radio-forum.cz

Mám v dílně zatím neotevřený přijímač k revitalizaci. Ležel u majitele více než 50 let na půdě. Zatím sháním
informace a elektronky. Na jednom německém foru jsem se dočetl, že jádra mf zesilovače jsou napevno "zalepena" (doslova verkittet- zakytována) a nelze s nimi nijak bez zničení jádra a cívky pohnout, změkčit či rozpustit tu hmotu prý také nelze .Kostry cívek jsou pravděpodobně trolitul, někdo zkoušel uvolnění acetonem , výsledek byl dopředu jasný .... .
Nesetkal se někdo s tímto rádiem popř.nemá někdo tip , co s tím ? Nemám namysli obvyklé postupy při uvolňování zavoskovaných jader ( líh, petrolej,olej apod.) . Díky za tipy .

Asi bych (tedy v případě že MF bude třeba dolaďovat, u Ingelenů to není vždy nutné) si vybral jednodušší variantu - cívky nechat jak jsou a doladit změnou kapacity, tedy odpojit původní kondensátor a najít optimální hodnotu kapacity (pevný+trimr), pak vybrat vhodný miniaturní kond příslušné hodnoty a schovat pod ten původní. Skoro bych se ale vsadil, že mezifrekvence nebude moc rozjetá, používali docela kvalitní kondenzátory, uvidíš až na to mrkneš skrz wobler nebo spektrák. Pokud je to jak píšeš a jádra jsou zalepena něčím neuvolnitelným, zbývá už jen dosti brutální metoda - jádra odvrtat, vyčistit závit, sehnat nová žádoucích rozměrů a permeability... bál bych se toho dost.

Díky za názor . Problém toho Němce začal tím, že zjistil, že prakticky všechny kondenzátory v mf jsou vadné.
On naštěstí sehnal náhradní tělíska cívek a jádra, která tam pasovala. Řešil jsem podobný problém u jedné Phillety
( s mailovou pomocí pana Hájka) , kde byly teplem zničené tenké trubičky v tzv. mikrofiltrech a nešlo s tím udělat nic jiného , než indukčnosti zafixovat a doladit kondenzátory z venku. Je to ale hrozná práce a výsledek není optimální, no tady je mf jen 128 kHz, tak ty parazitní kapacity vnější montáže kondů snad tak vadit nebudou.

Včera jsem vytahal a měřil elektronky . ECH11 - trioda cca 50 procent,to už asi moc kmitat nebude , našel jsem v zásobách dvě jiné, ale jsou ještě slabší. EBF11 - pentoda cca 70 procent, diody ucházející . EF11 - asi 80 procent . Namísto EL11 je tam s mezisoklem EBL21 s téměř 100 procenty. AZ11 - asi nová přes 100 procent.Magické oko jako obvykle mrtvé . Takže buď někde seženu dobrou ECH11, nebo tam budu muset provizorně strčit s mezisoklem ECH21 nebo ECH81, kterých mám zatím dost.

Aha, tak to jsem měl tenkrát štěstí, před léty jsem rozehrával dva Ingeleny z téhle doby a u obou byla mefka úplně bez problémů. Na tak jediné co mohu nabídnout je možnost ponoru do (poměrně velké) škatule, do které už přes čtyřicet let házím šroubovací jádra. Neklame-li mne paměť, ECH11 mám někde novou nebo skoro novou, jestli nevadí to modernější provedení (RFT šedivé sklo) a dám Ti ji.
p.

Celé vlákno je patrně zde : https://radio-bastler.de/forum/showthread.php?tid=6019
Asi bych němcům v tomhle případě věřil, když si sami vydali servisní poznámku - Die Spulen können nicht abgeglichen werden, weil die Kerne festgeklebt sind ...
Já jsem kdysi řešil podobný problém v Ingelen 341GW, (ten má už mf 468kHz) stačilo vyměnit kondenzátory. Mám tu krabici slídových a kreamických z 50. let, takže jsem tam něco složil. Dobré je použít menší kapacitu a dolů na trafo připájet trimry 35pF. Když se jádro odvrtá, tak je možné po vyčištění nové jádro upevnit gumičkou nebo proužkem silnějšího papíru a v tom se dá náhradní jádo otáčet a docela to drží. Tato metoda je vhodná i pro některé Blaupunkty kde v pertinaxové trubce většinou není závit.

Tak jsem sváteční chvilku využil k vyjmutí šasi ze skříně a skříň jsem odstrojil. Přitom jsem objevil vánoční poklad ze zlatých nitek , viz obrázek. Myšky pečlivě obíraly látku potahu , jsou tam díry , hlavně ten kousek na pravé straně je zničený a rozpadající - tahaly ty nitky asi s velkým zaujetím , které bohužel znamená velice pravděpodobně výměnu zničeného brokátu , a teď babo raď , kde něco podobného sehnat . Ubraly i cca 10 cm2 z obalu repráku , to půjde opravit. Tak hezký zbytek Vánoc .

S jádry to vypadá u mého kusu již ok, byla nepohyblivá, ale bez známek nějakého tmelu, vosku,lepidla apod.
Větší sílu jsem nezkoušel viz varování výše. Jádra jsou dlouhá cca 10-12 mm a mají asi W hrubý závit . Obvykle používám k uvolnění běžných zavoskovaných jader silikonový olej ve spreji, hnací plyn , asi butan, změkčuje vosk.
Nastříkal jsem to trubičkou do koster z obou stran a nechal asi 1 minutu působit, než se hnací plyn "vybublá" z oleje. Poté již šlo s jádry otáčet . Zatím jsem neměl nikdy problém s nějakým poškozením koster nebo jader touto směsí na rozdíl od jiných prostředků ( třeba benzín některá prášková jádra leptá a závit mizí , jiný zase leptá kostry , no každý to zná ). Takže sladění by neměl být problém.

Problém nastal při pokusu rozhýbat lanovod k 1.MF , který nastavuje vazbu cívek a je ovládán potenciometrem
M1 zapojeným jako tónová clona, viz obrázky .Drát lanovodu tahá v 1.MF cívky od sebe při otáčení potenciometru
doprava přes tvarovanou kulisu šroubovanou na hřídeli potenciometru .Celé to bylo zablokované a hřídel potenciometru šla vytáhnout. Důvodem byl upadlý běžec potenciometru uvnitř asi v důsledku zablokování lanovodu a pokusu "protočit to". Potenciometr je dost zvláštní , jezdec i hřídel jsou spojeny s kostrou a odporová dráha je asi jen 1/2 dráhy , zbytek běhá jezdec jen po pertinaxu . Fosforbronzový jezdec jsem na hřídel nasadil a zaletoval a ani přitom netratil ten mrňavý uhlíček... . Plechová kulisa je nýtována v ose na kroužek se dvěma červíky . To bylo volné, protáčelo se to, musel jsem to "donýtovat" . A teď nastal problém , že nevím , v jaké poloze kulisu zafixovat na hřídeli vůči poloze hřídele. V levé krajní poloze je odpor potenciometru nula, tj. minimální výšky v reprodukci, od cca poloviny dráhy je odpor nekonečný ( běží po pertinaxu) .
V jaké poloze potenciometru má začít "tahání" cívek od sebe, tj. zmenšování šířky pásma ? To jsem nedokázal
logicky dovodit z popisu funkce potenciometru v návodu , který je spíš obchodním trikem a propagací přednesu.
Poradí někdo ? Lanovod je již promazán , funkční a cívky se zlehka vzdalují , zatáhnu-li za drát lanovodu.
Díky za nápad .

Problém s "lanovodem" vyřešen. Když jsem koukal na dráhu rozebraného potenciometru ( ze spodu) , skutečně na levé straně začíná odporová dráha 100k a končí asi v půlce celkové dráhy. Jelikož, jak již mnohokrát ověřeno ,mám prostorovou představivost na houby, zapomněl jsem na zrcadlový pohled zepředu na namontovaném potenciometru.
Při pohledu zepředu začíná odporová dráha u pravého dorazu a končí také uprostřed. A pak je už funkce jasná.
Zhruba od poloviny dráhy dále doprava funguje tonová clona výšek , čím více vpravo, tím méně výšek ( rušení).
Od poloviny doleva se přibližují cívky , potenciometr je vlastně již odpojen ( běží po prázdném pertinaxu), úplně vlevo budou cívky nejblíže a pásmo nejširší . Na kulise je malý prolis a na páčce tahající drát malý výstupek, tak
to má být zhruba v polovině dráhy . Zjednodušeně řečeno pravá polovina je tonová clona a levá blbnutí s šířkou pásma. Proto také při slaďování 1 mf musí být ten potenciometr vytočen doprava , na nejužší pásmo.

Bohužel jsem zjistil při kontrole vlnového přepínače vážný problém , pro který zřejmě rádio skončilo na té půdě.
Chybí vačka na kontakt 1 a vačka na kontakt 9 je prasklá a protáčí se. I ostatní vačky , vyrobené s průhledného plastu, již nevypadají důvěryhodně a je vidět po očištění řadu prasklinek. Chybějící vačka způsobila posunutí dalších vaček doprava, takže některé kontakty spínaly 2x za otáčku, některé náhodně. Prostě ten plast po 80 letech je v háji a drobí se. Tak tohle neopravím , moc možností asi není, např. natvrdo propájet třeba stř.vlny , koukám ještě po nějaké náhradě , možná WK73333, ale těch drátů potřebných k propojení..... Zvažoval jsem ještě rozebrat ten rotor s vačkami , jsou tam 4 vačky na střídání žárovek na stupnici podle rozsahu, to vyřadit, žárovky na tvrdo a volné vačky dát na místo vadných . Ale pokus vačky na levé straně kousek posunout skončil i bez násilí rozpadem další, takže tudy cesta nevede, je to na šrot .

Ty vačky by se snad daly vyrobit nové, třeba nechat vytisknout, nebo jinak udělat. Jak vůbec vypadají nerozpadlé, nějaké foto.

Foto nerozpadlé vačky nemám , protože bez zničení dalších to rozebrat zřejmě nepůjde , některé jsou na hřídeli a fixačním drátu zalepené či zadřené , nedají se posunout a ten fixační drát není jak a kam vytáhnout . Vcelku to vypadá viz obrázek . Vačky nejsou stejné , jsou tam jednoduché, dvojité a trojité , podle toho, v kolika polohách po sobě má být kontakt sepnutý . Vačka má díru na hřídel cca 6 mm, na vnějším obvodu této díry je 6 zápichů cca 1,5mm (přepínač má 6 možných poloh) , které slouží k fixaci vačky v potřebné poloze skrz prostrčeným asi mosazným fixačním drátem podél hřídele po celé jeho délce. Z obrázku je vidět, že v šasi někdo již před lety ( vícero tzv.hovňáků) řádil a řadu kondů vyměnil , ale na těch vačkách si zřejmě vylámal zuby a tak to odložil. Výroba těch vaček je teoreticky možná, ale pro mě nereálná. Díky ale za názor.