radio-forum.cz

Dobrý večer , koupil jsem si na burze Philipse 456A - 14 a pustil se do čištění a pokusu o zprovoznění tohoto krásného rádia. Narazil jsem na pár problémů , kde bych rád získal radu někoho , kdo již toto mechanicky až děsivé rádio zprovozňoval . Těch bowdenů a lanek je víc než mám na kole .
1. Co má být zespodu rádia jako kryt součástek v otvoru ? Já tam mám kus prkna polepeného neuměle zmuchlaným staniolem.Není někde fotka ?
2.Když se dívám do servisáku p. Berana z Radiohistorie.sk, jsou tam jen výřezy schématu (to mám i odjinud, takže to nevadí) a také jen výřez rozložení součástek pod šasi - to mi chybí viz bod 3. Je to někde na netu v celé ?
3. Zespodu je na vlnovém přepínači naletován neoriginální "hovňák" a několik většinou zelenýchdrátů spojených na držáku spodního deklu s jeho staniolem viz obrázek v příloze, navíc je spojen nahoře s krytem lad.kondu pod šroubkem viz další obrázek. K čemu to mohlo sloužit ?
Nějaká chybějící (vadná zem) a vadný nepřístupný kondik pod přepínači ? Nějaký tip ?
4. Ve schématu p.Berana není v síti žádná pojistka - já tam mám dvě . Je to originál ?

Děkuji za pomoc/názor.

Verze se pojistkami je originál, u některých přijímačů byly vypuštěny, někde (u německé verze) byla jedna plochá.
Na oldradio.cz je drátovačka, to hodně pomůže. http://www.oldradio.cz/ph456.htm
Spodní kryt, černý papír se staniolem.

Díky za informace ,měl prosím tě ten spodní deklík větrací otvory ?

Neměl žádné větrací otvory, očko pro stínění je přinýtované dutým mosazným nýtkem v rohu a tento papírový kryt je přišroubován šroubky z nichž mají dva protilehlé mosazné hrnečkové podložky určené k zapečetění pečetním voskem...

Díky za informaci, našel jsem na jednom franc. webu fotku prázdné bedny s tím spodním deklíkem , je to tak, jak píšeš.

Dostal jsem se do fáze zkoušení vst.obvodů rádia . Oscilátor s AK2 nekmitá , úplně vyloučit vadu v laď. obvodech nemohu /vícero uhnilých drátků uvnitř jsem již opravil) , jiné rádio pro vyzkoušení s AK2 nemám a náhradní AK2 také ne, na Aukru se nedaří ,přeplácí to 5s před koncem, asi prodejce nebo jeho kámoš .BM215A nemám, zkoušeč je vlastní výroby viz obrázek .
Zapojil jsem ji nejdříve dle Lukáše Pecy , tj. g2 cca 70V , g1 cca -3V , k , stínění , žhavení , ostatní elektrody v luftě. Přes g2 neteklo nic. Sníženo g1 na 0V , teklo 0,1mA , zvýšení napětí na g2 až na 150V - teklo 0,2mA přes g2 . Tipoval bych , že tato část je vadná ,nebo může proudu zabránit nějaký elektronový mrak kolem nezapojených elektrod ?

Pro ověření jsem ji pak zapojil celou : a 250V , g2 +g3 + g5 70V , g4 -1, 5V , g1 regulovatelné na začátku cca - 3V , k, stínění,žhavení .
A ejhle , Ia cca 2,5mA , Ig2 cca 0,7mA , Ig3+Ig5 cca 2,5mA , na snižování
napětí na g1 k nule reaguje prudkým nárůstem proudu až k cca 12 mA katodou - proporcionálně rostou i proudy jednotl. mřížkami včetně té g2,která samostatně nefunguje !

No a teď tedy základní otázka : je použitelná v rádiu nebo ne ? Proč teče Ig2 v druhém případě a ne v prvním, je mi záhadou . Díky za tip na správné měření .

v každém případě musí být zapojena anoda, jen g2 nestačí, ma malou plochu,
minimální konfigurace je anoda, g2,g1,k (g2 proto, že samotná anoda je daleko)

Díky za názor. Obávám se, že jakmile zapojím anodu, měřím podobně jako na BM215A, kde u této elektronky je z diskuzí známo, že změří dobře směšovací část , nicméně oscilátorová část změřena správně není a oscilátor pak nemusí fungovat ( podobně jako u jiných elektronek, kde je více systémů a jedno žhavení , já mám tuto zkušenost třeba s ECH21 nebo s UBL21 - u těch ale mohu měřit každý systém zvlášť. U AK2 , ale i třeba u 6H31 apod. se mi to zřejmě nedaří . ) . Nějak nemohu pochopit, proč by měla zapojená anoda pomáhat proudu g2 - obvykle je to třeba u pentod naopak, když upadne anoda, část jejího proudu převezme právě g2. Asi by to chtělo více znát teorii návrhu a stavby těchto elektronek, z katalogů se tohle nevyčte.
Ten problém změření spočívá v tom, že u těchto typů elektronek nejsou v katalozích udávány hodnoty ve statickém bodě jako u většiny elektronek, ale hodnoty s již běžícím oscilátorem . Na druhou stranu při výrobě těchto elektronek
jistě měřili bez oscilátoru ( to by jej museli také ladit apod. a bylo by to značně nešikovné) , tzn. otázka zní,jak nastavit napětí na elektrodách a jaké proudy naměřit, aby byla jistota, že je elektronka v pořádku. A to jsem nikde zatím nenašel.

Nějak mi uniká smysl těch opatření. Jestli elektronka žhaví, emituje, není v ní ani po nažhavení zkrat nebo upadlá některá elektroda, tak je v pořádku. To všechno se dá zjistit na nejjednodušším měřiči nebo i přímo v zapojení.

Jo - k tomu Aukru. Tam to opravdu zjevně nakupují spekulanti v naději, že to prodají ještě dráž. Blbé je, že až zjistí, že to za jejich cenu nikdo nekoupí, nejspíš to zničí. Přihazování v poslední minutě slouží k tomu, aby člověk neupozornil spekulanty, že je o součástku zájem. Štve mě to, ale jiný způsob nevidím.