radio-forum.cz

Na plíseň platí obyčejné a levné Savo. Bedna, je už stejně rozklížená, se namočí do teplé vody s malým panákem Sava, špachtlí opatrně dyhu dolů, zbytky klihu špachtlí a tvrdým kartáčem odstranit. No a pak se, pokud možno z původního materiálu, skříňka znovu zklíží.

V dílně se netopí a je tam vlhko. Natíráno ředěným savem a i neředěným. Je to i na botách atd.
Dokud se nedovím, proti čemu bojuji, tak nemám šanci.

Pro piko: (pardon, trochu mimo téma) Jo topení, včera jsem byl u kamaráda, dílnička venku v bývalém hospodářském stavení, dříve snad prádelna, cca 3x3 metry. kolem dokola natažený topný kabel, 24 hodin denně. Docela to šlo. Za mrazu prý zapíná dva. Jo a pochopitelněcelé zateplené a pořádně udělané dvojité dveře ven.

Zajímavé čtení: http://docplayer.cz/3870217-Studium-uci ... lisne.html

Kolegové. Plísně jsou živé organismy a ničí dřevo ale bohužel i klih. Pokud předmět drží pohromadě, a zdá se, že i dále ještě bude, osvědčilo se mi během dlouhých let „spálení“ plesniviny benzinem nebo lihem, nověji také palivem E 85. Lepší je prosycení dřeva trochu do hloubky, protože etanol ničí výtrusy i podhoubí. Na šelakované (a lakované) povrchy ho ale použiji, jen pokud už nejdou zachránit a bude se nově šelakovat. To kupodivu nemusí být vždy a při menším zaplesnivění stačilo po vyschnutí benzínu někdy jen přeleštění. Benzin zase může narušit jiné díly, je nutno použít hlavu a případně zkoušet. Vnitřní části jsem občas natíral například Savem, ale tady hrozí nebezpečí /dalšího/ narušení klihu jeho vodným podílem.
Lihový (lihobenzínový) způsob je operativní, funguje to téměř okamžitě, zdá se že trvale, a je to levné - a hlavně se pak už plísní nedotýkáte a nedýcháte je v živém stavu. Zbytky vysajete nebo vytřete. Benzín samozřejmě dost dlouho smrdí (po prosycení i 2 měsíce, na nesavých površích se ale drží o hodně méně, odvětrání lze urychlit vyšší teplotou), takže jeho použití je spíše pro ty, kteří mohou sbírkový předmět nechat někde vyvětrat. Já naopak někdy předmět ještě zabalím a nechám déle působit pro současné zlepšení likvidace červotoče. Zřejmě vyhoví i další chemikálie, ale asi budou dražší a méně přístupné.
Je sice pravděpodobné, že hluboko ve dřevě zůstane nějaká část podhoubí a proto se sbírka musí dál držet v suchu, ale to musíme i kvůli jiným vlastnostem našich miláčků. A lze následně třeba použít i jiné protiplísňové přípravky.

Kolegové doplňuji: Ještě jsem zapomněl, že to spolehlivě a podle mé zkušenosti dlouhodobě funguje i na předměty napadené hubkou (asi pokud nepřijdou opět do velkého vlhka). Efekt je rovněž okamžitý! (Samozřejmě to nezachrání případně „propadlé“ části, ale ty bude lépe stejně nahradit nebo aspoň poškození maskovat). Některé podobně ošetřené předměty (zevnitř pak použit Lastanox) mám už léta (i 25 let), jsou uloženy nejen v relativně suchých místnostech, ale i na půdě kde vlhkost kolísá, a nejsou vidět recidivy.
Připomínám, že zřejmě hubka je ve vlhku (nebo vlhko samé?) natolik agresivní, že po delší době napadá i některá plniva v bakelitu (různé druhy dřevité moučky, ale i jiná jako papír, celulóza apod.) a povrch takového předmětu se jemně ale nepříjemně zvlní. Zde většinou nepomůže ani vysušení ani ten benzín. Hubka se sice zničí, hrby ale jen maličko klesnou a zůstanou dál. Přitom v jednom„hubkovém loži“ vedle zcela hrbatého Eumigu, pár dalších hrbatých bakeliťáků a hrbatých patic na některých lampách stála nedotčená hlaďoučká skříň T 500 - a pro tu byste ruce strčili i do jiného neřádstva. (Možná u těch nehrbatých bylo použito anorganické plnění, ale to způsobuje větší opotřebení forem ….).