radio-forum.cz

Pár tipů z praxe které se mi osvědčily.

Vyrovnání zadní stěny přijímače. Zadní stěna se lehce provlhčí houbičkou ,dá mezi dvě desky lamina a řádně se zatíží. Pak začne vyrovnávací proces, běh na dlouhou trať, ale po dvou-třech měsících je stěna rovná jako od výrobce.

Pro uvolnění zatuhlých červíků v knoflících se jako předposlední věc (poslední je odvrtání) dobře osvědčilo nahřát je po dobu 20 sekund hrotem pistolové páječky. Nikdy mi žádný knoflík neprasknul. Naposledy s úspěchem aplikováno na Philips Arioso. Červíky též dobře uvolňuje „komunistická“ brzdová kapalina.

Pokud je zničený červík v knoflíku utopený a je zničený, je dobré si vyrobit pro jeho odvrtání na soustruhu středící váleček. (vnější průměr válečku- průměr díry v knoflíku, vnitřní průměr- malý vrták cca 1.5 mm, pak se to dovrtá větším)


Pro leštění bakelitu se mi osvědčilo skřínku řádně umýt ve směsi prášku na praní + mýdla na praní a po vyschnutí vyleštit leštěnou na zašlé autolaky TEMPO. (vyrábí se již dlouho) Silichrom má velký brusný účinek, a nedosáhne se takový lesk jako s Tempem.
Naopak se mi neosvědčilo natírat skřínky různými olejíčky nebo leštěnou na boty.

Pro čištění přepínačů doporučuji přípravek od firmy Würth. Používám jej asi 4 roky i ve své profesionální praxi, není agresivní, dobře čistí, minimálně smrdí.

Pokud má někdo podobné tipy, budu rád za výměnu zkušeností prostřednictvím tohoto webu.

Bakelitové skříňky umývám podobným postupem: prací prášek v teplé vodě. Po namočení nechám skříňku v lázni chvíli "odstát" aby se narušily vrstvy povrchového kondenzátu z bytového prostředí, který tvoří zpravidla v každé domácnosti přítomné mastné výpary z úpravy jídel a spaliny z plynových vařičů.
Bakelit je termoplastová pryskyřice na bázi fenolu a předměty denní potřeby se lisují (lisovaly) ze směsi této pryskyřice a přidaných plniv. Vnější plochy bakelitového předmětu jsou vystaveny UV záření (i rozptýpenému - tj. i když přijímač není přímo u okna) a UV záření časem způsobuje degradaci pryskyřice, proto se vnější plochy po důkladném omytí a vyschnutí jeví jako "zašedlé", bez lesku. Míra degradace hodně záleží na typu plniva. UV eroze způsobí, že mikroskopické částečky pryskyřice se oddělí od směsi, se špínou je umejeme, plnivo zůstává, a tím plocha ztratí lesk.
Povšimněte si, že vnitřek bakelitových radioskříněk je po umytí téměř vždy nesrovnatelně lesklejší, než venek! Uvnitř totiž nepůsobí UV záření, nebo aspoň ne tak intenzivně, jako na plochy povrchu.
POZOR - k mytí NEPOUŽÍVAT houbiček na nádobí s ploškami pro odstraňování přiškvařených zbytků jídel!!! Způsobily by škrábance! Ideální jsou plastové kartáčky na ruce, štětce s tvrdým vlasem nebo staré zubní kartáčky.

K alespoň částečnému navrácení původního lesku degradovaného povrchu je nutné použít přípravek, kerý má jednak částečně abrazívní (brusné) účinky, jednak obsahuje pastu, která povrch po vyleštění konzervuje a "propojí" mikroskopické nerovnosti. Leštěnka na staré autolaky je pro takové účely opravdu ideální.
Na kterémsi dávném klubovém setkání jsem předváděl bakelitovou skříňku z přijímače Rektra, která byla popsaným způsobem umyta v lázni z pracím práškem, vysušena a poté na horní vodorovné ploše vyleštěna čtyřmi různými tehdy dostupnými leštěnkami ve 4 ohraničených pásech. Článek (bez fotek) je v některém starším Radiojournalu, aniž bych ho nyní hledal, pamatuji se, že nejlepší účinek měla i Milanem zmiňovaná leštěnka na starší autolaky a na druhém místě v lešticím účinku se kupodivu (!!) umístil tehdy prodávaný tzv. čisticí/lešticí krém na koženou obuv se silikonem, tj. tuhý krém v ploché plechové krabičce, což bylo překvápko k neuvěření.
Diava a podobné přípravky sice na kratší dobu vytvoří jakýstakýs lesk, ale "táhnou" prach a až za nedlouho vyschnou, povrch bakelitu je zase šedivý a pokrytý nachytaným prachem...

Perfektní příspěvek Františku, díky !
Osobně jsem též experimentoval s různými přípravky, než jsem došel k leštěnce TEMPO kterou jsem doporučil. Přijímače vyleštěné touto leštěnkou si totiž uchovávají svůj vysoký lesk po mnoho let a hlavní věc je, že povrch na sebe neváže prach. Prach který na přijímač časem sedne, po povrchu klouže, takže se dá utřít suchým hadrem. Na špatně vyfoceném obrázku jsou vyleštěné přijímače po sedmi letech. Leštění s TEMPEM je však věc dost pracná, možná, že by si práci šlo ulehčit elektrickou leštičkou na autolaky. S tou dosud nemám zkušenost, vlastním sice hadrovku na leštění hliníku, ale ta má moc velkou obvodovou rychlost a bakelit se při sebemenší neopatrnosti spálí.
Pozn.
UV degradace bakelitu je nejvíce patrná při sundání knoflíků z př. Talisman 306U.

Milane, použití elektrické vibrační leštičky jsem také zkoušel, má to dvě úskalí:
- nesmí se moc tlačit, jinak se bakelit a lešticí přípravek třením přehřejí a začnou připalovat, chce to cit;
- takto lze opracovávat jen plochy rovinné nebo s mírným zaoblením. Do štěrbin a koutečků musíš stejně ručně. Zaschlé nevytřené zbytky leštěnky v koutečcích a záhybech nevypadají nijak povzbudivě....
I když přitom a poté bolí ruka, radši skříňku vyleštím ručně...

No jo Tempo, ale který? V drogérii mají vystavený čtyři tempa, jedno v plechovce, dvě v plastové flašce a jedno v tubě a každý umí trochu něco jinýho, i když minimáně na třech bylo cosi o leštění.. Nakonec jsem vzal to v tubě, vyleštil jsem si s ním Talismana a moc se neleskne abych pravdu řekl

Tempo v tubě, základ je tedy správný.
No takové leštění do vysokého lesku, to zabere čas, rozhodně to není práce na 15 minut. Musíš se víc snažit

Milane,
"TEMPO VOSKOVÁ PASTA na čištění a leštění starých laků 120g" používám i já na leštění Talismanů atd.,ale !!!
a CO TY ŠPINAVÉ KNOFLÍKY? Ty se nedají starým zubním kartáčkem a pověstnou kapkou jaru očistit? Pokud se Ti to nepodaří, tak použij CODI, na které jsem tady dával odkaz ke koupi - mám s ním jedinečnou zkušenost:
viewtopic.php?f=4&t=386&p=1330&hilit=cody#p1330
Nemám už nic spolehlivějšího... a od jeho nálezu při renovacích mých "pokladů" zde v Galerii.
Pěkný zbytek víkendu nejen Tobě .

Takže rozpatlat, nechat trochu zaschnout a leštit půl hodiny? To je spíš Šnečí Tempo

Spíš napatlat na hadřík a hned krouživými pohyby roztírat.Starý oxidovaný bakelit se musí touto pastou jemně zabrousit. Nakonec pak nechat zaschnout a přeleštit. Pokud povrch hodně v dezolátním stavu pomůže Silichrom, ten je hrubější, pak Tempo. Skřínku je nejprve nutno umýt, jak je napsáno výše.
Umytí knoflíků z bílého bakelitu je někdy velký oříšek, protože jejich povrch vlivem UV záření rychle degraduje a na povrchu se vytváří taková slabá slupka která někdy praská. Řešením je sehnat nové knoflíky v lepším stavu, též by šly nastříkat, ale to už není ono. Navíc stříkaný povrch by se používáním opotřebil...

Ackoli nejsem z oboru a o radia se nejak zvlast nezajimam, tak vztah ke starym vecem obecne mam a pote co jsem nasel po sve brababicce radio Ve301Dyn docela v zachovalym stavu jsem se rozhodl ho trochu porychtovat a napsat nebo spis jen doplnit neco k tomu lesteni bakelitu. Takze jiz zminovana klasika lestenek Tempo pasta (delaji i tekutou verzi bez abraziva) je dobra, ale na tyhle veci ne moc ucinna. Je to spis na hodne stary laky a i tam napacha nekdy vic skody nez uzitku a hlavne je hodne mastna. Ja pouzil postup na lesteni kovu s kterym bezne lestim napr hlinik, chrom, atd ... ale i plasty napr zasly blikace a na bakelit se osvedcil taky. Potrebujete jen bilou pastu na zaverecne lesteni a kaliko kotouc resp. latkovy kotouc. Pouzivam vetsinou na vrtacce. Behem nekolika minut docilite lesklyho povrchu pomalu jako z vyroby. Potom je vnejsi povrch radia shodny s tim nezvetralym vnitrnim. Vse je videt na prilozenych fotkach. Takto lestim jakykoli bakelitovy veci jako vypinace, zasuvky atd .... Zadni papirovou stenu jsem umyl houbickou ve vode a nasaklou vlozil mezi dve rovny desky. Po dvou dnech byla jak nova. Ted me ceka vnitrek. Takze tak