A další pěkná kniha od stejného autora, dokonce ke stažení zdarma
- Československé miniaturní elektronky II je zde :https://www.ulozto.cz/!EEJK6Tws/zuzanek ... tronky-pdf
Philips 456A-14
Re: Philips 456A-14
Přijímací elektronky od J. Zuzánek. Kniha to je dobrá, jelikož přináší srovnání tehdy nejmodernějších elektronek se staršími tj. řady A, E11, E21 apod. bez složité matematiky...
A další pěkná kniha od stejného autora, dokonce ke stažení zdarma - Československé miniaturní elektronky II je zde :
https://www.ulozto.cz/!EEJK6Tws/zuzanek ... tronky-pdf
A další pěkná kniha od stejného autora, dokonce ke stažení zdarma
- Československé miniaturní elektronky II je zde :https://www.ulozto.cz/!EEJK6Tws/zuzanek ... tronky-pdf
Re: Philips 456A-14
Díky za přiložené materiály ohledně vícemřížkových elektronek. Bohužel teoretici silní v kramflecích v této oblasti již
vymírají.....
Já jsem dnes zkoušel znovu tu AK2 měřit s cílem zjistit její schopnost funkce. Nejprve klasicky podobně jako na BM215
se zapojenou anodou :
1. Ua = 250V Ia =1,7 mA Ug2=Ug3+5 = 50V Ig2+Ig3+5 = 4,9 mA , Ug1=Ug4 = -1,5V - elektronka je zřejmě poněkud slabší , tak kolem 70% .
2. Odpojena anoda , čili Ia = 0. Ig2+Ig3+5 = 6,6 mA . Čili další mřížky převzaly proud anody , celkový proud katody je stejný jako v případě 1.
3. Odpojena i g4 , nemá vliv na velikost proudů dle bodu 2.
4. Zvýšeno Ug2 na 70V , Ug3+5 zůstává na 50V . Ig2 = 2,7mA Ig3+5= 3,9 mA. Celkový proud katody se oproti bodu 3. i přes zvýšení napětí Ug2 nezměnil , změřena strmost v Ig2 změnou Ug1 ,naměřeno cca Sg2 =1,2mA /V. Vypadá to tak,
že tato část elektronky ( tj. k,g1,g2,g3+5) se chová z pohledu na g2 jako "pentoda" se strmostí pravděpodobně dostačující pro rozběh oscilátoru.
5. Bez zapojené části g3+5 je proud g2 a tím i strmost prakticky téměř nula i při Ug2=150V a Ug1=0.
Když to shrnu a zjednoduším, dle mého názoru lze ověřit schopnost "oscilátorové" části oktody měřením tak, že nastavím-li pracovní bod oktody dle bodu 1 a budu měřit katodový proud elektronky , pak bude-li se zapojenou a s odpojenou anodou přibližně stejný ,bude oscilátorová část ok. Samozřejmě v zákl.měření s anodou viz bod 1 musí být
emise dostatečná ,viz BM215 .
Tak zítra ji strčím do rádia, hrubé vady jsem snad již odstranil , a uvidíme , jak se teorie shoduje s praxí
.
vymírají.....
Já jsem dnes zkoušel znovu tu AK2 měřit s cílem zjistit její schopnost funkce. Nejprve klasicky podobně jako na BM215
se zapojenou anodou :
1. Ua = 250V Ia =1,7 mA Ug2=Ug3+5 = 50V Ig2+Ig3+5 = 4,9 mA , Ug1=Ug4 = -1,5V - elektronka je zřejmě poněkud slabší , tak kolem 70% .
2. Odpojena anoda , čili Ia = 0. Ig2+Ig3+5 = 6,6 mA . Čili další mřížky převzaly proud anody , celkový proud katody je stejný jako v případě 1.
3. Odpojena i g4 , nemá vliv na velikost proudů dle bodu 2.
4. Zvýšeno Ug2 na 70V , Ug3+5 zůstává na 50V . Ig2 = 2,7mA Ig3+5= 3,9 mA. Celkový proud katody se oproti bodu 3. i přes zvýšení napětí Ug2 nezměnil , změřena strmost v Ig2 změnou Ug1 ,naměřeno cca Sg2 =1,2mA /V. Vypadá to tak,
že tato část elektronky ( tj. k,g1,g2,g3+5) se chová z pohledu na g2 jako "pentoda" se strmostí pravděpodobně dostačující pro rozběh oscilátoru.
5. Bez zapojené části g3+5 je proud g2 a tím i strmost prakticky téměř nula i při Ug2=150V a Ug1=0.
Když to shrnu a zjednoduším, dle mého názoru lze ověřit schopnost "oscilátorové" části oktody měřením tak, že nastavím-li pracovní bod oktody dle bodu 1 a budu měřit katodový proud elektronky , pak bude-li se zapojenou a s odpojenou anodou přibližně stejný ,bude oscilátorová část ok. Samozřejmě v zákl.měření s anodou viz bod 1 musí být
emise dostatečná ,viz BM215 .
Tak zítra ji strčím do rádia, hrubé vady jsem snad již odstranil , a uvidíme , jak se teorie shoduje s praxí
.
Re: Philips 456A-14
Velké díky za tu knihu od p. Zuzánka!! 
Re: Philips 456A-14
Dnes jsem vyzkoušel náhradu elektronky AK2, která bohužel v dnešní době může na internetových burzách dosahovat hodnoty přes 500Kč...Sice ji lze bez přepojování nahradit TACH1 s lamelovou paticí, tedy jen od fa. Tungsram, ale ta se vyskytuje celkem vzácně.
Tedy použil jsem běžnou ECH81 a aby byla náhrada jednoduchá, je žhavená 4V, tedy podžhavená.
Rádio s touto náhradou hraje obstojně, jen se mírně prodloužila doba nažhavení. Sice dojde k rozladění, ale stanice které přijímám na SV přes den, přijímám i s touto náhradou bez doladění vstup/oscilátor. Na KV nejsou též žádné problémy.
Pak jsem vyzkoušel televizní ECH84, která má mírně odlišné zapojení patice, i s tou to funguje, na první zapnutí !
Pro předvedení přijímače je tohle dostačující, než se sežene originál. Konstrukční uspořádání mé náhrady je pro inspiraci a k dořešení, já jsem si to zapojil jen pro ověření činnosti...
Tedy použil jsem běžnou ECH81 a aby byla náhrada jednoduchá, je žhavená 4V, tedy podžhavená.
Rádio s touto náhradou hraje obstojně, jen se mírně prodloužila doba nažhavení. Sice dojde k rozladění, ale stanice které přijímám na SV přes den, přijímám i s touto náhradou bez doladění vstup/oscilátor. Na KV nejsou též žádné problémy.
Pak jsem vyzkoušel televizní ECH84, která má mírně odlišné zapojení patice, i s tou to funguje, na první zapnutí !
Pro předvedení přijímače je tohle dostačující, než se sežene originál. Konstrukční uspořádání mé náhrady je pro inspiraci a k dořešení, já jsem si to zapojil jen pro ověření činnosti...
- Přílohy
-
Re: Philips 456A-14
Hezké. Já už mám zase všechny elektronky venku, kromě bručení z AL4 ani píp, poslední nalezená vada zkrat v sek. MF1 a zkrat nahoře ve stínění kabelu ke g1 AF3 . Krom toho přepínač nevyřadí odpor 10k z katody AK2 v poloze KV, asi nějaký válečný pozůstatek odstraňování KV, není tam ale nic vidět,jen že to nesepne. Je to běh na dlouhou trať..... 
Re: Philips 456A-14
Ten odpor 10k v katodě AK2 právě vyřazuje oscilátor a vstup z činnosti, při přehrávání gramodesek...
Re: Philips 456A-14
Ano,je to tak, na SV a DV oscilátor již běží , na g1 AK2 měřím multimetrem přes odpor 100k cca -8V . Zato MF zesilovač zlobí, zítra se to pokusím sladit , je to úplně roztočené , napr. primár MF2 108kHz , sek. 140 kHz , bude tam ještě něco krom těch zkratů a urvaného drátku kap.trimru .
Přeji hezký víkend .
Přeji hezký víkend .
Re: Philips 456A-14
V MF2 může být také zkrat mezi cívkami, nebo přívody k cívkám, ten se projevuje přehříváním odporu v anodě AF3, dokonce je to někde popsáno v časopisu Radiojournal jako častější závada...
Re: Philips 456A-14
Tak jsem pokročil, mf zesilovač sladěn , problém byl v nefunkčním stínění AF3, která má 100% a při ladění silně různě zakmitávala . Provizorně obaleno staniolem a drátkem,než seženu vodivý lak. Dále při nastavení regulátoru hlasitosti na maximum se divoce konc. stupeň rozkmitával - přičina byla v neuzemněném jednom polu sekundáru výst. trafa .V rádiu je spojen se zemí až na svorkovničce u repráku, takže tam nyní nebyl.
Oscilátor na KV již také běží, bohužel deska A přepínače je plná nespolehlivých nepružících kontaktů a v poloze KV to vypadává ,co s tím ,to mě tedy nic rozumného nenapadá ,jen to případně vyndat a znovu tam dát by byla práce pro vraha - nějaký tip od kolegů by nebyl ?
Po připojení antény cca 3m drátu chytám na KV pár stanic, ale je to slabé. Na SV a DV na anténním vstupu nic, když dám anténu přímo na g4 AK2, jdou na DV naladit Radiožurnál a Varšava ,tak středně silně, na SV pár stanic velmi slabě.
Tipl bych na kontakty na deskách přepínače, ale popravdě nevyznám se pořádně v těch zákresech přepínačů ,jak a co je v které poloze spojeno / rozpojeno a v jaké poloze je to vlastně namalováno . Tak to bude na delší samostudium a bádání .
Navečer jsem to ještě chtěl zkusit , zapnul jsem a ..... nic. AZ1 žhaví, na anodách stř. napětí , dráty všechny vedou,
ale z AZ1 neleze ani mV . Tak kde to mohlo uvnitř upadnout , to netuším, když je vlákno katodou.
Asi to bude podobné mé kdysi vlastněné Š-100 se střední dobou mezi poruchami tak 1-2 hodiny.... .
Oscilátor na KV již také běží, bohužel deska A přepínače je plná nespolehlivých nepružících kontaktů a v poloze KV to vypadává ,co s tím ,to mě tedy nic rozumného nenapadá ,jen to případně vyndat a znovu tam dát by byla práce pro vraha - nějaký tip od kolegů by nebyl ?
Po připojení antény cca 3m drátu chytám na KV pár stanic, ale je to slabé. Na SV a DV na anténním vstupu nic, když dám anténu přímo na g4 AK2, jdou na DV naladit Radiožurnál a Varšava ,tak středně silně, na SV pár stanic velmi slabě.
Tipl bych na kontakty na deskách přepínače, ale popravdě nevyznám se pořádně v těch zákresech přepínačů ,jak a co je v které poloze spojeno / rozpojeno a v jaké poloze je to vlastně namalováno . Tak to bude na delší samostudium a bádání .
Navečer jsem to ještě chtěl zkusit , zapnul jsem a ..... nic. AZ1 žhaví, na anodách stř. napětí , dráty všechny vedou,
ale z AZ1 neleze ani mV . Tak kde to mohlo uvnitř upadnout , to netuším, když je vlákno katodou.
Asi to bude podobné mé kdysi vlastněné Š-100 se střední dobou mezi poruchami tak 1-2 hodiny....
.Re: Philips 456A-14
Desky přepínače jedině vyměnit, v tomto rádiu je nejhorší - podle zkušenosti jiných - deska D. Teď jak porozumět přepínačům ve schématu, bez praxe a představivosti:
Na tuhý bílý papír se nakreslí kontakty které se neotáčejí, jsou to ty černé tečky označené čisly, např. na desce A jsou to tečky 1 -7, a další tři - dva z nich jsou trvale spojeny s kostrou a další je trvale propojen s 1. A nyní na průhledný papír nakreslit ve stejném měřítku otočné kontakty, to jsou ty černé silné čárky, na tento průhledný papír se nakreslí i obdelníkový výřez pro osu přepínače. Po dokončení se to položí na papír s tečky, tabulka v pravo ve schématu udává polohu obdelníkového výřezu a tím i polohu rotoru - zde průhledného papíru. Šipka udává směr kterým se přepínač otáčí z výchozí polohy 0. Je to pracnější to ano, ale pro začátek je to dobré, při delší praxi se to už nepotřebuje, vše je většinou jasné ze schéma.
Tedy to vypadá jako když je porušený souběh oscilátor/vstup.
Prověřit kapacitu kondenzátorů 700 a 1490 pF v oscilátoru, kapacita se musí bezpodmínečně přesně dodržet a vyměnit kondenzátory v laděné propusti na vstupu 16 a 25 nF, jejich svod nepříznivě ovlivňuje AVC. Zde může být kapacita přibližná. Dále je potřeba aby desky ladícího kondenzátoru byly čisté, prach vadí a rotor měl dobrý kontakt s kostrou.
Na tuhý bílý papír se nakreslí kontakty které se neotáčejí, jsou to ty černé tečky označené čisly, např. na desce A jsou to tečky 1 -7, a další tři - dva z nich jsou trvale spojeny s kostrou a další je trvale propojen s 1. A nyní na průhledný papír nakreslit ve stejném měřítku otočné kontakty, to jsou ty černé silné čárky, na tento průhledný papír se nakreslí i obdelníkový výřez pro osu přepínače. Po dokončení se to položí na papír s tečky, tabulka v pravo ve schématu udává polohu obdelníkového výřezu a tím i polohu rotoru - zde průhledného papíru. Šipka udává směr kterým se přepínač otáčí z výchozí polohy 0. Je to pracnější to ano, ale pro začátek je to dobré, při delší praxi se to už nepotřebuje, vše je většinou jasné ze schéma.
Tedy to vypadá jako když je porušený souběh oscilátor/vstup.
Prověřit kapacitu kondenzátorů 700 a 1490 pF v oscilátoru, kapacita se musí bezpodmínečně přesně dodržet a vyměnit kondenzátory v laděné propusti na vstupu 16 a 25 nF, jejich svod nepříznivě ovlivňuje AVC. Zde může být kapacita přibližná. Dále je potřeba aby desky ladícího kondenzátoru byly čisté, prach vadí a rotor měl dobrý kontakt s kostrou.