Philips 456A-14

Vše okolo historických rádií

Re: Philips 456A-14

Příspěvekod Milan155 » 31.03. 2018, 16:36

Milý Jano, ten problém je právě v tom slůvku "emituje" . Když je u víceelektrodových či vícesystémových elektronek
společná katoda , nemusí být vyčerpána rovnoměrně . V některé části pak emituje víc , v některé méně . Takže v elektronce něco funguje lépe, něco hůře nebo už vůbec . Konkrétně u oktody AK2 se to jednoduše zjistit nedá, ani BM215A nic neodhalí, má v daném zapojení třeba 100% a přesto je na vyhození, neboť část katody emitující elektrony pro oscilátor je už vyčerpána. Takže i když si ji koupíš od winita na Aukru jako změřenou se 100% , v rádiu ti fungovat nebude . Problém je, jak to změřit a o tom je ten blábol viz výše.
Milan155
 
Příspěvky: 116
Registrován: 05.01. 2014, 05:53
Bydliště: severovýchodní Vysočina

Re: Philips 456A-14

Příspěvekod Jano » 31.03. 2018, 18:42

Mladej pane, viděl jste někdy důl? To je díra do země.. pardon, to je z Járy Cimrmana. Takže - viděl jste někdy oktodu? To je v prostřed katoda, pak šest mřížek ve stále větších průměrech a kolem anoda.
Jano
 
Příspěvky: 69
Registrován: 01.10. 2014, 08:11

Re: Philips 456A-14

Příspěvekod Milan155 » 31.03. 2018, 20:03

To sis přečetl někde v učebnici fyziky na základní škole, ne ? No tak když umíš číst a prohlížet obrázky, najdi si třeba
na Radiomuseum.org obrázky,jak jsou tyto vícemřížkové elektronky konstruovány . Tam uvidíš, že zejména g2 není
žádný souosý válec ke katodě a anodě, ale jsou to obvykle jen dvě poměrně úzké výseče symetricky proti sobě . A to je důvod , proč je katoda v těchto místech u reálné elektronky po delší době provozu více vyčerpána než tam,kde vlastně g2 kolem katody není .
Další diskuze s tebou smysl nemá , k problému nejsi schopen nic říci krom jakýchsi nesmyslných blábolů , tak se měj a užij si Velikonoc.
Milan155
 
Příspěvky: 116
Registrován: 05.01. 2014, 05:53
Bydliště: severovýchodní Vysočina

Re: Philips 456A-14

Příspěvekod Milan » 31.03. 2018, 20:51

Ještě bych dodal toto : problém s vyčerpanou katodou se vyskytuje u sdružených elektronek, triodová část ECH - tam je problém ten, že systém má relativně malou plochu a pracuje celou dobu na 100%, kdežto heptodová část je přivírána AVC. Dále pak u elektronek EBL, UBL, kde je vyčerpaná katoda v oblasti diod, protože je zde díky konstrucki menší žavící výkon.
Ale u elektronek AK je g2 přes celou část systému. I slabé směšovací elektronky nejprve přestanou fungovat na krátkých vlnách a potom začne vynechávat část horního rozsahu středních vln...
Ale aby tu nebyla samá teorie, mám tady zrovna na stole Seibt 248 s AK2, takže mohu v praxi ověřit co se stane po odpojení anody :-) Sám jsem na to zvědavý, pro tohle uspořádání nejsou ani v konstrukčních katalozích charakteristiky. Zatímco u sdružených elektronek typu ECH apod, ano.

Jinak by se měla elektronka zkoušet v zapojení ve kterém má fungovat, to je bezpochyby, BM215 je jen zkoušeč, to ví každý...
Uživatelský avatar
Milan
 
Příspěvky: 651
Obrázky: 9
Registrován: 04.04. 2012, 19:01
Bydliště: Nýřany

Re: Philips 456A-14

Příspěvekod Milan155 » 01.04. 2018, 06:26

Jsem na výsledek měření bez anody /tedy jen k,g1 a g2/ velice zvědav . Vycházím-li z popisu oktody viz přiložený obrázek, tvoří tyto elektrody fiktivní triodu pro oscilátor - nad ní je pak odstíněná pentoda s virtuální katodou - a nevidím žádný důvod, proč by ta fiktivní trioda bez zapojené anody oktody neměla fungovat , pokud je emise pro ni v pořádku , když pak v oscilátoru fungovat musí ,je-li vše ok.
Co se týče zkoušení v rádiu, souhlasím, nicméně mně oscilátor neběží a tudíž musím vybádat, kde je chyba - a první předpoklad pro to je vědět, jestli ta elektronka je použitelná, jiné zatím nemaje ( ani ECH3,ACH1 apod.) , které by šly použít .
Přílohy
Popis AK2.jpg
Milan155
 
Příspěvky: 116
Registrován: 05.01. 2014, 05:53
Bydliště: severovýchodní Vysočina

Re: Philips 456A-14

Příspěvekod Milan » 01.04. 2018, 09:47

Tak v rádiu po odpojení anody oscilátor kmitá dál. Vše ostatní zůstalo připojeno. Oscilátorové napětí, měřeno vf sondou na vazebním kondenzátoru k g1 AK2, se po odpojení anody výrazně nezmění. Je cca. 12-14Vef v pásmu SV.

Při zkoušce elektronky AK2 na BM215 v konfiguraci g2,g1,k (g2-100V, g1 - -1,5V) neteče žádný proud. Po připojení g3+g5 na 50V pak teče proud skoro 3mA, strmost 1,5.

Domnívám se, že z toho vyplívá to, že tuhle triodovou část elektronek AK nelze zkoušet zvlášť kvůli své konstrukci, místo anody bylo nutné alespoň zapojit g3+g5. Možná že by pomohlo zvýšení napětí, ale to zkoušet nechci. Dále katody elektronek A jsou štědřeji dimenzované ve srovnání s řadou E.

V těchto oscilátorech bývají často souběhové kondenzátory bez kapacity, díky sulfidaci stříbrných polepů a dále kontaky přepínače, to jsou nejčastější závady. Též svodový odpor v g1 50K při zvýšené hodnotě okamžitě vyměnit. Ostatní se již najde většinou lehce...
Uživatelský avatar
Milan
 
Příspěvky: 651
Obrázky: 9
Registrován: 04.04. 2012, 19:01
Bydliště: Nýřany

Re: Philips 456A-14

Příspěvekod Milan155 » 01.04. 2018, 16:43

Tak to je pro mě výborná zpráva a díky moc za ni - zřejmě ta moje AK2 vadná nebude , po Velikonocích se dostanu k proměření se zapojenou g3+g5 . Jestli se ta stínící mřížka g3 ,když je nezapojena, nenabije záporně a pak brání proudu do g2 , zkusím to s proměnným napětím pro g3+g5 .Jinak jen na triodě jsem zkoušel g2 až 150V (vím, že je to přes max.hodnotu) , vliv to mělo nepatrný .
Nefunkční oscilátor u mého rádia je zřejmě způsoben tím, jak jsem dnes u 5 kusů lad. trimrů na cívkách zjistil, urvanými drátky jdoucími dovnitř a spojujícími vršek hrníčku s obvody uvnitř. Nějaký opravdový kokot s tím točil nebo to chtěl vyndat , až to urval. Jeden jsem opravil ,cca 2 h práce, všechno zespodu odletovat ,vyndat cívku,rozpertlovat ..... - práce děsná , radši zajdu na ryby , aby to neskončilo celé ve sběrném dvoře :) .
Krom toho pár odporů , také ten z g1 měl asi 70k , a prakticky všechny kondy svitkové a větší část keramických v lad. obvodech - tak poloviční kapacita, stříbro sežráno , asi 3 slídové taktéž sežrané stříbro pod rozpraskaným asfaltem ,
je to mizérie i ve srovnání s Teslami z padesátých let nebo Markofonem přibližně stejně starým jako ta 456A.

Přeji bohatou pomlázku a pevné nervy všem kolegům stejně či podobně postižených .
Milan155
 
Příspěvky: 116
Registrován: 05.01. 2014, 05:53
Bydliště: severovýchodní Vysočina

Re: Philips 456A-14

Příspěvekod Milan » 01.04. 2018, 18:51

Lampa bude jistě dobrá.
Nafotil jsem ještě nějakou docela zajímavou teorii o konstrukcích těchto elektronek - pro úplnost.Na jednom obrázku je i vyznačená dráha elektronů, ze které je patrno, že se netřeba obávat vyčerpání jen triodového systému u elektronek K a H.

Jinak pokud by se AK2 třeba rozbila nebo sházela tak jde prozatím, než se sežene jiná, nahradit ECH81, zapojení v přijímači zůstane stejné, jen ECH81 by se dala do mezisoklu, stíněným vodičem by se vyvedla g1 H zapojila do původního kloboučku a žhavení 4V by se zvedlo jednocestným usměrněním - starou germaniovou nebo shottky usměrňovací diodou a kondenzátorem cca. 6800uF 6-10V (používají se hojně na deskách v pc), v této úpravě to dělá něco přes 5V což už k činnosti ECH stačí. Pochopitelně, že dojde k mírnému rozladění oscilátoru, ale zase ne tak velkému aby to na první zapnutí nemohlo vcelku dobře fungovat.
Tak držím palce aby se oprava povedla !
Přílohy
WP_20180401_18_36_13_Raw.jpg
WP_20180401_18_36_03_Raw.jpg
WP_20180401_18_35_42_Raw.jpg
Uživatelský avatar
Milan
 
Příspěvky: 651
Obrázky: 9
Registrován: 04.04. 2012, 19:01
Bydliště: Nýřany

Re: Philips 456A-14

Příspěvekod Milan » 01.04. 2018, 18:52

pokračování
Přílohy
WP_20180401_18_40_46_Raw.jpg
WP_20180401_18_40_29_Raw.jpg
WP_20180401_18_40_20_Raw.jpg
Uživatelský avatar
Milan
 
Příspěvky: 651
Obrázky: 9
Registrován: 04.04. 2012, 19:01
Bydliště: Nýřany

Re: Philips 456A-14

Příspěvekod VVladimir » 01.04. 2018, 22:06

Pěkné počtení, z čeho to je ?
VVladimir
 
Příspěvky: 35
Registrován: 30.12. 2016, 20:21

PředchozíDalší

Zpět na Historická rádia

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Google [Bot] a 2 návštevníků

TOPlist