Telegrafia Liberátor - dokumentace

[Milan155]

Dobrý večer, tak jsem si z půdy snesl další kousek k revitalizaci - Telegrafia Liberátor r.v. 1945 . Pídím se na netu po nějakém manuálu, ale krom schématu a slaď. předpisu z Kotka nic nenacházím . Existuje nějaká servisní dokumentace nebo kresba rozložení součástek pod šasi ? Hodně by mi to pomohlo , hlavně cívková souprava vypadá trošku napadená . Děkuji za informaci popř. odkaz .

[Milan155]

Zřejmě se nic nedochovalo, nedá se tedy dělat nic jiného, než to podle schématu z Kottka detailně projít fyzicky, bohužel je v tom království pavouků viz obrázek, jak postupně zjišťováno , dosti odchylek od schématu .

[Martin 1374]

Servisní dokumentaci jsem nikdy neviděl. Maximálně, pokud budeš něco potřebovat, mohu se podívat, případně nafotit můj kus. Dej si pozor na magioko. Pokud ho tam nemáš a místo něj je záslepka z černého papíru, máš relativní raritu a Tvůj kus je těsně poválečný. U části série totiž EM11 chyběla, byla začerněná i na zadní stěně, patice však v přístroji byla, ale díra pro oko byla zadělaná papírovou záslepkou ze stejného papíru jako podklad pod stupnicí.

[Milan155]

Díky za nabídku pomoci, už to budu mít projité , zatím všechny odpory jsou dobré, zato jako obvykle všechny svitky až na dva jsou vadné ( jeden dobrý je pakotrop 50n ve filtraci AVC a druhý svitek 10n kupodivu ten mezi anodou usměrňovačky a středem trafa, i když asfalt byl zčásti vyteklý) . Vadné jsou bohužel všechny pertinaxy jak v mf , tak padingy v laď. obvodech a musím je poskládat a vyměnit . Mag. oko tam je a dokonce velmi slabě svítí . Hrůza jsou opět ty šílené bowdeny a souvisící mechaniky, nedá se se šasi kloudně manipulovat . Den jsem strávil s odvrtáním/rozebíráním a čištěním obou "vytahovacích" potenciometrů a jejich nefunkčních vypínačů, naštěstí se oprava zdařila a oba fungují a spínají.

[Milan155]

Dobrý večer, tak šasi zrenovováno a hraje . Je možno konstatovat, že všechny kondenzátory s výjimkou keramických trubičkových je možno bez dalších měření vyštípat a nahradit novými , a to včetně pertinaxových jak v mezifrekvencích, tak i v laděných obvodech vstupu a oscilátoru. Tak např. C11 400 pF měl asi 13 pF , padingy v oscilátoru odchylky více než 60 procent od jm. hodnoty , v mf tři kapacita pod 50 procent, jeden asi 70 procent, atd. Prostě to stříbro si odnesl čas...... , o svitcích ani nemluvě , i ty 50 a 100 pF byly vadné . Taktéž vysokoohmové odpory v avc a souvisících obvodech vadné (4 M, 2,5 M, 2M, 1,5M, 2x 1M ) . Nečekaně původní ještě švýcarský elyt 32 M ve zdroji je lepší než nový ( 46M/ svod 0,5mA při 300V, druhý jen 7 M a svod cca 1 mA při 300V , nejde na více zformovat, doplněn zespodu dalším 33M/450V ) .
No je toho pěkná hromádka a zvláště mizerný přístup je k součástkám na dvou pomocných destičkách s očky a háčkovanými vývody součástek. Ale toto je hotovo, napětí změřena a + - odpovídají předpokladům .
Mf zesilovač sladěn, kondenzátory jsem vybral velmi přesně 190pF , ale ještě je budu muset "doladit" , protože
jedno jádra je až na dně a a dvě příliš vysunutá - zřejmě rozptyl indukčností ve výrobě a stárnutí cívek , nakonec i na těch vadných je vidět "odškrabávání" na vyhovující hodnotu.

KV1,2 a DV sladěny bez problémů . Problém mám se sladěním vstupní cívky na SV a potřeboval bych poradit někým zkušenějším : Ladím na frekvence dle Kottka , avšak jádro cívky je až na dně na 601 kHz a není to ještě maximum signálu , zkusmo jsem přidal ještě jedno jádro , ale signál už zase slábl. Přitom je signál cca 10x
slabší než v druhém slaďovacím bodě při ladění trimrem resp. musím na generátoru dát 10x větší napětí na stejnou hlasitost . Nejsem si jist, zda se zde do toho nemotá variabilní odlaďovač C54/L na vstupu . Druhý odlaďovač je naladěn na minimum na mf. Generátor má 50 Ohm výst. impedanci a je připojen přes standartní umělou anténu. V Kottkovi není žádná zmínka , v jaké poloze má být ten odlaďovač ( popř. třeba vyřazen) při slaďování. Díky za případnou radu.

[Milan]

Oba odlaďovače se mohou vyřadit pro slaďování SV, avšak zde si myslím, že chyba nebude. Základem úspěchu je mít sladěný oscilátor podle kontrolního přijímače nebo čítače pro daný kmitočtový rozsah +mf kmitočet(v tomto případě). Už tímto krokem se vyloučí chyba zejména v kondenzátorech souběhu, které často ztrácí kapacitu vlivem sulfidace stříbra, dále je dobré změřit vf napětí v jakých mezích se pohybuje. Jaké má být a jaké to přináší potíže už tu bylo kdysi rozebráno...
Ve starší literatuře bylo popsáno, že když je cívka na maximum a dál s ní nejde "hýbat" má se doladit trimrem tak aby se pokud možno dosáhlo přibližně stejné citlivosti na obou koncích rozsahu.
No mohu napsat, že v dnešní době to jde někdy velmi těžko. Příčinu vidím v jádrech z ferocartu které změnily své vlastnosti... V jednom případě u TFK Koncert Super jsem posunul slaďovací body blíže k sobě, snížila se sice celková přeladitelnost přijímače,(maximální kmitočet) stupnice nesouhlasí zejména u horního kraje, ale rádio má poměrně vyrovnanou a slušnou citlivost.

[Milan155]

Díky za názor. Mf i oscilátor jsou sladěny čítačem , napětí oscilátoru je v pořádku , trošku se zmenšuje nahoře na KV nad 15 MHz , ale to je myslím normální . Padingy jsou všechny nové a změřené . Vyřadil jsem odlaďovače ,ale chová se to stejně , tj. v rozsahu jádra v kostře to nejde naladit na maximum a vstupní signál na cca 600 kHz musí být na stejnou hlasitost mnohem větší než na druhém konci pásma SV. Moje podezření padá na anténní cívku SV , vypadá to, jakoby nefungovala a vazba z antény na g1H byla jen parazitními kapacitami, tj. pak by to na horním konci pásma fungovalo lépe . Tomu bohužel neodpovídá měření ohmmetrem , nemám sice hodnoty ss odporu anténní cívky, ale je to podobné jako jiné a řádně propojeno přepínačem. Takže je tu neradostná možnost , kterou jsem zde již řešil a kde jsi mi radil - prohořelé vinutí anténní cívky ,např. výbojem do antény. Vizuálně však nic nevidím , budu muset zkusit cívku vyndat, prohlédnout a změřit obě vinutí v rezonanci .

[Milan155]

Cívka SV " cívkuje" jak má, nicméně vykazuje značnou odchylku v hodnotě indukčnosti a činitele vazby oproti záměru konstruktéra u nového rádia. Zřejmě s tím již měli ve výrobě nějakou potíž, protože kondenzátor C2 , dle schématu 31 pF, je originálně osazen ve skutečnosti 10 pF ( leží paralelně k anténní cívce SV) . Protože jsem nakonec cívku nechtěl vyndávat kvůli místu a tenkým drátkům kolem, měřil jsem to takto : rádio vypnuté, ECH21 vytažena, odlaďovače odpojeny, přes umělou anténu z vf generátoru signál na živý konce anténní cívky, na g1H napojen osciloskop se sondou 10:1 ( kapacita sondy cca 13 pF redukována na cca polovinu sériovým kondem 6,8p) . Rezonanci cívky lze naladit jádrem a celý obvod trimrem v rozsahu cca 500 kHz až 1500 kHz . Ovšem problém je v tom, že dám-li jádro do polohy odpovídající zhruba slaď. bodu dle Kottka 601 kHz , je signál na g1H i v rezonanci malý . Dám-li jádro do polohy blíže k anténní cívce a naladím do rezonance změnou frekvence generátoru, zvětší se signál až asi 5x , bohužel celé přeladitelné pásmo se posune dolů od cca 470 kHz do cca 1300 kHz . Prostě zvětšení činitele vazby mezi cívkami zvětší signál, na druhou stranu se zvětší indukčnost vlivem zvětšení vzájemné indukčnosti anténní a mřížkové cívky. Bylo by potřeba mít možnost jádro zašroubovat níže v kostře , a to už dál nejde , a mít možnost posunout některou cívku , což také nejde, je to lepeno. No nic, nezbyde , než najít poslechově možné optimum a upravit to posunem slaď. bodů , jak píše Milan . Je zajímavé , že na KV1,2 a DV tento problém není. Vypadá to opravdu na nějaký problém v návrhu nebo ve výrobě někde tehdy na hranici tolerance a dnes již po zestárnutí dosti mimo.

[Milan155]

Revitalizace dokončena viz obrázky. Rádio hraje velmi slušně na všech rozsazích na metrový kus drátu .Po dokončení montáže ( včetně ozvučnice atd.) , což trvalo cca 8 hodin, po asi trojím proladění praskla šňůrka náhonu "bowdenové příšernosti " ladění, ač předem zkontrolována na pevnost . Naštěstí jsem již na tohle dost odolný a přežil to bez infarktu . Po částečné demontáži a montáži po cca 3 hod. je to vyměněno. Lak byl dosti mizerný a potlučený, byl pod vodou vybroušen , domořen , dobarveny hrany a 2x přelakován . Na dně u trafa je napínáčkem přichycený orig.pytlík s pojistkou pro malá síťová napětí .
Prošlo mi již pár rádií rukama včetně nějakých "bowdenových" , ale ač jsem velkým fandou českých výrobců, tak tohle rádio se tedy po mechanické stránce opravdu nepovedlo a opraváři z toho museli mít těžké noční můry.Rozhodně jej nedoporučuji slabším povahám k renovaci nebo třeba jen opravě potenciometru hlasitosti se spínačem .

[Jirka84835751]

Milane,
nejen krásná, ale i pěkně trpělivá práce...