři dráty z přepínače kvůli přístupu . Pak ovšem nastal dvouhodinový horor - jak dostat ten otočný střed zpátky do desky . Nakonec se to povedlo , ale už jsem myslel na popelnici
. Rádio již vyluzuje nějaké zvuky , dnes to chci sladit, předběžně to vypadá na sežrané padingy v oscilátoru na DV a SV. Možná ještě k mým dotazům zde, které zůstaly bez odpovědi : Ozdobné lištičky na skříni vpředu lze opatrně vyndat - jsou lepeny bodově tak po 8 centimetrech do drážky vodorozpustným lepidlem , takže od konce inj. stříkačkou vodu pod lištičku , chvíli počkat, a jen prsty vyviklávat . Jde to pomalu , ale žádná se nezlomila. Bakelitové kryty přepínačů na bocích vyndat bez poškození asi nejde , jsou po obvodu drážkované , namazány lepidlem a naražené, ven asi jen s kusy dýhy. Blokový kondenzátor - ani větší páječka se nechytá, je to z měděného plechu , pomohla opalovací pistole 1500W ,kond uchycen do svěráku, ohříváno ze strany průchodek , po cca 1 min lze víčko oddálit. Vypadnou přitom ale naletované porcelánové krčky průchodek a pájecí očka.
Ještě budu dávat jednu vrstvu laku na skříň , tak sem pak něco napíšu, ale s tou airbrush pistolkou to jde celkem
dobře, žádá si to však oporu ruky, aspoň podélně hranol do svěráku . Zakrývat se musí , třeba vyčnívající lištička
kolem stupnice něco pochytá, tady je ale černá, tak je to jedno.
Re: Rádio Kongres - oprava skříně
Slíbil jsem napsat něco o postupu lakování, tak využívám letního zde mrtvolného "ticha" k popisu , jak jsem dospěl k celkem pro mě vyhovujícího výsledku . Skříň byla zbavena laku odstraňovačem starých nátěrů ( takový gel nanášený štětcem, na rozdíl od louhových se nemusí neutralizovat) . Nejlépe to jde malou cidlinou se zakulacenými rohy, aby nedělala škrábance.Někde, kde je laku víc, se to musí opakovat. Po vyschnutí hrubě obroušeno smirkem 80 , opatrně v krajích, kde již ve fabrice dýhu brousili a je velmi tenká. Vady dřeva zatmeleny tmelem z obrusu dřeva
v podobě husté kaše v nitrolaku. Pozor na obrus z černé barvy, tmel je moc tmavý , ten raději vyhodit. Poté skříň
obroušena smirkem 180 a 320 a otřena hadrem s acetonem a podruhé s benzinovým čističem. Celá namořena lihovým mořidlem základní, tj. zde hnědé barvy , použil jsem kaštan světlý namíchaný s bukem. Po vyschnutí mořidla za cca 4 hodiny štětcem napouštěcí nátěr nitrolak ředěný acetonem cca 1:4 . Když se to nenapustí, někde pak při lakování lezou z dýhy drobné vzduchové bublinky . Fermež jsem párkrát zkusil , ale vrchní lak ( používám S1002) i po týdenním schnutí fermeže pak zůstával strašně dlouho ( měsíce) měkký a vláčný, což vadí při kompletaci rádia. Nitrolak je "inertní" již po cca 2 hodinách. Poté jemný obrus smirkem 600 s trochou vody - odstranění chlupů .
Před nanášením černé barvy je vhodné si uvědomit , že udělám-li černé nástřiky do vytracena, nebudu už moci mezivrstvy laku příliš brousit, protože si ty jemné závoje odbrousím resp. je poškodím. Takže pro mě jako první krok před "černěním" 1 - 2 vrstvy bezbarvého laku S1002 a vybrousit vlhčeným smirkem do hladka. Syntetický lak
S1002 má výhodu v bezvadném rozlivu, takže se nemusí stříkat a jde to kvalitním jemným plochým štětcem
šíře cca 20-30mm . Lak ředím a cedím přes punčochu. Vodou ředitelné laky jsem také zkoušel, ty natírat štětcem nejdou, zůstávají viditelné stopy po štětci a stříkat lak po většinu roku v maličké dílně nemůžu . Lakuji navečer
a dílnu pak zavřu, prach a hmyz je problém. Ráno je to obvykle již nelepivé a brousit to lze tak za 2 dny, topí-li se, pak i za půl dne.
K tomu "černění" : Lak S1002 je kompaktibilní s vodou ředitelnými akrylovými a akrylátovými barvami , tj . lze vrstvy/nátěry/ nástřiky po zaschnutí "prokládat" dle libosti .Byly mně zapůjčeny dvě airbrush pistolky a kompresor bez vzdušníku . Jedna pistolka byla ruská masivní dvojčinná , druhá asi to nejjednodušší, co je , jednočinná s regulací jen množství barvy jehlou . Po zkouškách jsem použil tu druhou, při stříkání rohů není potřebné množství vzduchu regulovat současně s barvou. Kompresor, jak se ukázalo, byl šmejd, tepelná ochrana uvnitř chránící motorek vypínala po cca 15 min. práce , než to po půl hodině vychladlo , tak barva v pistolce zaschla a musela se čistit. Než jsem to nastříkal, čistil jsem asi 5x, prostě takový kompresor ne !!! Po inspiraci z různých fór jsem použil černou akrylovou barvu z tuby ředěnou vodou na hustotu asi jako mléko a cezenou přes punčochu. Na celou bednu je třeba tak cca 30g z tuby, ještě zbyde . Pistolku jsem nastavil na velmi malé množství barvy ( trénoval jsem na bílé papírové krabici) a stříkal jemným rozptylem pod úhlem 45 stupňů ke stěně ze vzdálenosti cca 5-8 cm od skříně vždy stěnu vodorovnou . Využil jsem jen horní půlku kuželu barvy, spodní svislá stěna zakryta kusem postavené lepenky. Lépe se to kontroluje , ruku je třeba opřít o stůl nebo nějaký hranol apod. Barvy je málo, takže nehrozí jako u spreje ap. lívanec barvy. Lze se libovolně vracet , kde se to zdá málo . Ale doporučuji vřele chování pistolky ověřit a množství barvy nastavit třeba na té krabici. Nesetkal jsem se s "plivancem" barvy jako u spreje ani se pistolka neucpala, pokud jel komresor. Po zaschnutí cca1 hodina jsem tu černou opakoval a doplnil místa, kde jí bylo méně . Pistolku lze lze vymýt nejdříve vodou a pak techn.lihem popř. malým štětečkem.
Po denním schnutí následovaly ještě dvě vrstvy S1002 s jemným broušením vlhčeným smirkem 600. Upozorňuji, že
lak S1002 působí ztmavnutí namořené dýhy , je třeba si to zkusit . Také naředěný a scezený ve skleničce nesmí být dlouho na světle, začne želatinovat tak po 3 týdnech . Vodou ředitelné laky to nedělají.
Tak ať se vám daří na všechny možné způsoby " černění" .
v podobě husté kaše v nitrolaku. Pozor na obrus z černé barvy, tmel je moc tmavý , ten raději vyhodit. Poté skříň
obroušena smirkem 180 a 320 a otřena hadrem s acetonem a podruhé s benzinovým čističem. Celá namořena lihovým mořidlem základní, tj. zde hnědé barvy , použil jsem kaštan světlý namíchaný s bukem. Po vyschnutí mořidla za cca 4 hodiny štětcem napouštěcí nátěr nitrolak ředěný acetonem cca 1:4 . Když se to nenapustí, někde pak při lakování lezou z dýhy drobné vzduchové bublinky . Fermež jsem párkrát zkusil , ale vrchní lak ( používám S1002) i po týdenním schnutí fermeže pak zůstával strašně dlouho ( měsíce) měkký a vláčný, což vadí při kompletaci rádia. Nitrolak je "inertní" již po cca 2 hodinách. Poté jemný obrus smirkem 600 s trochou vody - odstranění chlupů .
Před nanášením černé barvy je vhodné si uvědomit , že udělám-li černé nástřiky do vytracena, nebudu už moci mezivrstvy laku příliš brousit, protože si ty jemné závoje odbrousím resp. je poškodím. Takže pro mě jako první krok před "černěním" 1 - 2 vrstvy bezbarvého laku S1002 a vybrousit vlhčeným smirkem do hladka. Syntetický lak
S1002 má výhodu v bezvadném rozlivu, takže se nemusí stříkat a jde to kvalitním jemným plochým štětcem
šíře cca 20-30mm . Lak ředím a cedím přes punčochu. Vodou ředitelné laky jsem také zkoušel, ty natírat štětcem nejdou, zůstávají viditelné stopy po štětci a stříkat lak po většinu roku v maličké dílně nemůžu . Lakuji navečer
a dílnu pak zavřu, prach a hmyz je problém. Ráno je to obvykle již nelepivé a brousit to lze tak za 2 dny, topí-li se, pak i za půl dne.
K tomu "černění" : Lak S1002 je kompaktibilní s vodou ředitelnými akrylovými a akrylátovými barvami , tj . lze vrstvy/nátěry/ nástřiky po zaschnutí "prokládat" dle libosti .Byly mně zapůjčeny dvě airbrush pistolky a kompresor bez vzdušníku . Jedna pistolka byla ruská masivní dvojčinná , druhá asi to nejjednodušší, co je , jednočinná s regulací jen množství barvy jehlou . Po zkouškách jsem použil tu druhou, při stříkání rohů není potřebné množství vzduchu regulovat současně s barvou. Kompresor, jak se ukázalo, byl šmejd, tepelná ochrana uvnitř chránící motorek vypínala po cca 15 min. práce , než to po půl hodině vychladlo , tak barva v pistolce zaschla a musela se čistit. Než jsem to nastříkal, čistil jsem asi 5x, prostě takový kompresor ne !!! Po inspiraci z různých fór jsem použil černou akrylovou barvu z tuby ředěnou vodou na hustotu asi jako mléko a cezenou přes punčochu. Na celou bednu je třeba tak cca 30g z tuby, ještě zbyde . Pistolku jsem nastavil na velmi malé množství barvy ( trénoval jsem na bílé papírové krabici) a stříkal jemným rozptylem pod úhlem 45 stupňů ke stěně ze vzdálenosti cca 5-8 cm od skříně vždy stěnu vodorovnou . Využil jsem jen horní půlku kuželu barvy, spodní svislá stěna zakryta kusem postavené lepenky. Lépe se to kontroluje , ruku je třeba opřít o stůl nebo nějaký hranol apod. Barvy je málo, takže nehrozí jako u spreje ap. lívanec barvy. Lze se libovolně vracet , kde se to zdá málo . Ale doporučuji vřele chování pistolky ověřit a množství barvy nastavit třeba na té krabici. Nesetkal jsem se s "plivancem" barvy jako u spreje ani se pistolka neucpala, pokud jel komresor. Po zaschnutí cca1 hodina jsem tu černou opakoval a doplnil místa, kde jí bylo méně . Pistolku lze lze vymýt nejdříve vodou a pak techn.lihem popř. malým štětečkem.
Po denním schnutí následovaly ještě dvě vrstvy S1002 s jemným broušením vlhčeným smirkem 600. Upozorňuji, že
lak S1002 působí ztmavnutí namořené dýhy , je třeba si to zkusit . Také naředěný a scezený ve skleničce nesmí být dlouho na světle, začne želatinovat tak po 3 týdnech . Vodou ředitelné laky to nedělají.
Tak ať se vám daří na všechny možné způsoby " černění" .