Díky za přiložené materiály ohledně vícemřížkových elektronek. Bohužel teoretici silní v kramflecích v této oblasti již
vymírají.....
Já jsem dnes zkoušel znovu tu AK2 měřit s cílem zjistit její schopnost funkce. Nejprve klasicky podobně jako na BM215
se zapojenou anodou :
1. Ua = 250V Ia =1,7 mA Ug2=Ug3+5 = 50V Ig2+Ig3+5 = 4,9 mA , Ug1=Ug4 = -1,5V - elektronka je zřejmě poněkud slabší , tak kolem 70% .
2. Odpojena anoda , čili Ia = 0. Ig2+Ig3+5 = 6,6 mA . Čili další mřížky převzaly proud anody , celkový proud katody je stejný jako v případě 1.
3. Odpojena i g4 , nemá vliv na velikost proudů dle bodu 2.
4. Zvýšeno Ug2 na 70V , Ug3+5 zůstává na 50V . Ig2 = 2,7mA Ig3+5= 3,9 mA. Celkový proud katody se oproti bodu 3. i přes zvýšení napětí Ug2 nezměnil , změřena strmost v Ig2 změnou Ug1 ,naměřeno cca Sg2 =1,2mA /V. Vypadá to tak,
že tato část elektronky ( tj. k,g1,g2,g3+5) se chová z pohledu na g2 jako "pentoda" se strmostí pravděpodobně dostačující pro rozběh oscilátoru.
5. Bez zapojené části g3+5 je proud g2 a tím i strmost prakticky téměř nula i při Ug2=150V a Ug1=0.
Když to shrnu a zjednoduším, dle mého názoru lze ověřit schopnost "oscilátorové" části oktody měřením tak, že nastavím-li pracovní bod oktody dle bodu 1 a budu měřit katodový proud elektronky , pak bude-li se zapojenou a s odpojenou anodou přibližně stejný ,bude oscilátorová část ok. Samozřejmě v zákl.měření s anodou viz bod 1 musí být
emise dostatečná ,viz BM215 .
Tak zítra ji strčím do rádia, hrubé vady jsem snad již odstranil , a uvidíme , jak se teorie shoduje s praxí

.