knoflíky

[Vrzi]

Dobrý den všem.
Rád bych se ode všech, co se zabýváte renovací starých rádií dověděl, jak nahrazujete chybějící, či nějak poškozené knoflíky, které již nelze nikde sehnat. (konkrétně potřebuji knoflík ladění na Zerdik RA12) Máte někdo praktické zkušenosti s jejich výrobou-odléváním-vytváření forem ? Mám jeden originální knoflík ovládání hlasitosti, (stejný jako ovládání ladění), a potřebuji vytvořit formu k odlití, například dentacrylem, nebo epoxydem. Jak, z čeho a kde sehnat materiál na vytvoření formy? Nikdy jsem to ještě nedělal. Děkuji za každou radu.

Zdenek Č. Budějovice

[keszeg]

To jsou staré metody. Namalovat 3D model nebo naskenovat a na 3D tiskárně, nejlépe resinové, (je přesnějjší), vytisknout. Resiny jsou už taky v různých odstínech a jsou firmy na zakázkový tisk.

[Vrzi]

Děkuji
Oslovím kamaráda, co má 3d tiskárnu - vůbec mě to nenapadlo. Já jsem již starší člověk, a těmto moderním technologiím vůbec nerozumím.
děkuji Zdenek

[Peca]

Zrovna na knoflíky je podle mě lepší to odlévání, zejména pokud jsou na něm nějaké jemnější detaily jako třeba vroubky. Běžné tiskárny neumí pěkně udělat ani hladký povrch, knoflík je pak potřeba brousit, leštit atd. Odlévaný epoxid je lesklý sám od sebe a bakelitu se podobá víc než tištěný materiál.

[keszeg]

Ono technologie je už jinde, viz obrázek Philips knoflíků z obyčejné 3D tiskárny, z rezinové by byly ještě lepší.
https://webshare.cz/#/file/39OkalhYlE/2 ... 4820-n-jpg

[Vrzi]

Tak už mám knoflík hotový. Udělal jsem to následovně: Samotný knoflík se jako jeden celek skládá z přední části po obvodu vroubkované, a zadní, kterou tvoří dřík (vlastně trubka se šroubkem-červíkem), pro nasunutí na hřídel. Přední vroubkovanou část jsem po předchozím lehkém naolejování otiskl do sádry, po vytvrdnutí sádry šel knoflík celkem lehce bez poškození odlitku vytáhnout. Do středu odlitku jsem vložil dřík stejných rozměrů, který jsem odřízl z jiného knoflíku (z magnetofonu čs. výroby), a celé jsem to zalil dentacrylem. Po očištění a nastříkání barvou ke knoflík téměř stejný jako originál.

[Jano]

Obvykle se forma vyrábí z chlorkaučuku, například souprava Lukopren N1522. Kromě toho, že naprosto dokonale kopíruje předlohu je pružný, takže je možné vyrábět i částečně uzavřené tvary. Předlohu je třeba dokonale očistit. Separátor není třeba, protože Lukopren nelepí. Výsledek je při správném probarvení kopie k nerozeznání.

[Vrzi]

Děkuji za informaci. Nemohl jsem si "sakra práce" vzpomenout, jak se ta hmota jmenuje. Ano je to lukopren. Zkrátka víc hlav, víc ví. Ale teď mě napadá, bylo by možné místo lukoprenu požít silikon? Nebo tyčku hmoty, která se používá do tavných pistolí. Silikon, ten by asi moc lepil, a originál knoflík by se zase musel namazat. Jestli máte někdo ,kromě lukoprenu zkušenosti (i špatné) s jinými hmotami, tak sem s nimi. Každá rada je dobrá, a těch špatných, je třeba se vyvarovat.

děkuji za rady VRZI

[Vratislav-OK1ZAF]

Lukopren JE silikonová hmota (guma) a neznám lepší materiál pro výrobu knoflíků a mnoha dalšího než právě lukopren. Původně byl vyvinut pro zubařinu, snímání otisků pro protetiku. Věrně otiskuje sebemenší detaily, včetně struktury povrchů. Není třeba jakýchkoliv separátorů, lukopren je dokonale nepřilnavý.
Knoflíky odlévám z epoxidu, barvím jej přídavkem prášků z vysloužilých tiskárnových kartridží. Při troše praxe je tak možno dosáhnout téměř libovolného výsledného odstínu.
Z lukoprenové formy je možno dokonce odlévat funkční repliky ozubených převodů namísto původních drolících se kovových (zetalových) originálů.
Tož tak asi.

[Heptoda]

Ano, ale ono stačí ZDE POHLEDAT, je toho na tomto webu docela dost.. Stačí zadat např. "knoflíky".