Akumulátory NKN
Akumulátory NKN
Přeji všem hezký den. Mam doma akumulátory NKN10 a jelikož nejsou úplně mým šálkem čaje, potřeboval bych se s nimi poradit. Na internetech jsem se dozvěděl, že se jedná o NiCd a má v nich šplouchat NaOH (hydroxid sodný). Leta letoucí se nepoužívali a jsou vyschlé. Je nějaká naděje, že po nalití louhu budou chodit, nebo by to dnes bylo spíše resuscitování utonulého s bruslemi? Pro jednoduchost odpovědi pomíjím nedbalou manipulaci s akumulátory při nabíjení apod.
Re: Akumulátory NKN
Měli y to být NiFe akumulátory. Dají se oživit tím že se vícekrát propláchnou (protřepat) vodou, potom několikrát destilovanou vodou a pokud nejsou mechanicky poškozené (zkrat nebo utžený přívod od desek) tak by měli fungovat.
při dobíjení dosti plynují takže je nutné je mít vždy odzátkované. Ty co jsme oživil já (do hornických svítilen) sice fungují, ale tak během měsíce, dvou se samovybíjením úplně vybijí.
Elektrolyt jsem neměřil, nebylo čím, pouze jsem věděl že ta pixla co byla ve vojenském výprodeji má být na 3,6l destilované vody. Pozor, sypat postupně, jinak to začne vařit.
při dobíjení dosti plynují takže je nutné je mít vždy odzátkované. Ty co jsme oživil já (do hornických svítilen) sice fungují, ale tak během měsíce, dvou se samovybíjením úplně vybijí.
Elektrolyt jsem neměřil, nebylo čím, pouze jsem věděl že ta pixla co byla ve vojenském výprodeji má být na 3,6l destilované vody. Pozor, sypat postupně, jinak to začne vařit.
-
Vratislav-OK1ZAF
- Příspěvky: 151
- Registrován: 02.03. 2015, 13:24
Re: Akumulátory NKN
Jen bych upřesnil, že v těch akumulátorech má být louh čili hydroxid draselný, tedy KOH. Se sodným louhem to chodí podstatně hůř (má větší vnitřní odpor).
NiFe akumulátory, pokud do nich nějaké pako nenalilo kyselinu, nebo pokud nebyly desítky let dokořán otevřené povětrnosti a bez elektrolytu, lze skoro vždy oživit a bez problému provozovat s téměř plnou nominální kapacitou.
Louhy obecně (tedy i sodný a draselný) dychtivě vychytávají ze vzduchu kysličník (oxid) uhličitý, čímž se mění v sodu, potažmo potaš (tedy uhličitan). Uhličitany v akumulátoru nefungujou, články pak nelze nabít na plnou kapacitu a zhoršuje se jim vnitřní odpor.
Takže akumulátor nalít čerstvým louhem co nejdříve, louh nenechávat stát v otevřených nádobách a mít jistotu, že těsnící gumičky i upouštěcí ventilky jednotlivých článků jsou OK. Akumulátory proto ani při nabíjení neodzátkovávat, proto jsou na šroubovacích zátkách ty ventilkové gumičky. Často ale zrovna ty gumičky chybí či bývají volné, rozpraskané, optimální je nahradit je novými, udělanými ze silnějších silikonových hadiček či bužírek.
NiFe akumulátory ztrácí účinnost za mrazu. I proto se začaly používat akumulátory niklkadmiové (NiCd), které jsou ovšem poněkud choulostivější.
Původní německé vojenské NiFe akumulátory s označení Ark (pro provoz za mrazu, v "arktických" podmínkách), měly v elektrolytu přídavek do cca 10% hydroxidu lithného (LiOH). Dost to zlepšovalo jejich vlastnosti i za normálních teplot (menší vnitřní odpor).
"Špatný" elektrolyt, tedy takový, kde bylo nachytáno už příliš vzdušného kysličníku uhličitého, bylo možno regenerovat "kaustifikací", tedy reakcí s čistým hašeným vápnem Ca(OH)2, které vychytalo uhličitanové ionty do sraženiny uhličitanu vápenatého (CaCO3). Byly na to i regenerační soupravy, ale o těch vím jen z doslechu, v ruce jsem ji neměl.
Tož tolik k těm alkalickým baterkám.
NiFe akumulátory, pokud do nich nějaké pako nenalilo kyselinu, nebo pokud nebyly desítky let dokořán otevřené povětrnosti a bez elektrolytu, lze skoro vždy oživit a bez problému provozovat s téměř plnou nominální kapacitou.
Louhy obecně (tedy i sodný a draselný) dychtivě vychytávají ze vzduchu kysličník (oxid) uhličitý, čímž se mění v sodu, potažmo potaš (tedy uhličitan). Uhličitany v akumulátoru nefungujou, články pak nelze nabít na plnou kapacitu a zhoršuje se jim vnitřní odpor.
Takže akumulátor nalít čerstvým louhem co nejdříve, louh nenechávat stát v otevřených nádobách a mít jistotu, že těsnící gumičky i upouštěcí ventilky jednotlivých článků jsou OK. Akumulátory proto ani při nabíjení neodzátkovávat, proto jsou na šroubovacích zátkách ty ventilkové gumičky. Často ale zrovna ty gumičky chybí či bývají volné, rozpraskané, optimální je nahradit je novými, udělanými ze silnějších silikonových hadiček či bužírek.
NiFe akumulátory ztrácí účinnost za mrazu. I proto se začaly používat akumulátory niklkadmiové (NiCd), které jsou ovšem poněkud choulostivější.
Původní německé vojenské NiFe akumulátory s označení Ark (pro provoz za mrazu, v "arktických" podmínkách), měly v elektrolytu přídavek do cca 10% hydroxidu lithného (LiOH). Dost to zlepšovalo jejich vlastnosti i za normálních teplot (menší vnitřní odpor).
"Špatný" elektrolyt, tedy takový, kde bylo nachytáno už příliš vzdušného kysličníku uhličitého, bylo možno regenerovat "kaustifikací", tedy reakcí s čistým hašeným vápnem Ca(OH)2, které vychytalo uhličitanové ionty do sraženiny uhličitanu vápenatého (CaCO3). Byly na to i regenerační soupravy, ale o těch vím jen z doslechu, v ruce jsem ji neměl.
Tož tolik k těm alkalickým baterkám.
Re: Akumulátory NKN
Děkuji za cenné informace a rady. Včera jsem z kastlíku dva akumulátory vyndal něco v nich ještě je, ale bude tam tak polovina. Původní gumové ucpávky už byly nahrazeny několikrát omotanými obyčejnými gumičkami. Větší silikonové bužírky mam, takže nebude problém.
Jak nejsem v chemii zběhlý, tak se zeptám možná blbě. Když koupím "1000g" hydroxidu draselného, je to zřejmě v granulkách... Kolika % ten roztok pro aku musím vytvořit?
Jak nejsem v chemii zběhlý, tak se zeptám možná blbě. Když koupím "1000g" hydroxidu draselného, je to zřejmě v granulkách... Kolika % ten roztok pro aku musím vytvořit?
Re: Akumulátory NKN
Někde jsme měl na kolik g hydroxdu kolik ml destilované vody, ale nemím kde to skončilo. doporučuji si to prostudovat na netu. něco je třeba zde: http://shell.sh.cvut.cz/~oskar/T3SU/T3S ... aterie.pdf
Re: Akumulátory NKN
Potvrzuji, co už napsali jiní. Když se spokojíte s kapacitou kolem 50 procent, jsou tyto akumulátory téměř nesmrtelné. Kanálky v zátkách musí být čisté a gumičky musí pružit, jinak hrozí nafouknutí nebo roztržení pouzdra. Proto je výhodné při nabíjení zátky povolit - ne docela vyšroubovat.
Elektrolyt má mít měrnou váhu 1,19 až 1,21. Lze měřit hustoměrem na akumulátory, který musí být dokonale čistý od kyseliny, nejlíp používaný jen pro tento účel. Měří se elektrolyt dokonale rozpuštěný, teplý kolem 20 stupňů. Teplota má dost velký vliv na výsledek. Při rozpouštění se roztok silně zahřívá a vždycky leptá kůži.
Elektrolyt má mít měrnou váhu 1,19 až 1,21. Lze měřit hustoměrem na akumulátory, který musí být dokonale čistý od kyseliny, nejlíp používaný jen pro tento účel. Měří se elektrolyt dokonale rozpuštěný, teplý kolem 20 stupňů. Teplota má dost velký vliv na výsledek. Při rozpouštění se roztok silně zahřívá a vždycky leptá kůži.