radio-forum.cz

Při oživování tohoto rádia po celkové repasi ( výměně všech vadných a mimotolerančních kondenzátorů a odporů)
jsem osadil změřené elektronky . Po zapnutí změřena základní napětí ,byla +- 5% předepsaná . Začal jsem slaďovat mf zesilovač a v průběhu ladění ,po době cca 5 min. od zapnutí , najednou začal nf signál na osciloskopu klesat,až za cca 1 min. zmizel úplně. Po vypnutí znovu zapnuto po cca 2 min., situace se opakovala. Osciloskopem jsem koukal odzadu na nf i vf signál včetně anody 6H31 ,zmenšovalo se to všude. Takže asi AVC . Kontrola součástek kolem DII 6BC32 nic neodhalila. Měření ss napětí na C37 (g1 6H31) ukázalo, že po "vychladnutí" a posléze zapnutí je zde cca - 1,6V ( což odpovídá , měřák má 10MOhm vst.odpor, dělič přes tři odpory 1MOhm ze záp.předpětí -2V na R1/C48 . Po prohřátí napětí klesá pomalu až k nule a signál zmizí. Vytažena 6H31 , žádná změna. Vyměněna 6BC32, žádná změna. Vyměněna 6F31 za jinou změřenou (ruský ekvivalent) , žádná změna . To bylo na rozsahu SV , ale i na KV, kdy g1 6H31 není připojena na AVC , ale přes 1MOhm přímo na R1/C48 , se to chovalo podobně.
Po delším bádání už zbývala jen ta 6F31 , obě vyzkoušené měřeny v prac.bodě dle katalogu Tesla , obě vakuum ok, emise cca 80%. Našel jsem ještě třetí změřenou 6F31 s emisí 100%, po osazení funkce bezvadná . Čili první
dvě "vadné" v rádiu při předpětí cca -1,7V nasazují po prohřátí mřížkový proud, jehož nárůst záporné předpětí v AVC úplně eliminuje , ta třetí to však nedělá. Ani jedna to však nedělá při měření v pracovním bodě na měřáku viz otázka .

Rád bych se zeptal , jak tedy elektronku měřit , aby se uvedená vada zjistila . V měřáku ji měřím v pracovním bodě Ua 250V, Ug2 100V, Ug1 -1V, Ug3 0V. Vakuum vřazením seriového odporu 100k do g1 , Ia se nesmí viditelně měnit. Díky za názor.

Ano, to je známý problém 6F31 a vyskytuje se u všech výrobců. Je to dáno ne zcela dobrou konstrukcí elektronky. Prvně mi to "vypeklo" kdysi u přijímače transceiveru FT250 kde je v mf 6BA6, po třech minutách provozu ručka AVC šla za roh. Zkusil jsem všechny moje náhradní 6F31 a zjistil jsem 5 vadných kusů. Ale na zkoušeči elektronek BM215A je tato vada dobře zjistitelná, jen to chce žhavit min. 2 minuty. Další problematická elektronka je UBL21.

Díky ta zajímavou informaci. Je pravděpodobné , že na měřáku jsem ty elektronky neměl dostatečně dlouho - zkusím znovu a nechám je běžet déle, popř. vyzkouším, co by se s tím dalo provést (možná trošičku podžhavit
apod. ) . Je mi líto vyhodit jinak funkční lampy . U UBL21 jsem se z asi 30 kusů , které mi prošly dílnou ,setkal
s jedinou, která byla "samostartovací", tj. po ohřátí nekontrolovatelně a trvale stoupal Ia - jestli to ono není také tím, že ve většině těch zapojení nemá ani ta 6F31, ani ta UBL21 žádný odpor v katodě , který by to zvětšením záporného předpětí přibrzdil.


Přeji všem kolegům krásné Vánoce a do nového roku především zdravíčko !!!

Ano, většina zapojení s těmito elektronkami používá poloautomatické předpětí, tzn. v katodě není žádný odpor a předpětí se získává na odporu v napájecím zdroji odkud se dál rozvádí pomocí odporových děličů. (někdy se může stát, že nějaký odpor má zvýšenou hodnotu, nebo kondenzátor pro blokování má velký svod a předpětí je malé,nebo žádné) Ale hlavní příčinou tohoto jevu je, že je napařená emisní hmota z katody na mřížku. Ta když se pak patřičně zahřeje začne sama emitovat elektrony a dochází k postupnému navýšení anodového proudu. Možná, že by stálo za pokus ten emisní nános z g1 odpařit. Tzn. přes regulovatelný zdroj a tlačítko zapojit katodu na + a g1 na - . Riziko zničení elektronky je ale dost velké... Ale zase na druhou stranu tyto elektronky nejsou vzácné a je jich stále dost.

Tak jsem ty dotčené elektronky znovu změřil , třeba se to bude někomu hodit, až mu AVC nebude fungovat a rádio s 6F31 hrát :
Měřeno v pracovním bodě Ua 250V, Ug2 100V,Ug3 0V,Ug1 -1V . Anodový proud dle Tesla katalogu by měl být 11mA.
Mřížkový proud měřen milivoltmetrem na v g1 sériově zařazeném odporu 47kOhm , g1 proti k blokována kondem 100n.
1. Náhrada 6K4P ( v rádiu po chvíli nefunkční) .
Ia po zapnutí a nažhavení, Ig1 dtto, Ig1 po cca 3 minutách od zapnutí,
8,15 mA, 0,2uA, 12uA,
2. 6F31 ( v rádiu po chvíli nefunkční)
7,7 mA, 0,1uA, 6uA,
3. 6F31 ( v rádiu funkční)
11,6mA, 0,05uA, 0,15uA,
4. 6F31 (v rádiu funkční)
13,4mA, 0,01uA, 0,1 uA,

Zdá se, že elektronky s menší emisí než 100% , tj.pravděpodobně déle provozované , se do mf zesilovače nehodí ,resp. je potřeba mřížkový proud po nažhavení kontrolovat. Výrobce Ig1 neuvádí kromě ruského ekvivalentu, kde uvádí při Ug1-2V proud menší než 1 uA . To je ovšem pro rádio s odpory Mohmy v AVC
na houby - 1 uA napětí AVC třeba v 510A apod. zcela likviduje, naopak v nějakém oscilátoru může taková elektronka fungovat uspokojivě .
Zkoušel jsem vliv na Ig1 změnou Ug1,Ua,Ug2 - u těch nefunkčních to valný vliv nemá, snížením zejména Ua se Ig1 zmenší,aby vzápětí zase rostl .Milanova informace o napaření emisní vrstvy na mřížku to potvrzuje.