Náhrady vakuových diod polovodičovými

[Milan]

Na tento zajímavý článek jsem narazil při náhodném listování v časopisu AR. Před časem proběhla diskuze na stránkách radiojournal.cz ohledně snížení vyzářeného tepla v přijímači Tesla Talisman a zde v článku je právě tento problém řešen.
Ve vzorci pro výpočet odporu Rž je ovšem chyba, při tehdejším síťovém napětí 220V je hodnota jednocestně usměrněného 156V, nikoliv 110V. (Pro 230V pak bude 163V)
Nedomnívám se, že někdo bude v dnešní době tento přijímač upravovat, uvádím to jen pro zajímavost. Též doufám, že po tolika letech neporušuji žádná autorská práva.

[Milan155]

Dioda ve žhavení U lamp - je nutné na konkrétním zapojení zkontrolovat, zda nebude v některé půlvlně překročeno povolené napětí mezi katodou a žhavením a nebude překročen povolený max. odpor mezi katodou a žhavením. Zrovna
u Talismanů bych si tipl, že ano, takže pak záleží už jen na tom, zda se izolace katoda - žhavení prorazí či ne ,pokud ano, je lampa v háji .... .

[Milan]

Ano, dobře. Pak bych prosil o zdůvodnění kde jsou tyto hodnoty ve v upraveném shématu překročeny ?
Pro UCH21 a UBL21 je max. Rfk 20 kOhmů a max. Ufk 150Vef nebo 150V DC.

[Milan155]

V příloze zjednodušená simulace průběhů napětí proti potenciálu země viz značka vpravo, na kterém jsou přibližně katody . Odpor vláken odhadem 730 Ohm, náhradní odpor anod cca 5k a g2 cca 10k , napětí sítě cca 230V ef tj.325 V šp. Hodnoty napětí a proudu jsou špičkové . Zleva doprava je zobrazeno :
- napětí zdroje
- napětí a proud odpor 5k
- napětí a proud odpor 10k
- napětí vlákna UBL21 proti zemi , tj. katodě
- proud vlákny

Vždy, když bude použita dioda ve žhavení , bude zde překročeno povolené napětí vlákno- katoda , zde UBL21 až 262V.
Krom toho, za studených vláken simulováno odporem 73 Ohm místo 730 Ohm, poteče vlákny špičkový proud až 1A .
Osobně bych tedy toto zapojení nedoporučoval tomu, kdo nemá plné skříně zde použitých elektronek .

[elka]

V době kdy tato úprava byla v AR publikovaná, jsem měl v kuchyni v provozu vlastnoručně postavené rádio s novalovými elektronkami řady U, které se na konci 60tých let prodávaly v bazarech. Jelikož tato řada nebyla použitá v žádném tuzemském rádiu, tak dodnes nevím kde se u nás tyto elektronky vzaly. Ihned jsem své rádio "zmodernizoval" a takto provozoval bez problémů, takže se dá říci, že publikovaná úprava funguje.

[Milan]

Simulace vypadá až hrůzostrašně.
No, z vlastní zkušenosti vím, že tyto programy v některých případech moc dobře nefungují. Bylo by tedy dobré si to ověřit osciloskopem.
Jak jinak si vysvětlit závěr z AR12/72 kde píše pan Jan Jágr:
Diodu je výhodné orientovat tak, jak je to zakresleno ve schématu. Pak je totiž žhavící vlákno elektronky vždy záporné vůči katodě. Průrazné napětí mezi katodou a žhavícím vláknem je pro tuto polaritu napětí i několikrát větší než pro polaritu opačnou. Půlvlnné žhavení tedy kromě úspory příkonu zmenšuje i nebezpečí průrazu mezi katodou a žhavícím vláknem. ( zvětšuje bezpečnost provozu) konec citace

[Milan155]

Hm, vám to možná nefunguje, mně ano - minus 262 V znamená, že jeden konec vlákna UBL21 je oproti katodě záporný , takže rozporujete co ? S osciloskopem se tam klidně podívejte ,máte-li dif. plovoucí vstup ,já si tu svoji stařičkou 566 raději pošetřím.
I zde na odborném foru je vidět krásně současný mizerný stav společnosti - namísto nějakého argumentu podloženého třeba analýzou obvodu či měřením ,když to kritikovi nevyhovuje, začne se bez těch argumentů zpochybňovat, napadat
atd. Běžte s těmi kecy do háje, nemám potřebu vám něco zdůvodňovat , změřte si to a dejte sem ty obrázky .

[Milan]

Obvod sestavím na prkénku a doplním fotky z měření. Při použití oddělovacího transformátoru stačí i BM566 s dělící sondou. Jistě to bude zajímavý pokus.

Tak jak si tady hraji s tím zapojením, tak vidím chybu v hodnotě srážecího odporu. Ten má být správě 680 Ohmů namísto 150 Ohmů a vzniká na něm ztráta 6,8W pro 230V.
Tedy výpočet: 163V jednocestěně usměrněno - 95V součet žhavících napětí elektronek v sérii děleno 0,1A žahvící proud.
Pro případ kdy se dioda vypustí bude žhavící odpor 230 - 95 děleno 0,1 1350 kOhmů a bude ně něm ztráta 13,5 W.
Dioda tedy ušetří pouze 6,7W, ale další úspora vyzařovaného tepla již vznikla nahrazením UY1N polovodičovou diodou.
Další parametry z provozu dodám.

[Jano]

Aniž bych vás chtěl ovlivňovat, připomenu pár faktů.
Univerzály, ve kterých je použit srážecí odpor byly před zahájením seriové výroby pečlivě testovány a vydržely v provozu desítky let. Případné přehřívání zavinila nějaká závada, například zhoršený izolační stav vazebního kondenzátoru a zvětšený anodový proud.
V přístrojích se síťovým transformátorem jsou ztráty nejméně tak velké jako na srážecím odporu. Transformátory v této velikosti mají účinnost maximálně 80%. Při příkonu 40W to odpovídá 8W ztrát.
Při použití diody je u nesinusového napětí velký rozdíl mezi napětím špičkovým, efektivním a středním. Výpočet je problematický, voltmetry měřící "echtefektivní" napětí mají svoje meze. Asi nezbyde než měřit teplotu katody bezkontaktním teploměrem.
Elektronky obvykle snesou mnohem víc, než výrobce napíše do katalogu.

[ok2cv]

Talismany i Rytmusy stejně už dost brumí, po této úpravě vrčí jako vzteklý pes