radio-forum.cz

Dobrý večer, opravuji toto rádio viz můj předchozí příspěvek k identifikaci. Trafo jsem již převinul a vyměnil vadné
kondenzátory / asfalťáky v trubičkách . Rádio již hraje pěkně na SV a DV , zpětná vazba nasazuje plynule a regulace hlasitosti potenciometrem řízením zesílení první elektronky funguje dobře. Bohužel, na KV citlivost mizerná a zpětná vazba nepoužitelná - nic nebo to klapne a kmitá hodně vysoko , regulace 0-1 . Zapojení je principiálně podobné
Empo Kadet , ale cívky a funkce na KV se liší. Empo Kadet má na KV první stupeň aperiodický , ale zapojený jako zesilovač , tady vede drát viz obr. v příloze z odlaďovače pod šasi zcela vpravo dole na zprava první kontakt přepínače,
který spíná jen na KV , a z něj na KV cívku (visí nahoře vlevo od přepínače) . Tzn. , že AF3 se zesilování na KV v tomto Markofonu neúčastní.

Rád bych se dozvěděl, zda je tato koncepce zpracování signálu na KV ještě někde jinde použita a popř. co s tím provést,
aby se ta vazba na KV dala regulovat a přitom "nerozšťourat" dobře fungující SV a DV . Díky za tipy .

Ano, toto zapojení používala firma Sigma. Např. Super Sigmafon 35/36 AF3,AF7,AL1.
Pro začátek je potřeba provést diagnostiku zda-li nebyla cívka za okupace odstraněna a po válce amatérsky vrácena. Amatér často udělal chybu při navíjení zpětnovazební cívky anebo zvolil špatnou polohu vinutí. Všechny blokovací kondenzátory, filtrační kondenzátory musí mít dostatečnou kapacitu a elektronka bezvadnou emisi. Jinak to na kv dobře nepojede. Z obrázku není zřejmé jak je anténa navázána na cívku audionového stupně, pokud chybí vazební vinutí, tak je možné anténu zapojit přes malý kondenzátor 4 - 8pF na její horký konec. Co je možné dále nedestruktivním způsobem vyzkoušet, připojit anténu přes zkracovací kondenzátor, zatlumit zpětnovazební cívku kv paralelně odporem, tedy pokud vazba nasazuje hned na začátku zpět. vaz. kondenzátoru, jinou elektronku, projít zapojení, zda-li horlivý opravář nevhodně nahradil odpory v anodě a stínící mřížce, takže je na těchto místech vyšší napětí než je pro dobrou funkci audionového stupně zdrávo

Děkuji za názory. Zda je KV cívka originál či nějaká poválečná replika, těžko zjistím . Má vazební vinutí a celkem 5 vývodů . Naladění na KV do souhlasu se stupnicí bez utažené zpětné vazby jsem zkoušel generátorem - sedí to kolem 30m docela přesně a reaguje na pohnutí jádrem ,na druhé straně na rajce.cz jsou fotky M22 , kde ta cívka KV vypadá úplně jinak - je na destičce s 6 vývody.
Mám nakresleno schema M37 , ale bez cívek , tam opravdu tápu - dostupná schémata podobných zapojení ( vámi uváděná Sigma,třeba ten Empo Kadet či velmi podobný Empo Superior ) jsou kreslena tak, že vůbec nepoznám , které cívky jsou spolu svázány společným jádrem či kostrou . V mřížce AF3 je to s ohledem na přepínače jasné , v její anodě
je to pak guláš event. tlumivky a několika prostorově oddělených cívek provázaných ZV vinutím (i). Předpokládám. že to kreslil někdo tak , aby se v tom vyznal - je nějaký klíč k určení ze schématu, která z cívek s kterou patří na stejnou kostru , viz třeba to Empo Kadet , kde vidím v anodě tlumivku, ta bude zvlášť , a pak 7 vinutí cívek - ale které patří k sobě na společnou kostru /jádro ?
No budu ještě studovat schémata a web, třeba něco najdu, dle čeho bych ten problém vyřešil. Díky za případné tipy.

Schéma Empo Kadet : napravo od AF3 v anodě tlumivka samostatná, pod ní přes kondenzátor 2nF další samostatná tlumivka proti kostře, ta upravuje vf napětí/vazbu pro dlouhé vlny.
Pak od kostry první cívka s odbočkou pro dlouhé vlny v hrníčkovém jádře na ní je navinutá protější cívka pro zpětnou vazbu.
Nad ní je cívky pro SV a na ní je navinutá protější cívka pro zpětnou vazbu.
Tyto čtyři cívky jsou umístěné (fyzicky dvě jádra) v měděném stínícím krytu.
Poslední je cívka pro KV pod šáskem a na ní je navinutá cívka pro zv. Je dobré při rekonstrukci tuto cívku udělat posuvnou.
Jak je to provedené mechanicky je možné najít na internetu nebo někoho poprosit aby to nafotil...
Klíč na určení je tabulka s vlnovým přepínačem. Dále doporučuji radioamatérskou příručku Dršťák, Forejt, Ševčík z protektorátu.

Díky moc za podrobný výklad . Problém je ovšem bez velké demontáže ta propojení cívek fyzicky najít , neboť část je skryta pod přepínačem a větší část pod kryty nahoře na šasi , kam není moc vidět a točit stále šasi nahoru/dolů mi také moc nejde, otočný stojan nemám .
Nicméně jsem pokročil . Ta KV cívka asi originál není , je na ní vyraženo PALABA 6111 . "Kmitací" vinutí má ještě zapojenou odbočku , to na žádném podobném rádiu nevidím . Na něm je navinuta mezi závity zpětnovazební cívka KV , která jedním koncem vede na pertinax ZV . Ten je "diferenciální" , tj. má tři od kostry izolované vývody ,jeden je uzemněn , druhý vede na anodu AF7 a třetí je ta ZV cívka . Na ten třetí je ještě připojen zřejmě originální velký keram. kond 30 cm , který zvětšuje ZV. Naletoval jsem tam hrníček 30pF a ten kond odpojil - při vytočení hrníčku na minimum ( odhadem zůstává montážní kapacita 5 - 10pF) už to na KV přijímá , pár stanic v síle srovnatelné se SV . Regulace ZV není ideální , musí se hodně měnit pertinaxem při ladění po stupnici . Na příjem SV a DV ten hrníček žádný vliv nemá . Bohužel , protože AF3 je mimo signál , má na nastavení a průběh ZV vliv i točení odlaďovačem , mění se impedanční poměry na vstupu AF7 a tudíž i stupeň ZV - to je cena za to zjednodušení schématu výrobcem ,ale zřejmě ta AF3 na KV už moc nepřinášela, tak ji na KV nezařadili.
Asi to tak nechám , resp. ten hrníček nahradím pevným zamaskovaným pod toho keramického ( uvnitř asi slída) obra, čeká mě ještě moc práce s lakem, odlitím knoflíků a výrobou zadní stěny , která chybí .
Díky za pomoc.

Osobně se domnívám, že bylo upuštěno od zesilovače pro kv z následujících důvodů:
Pokud by byl stupeň aperiodický (jako má Empo Kadet) tak jistě v dřívější husté síti vysílačů mohly, tedy spíš byly problémy s křížovou modulací, aperiodický stupeň ale přináší výhodu, že přijímač nevyzařuje do antény, což je přínos i z hlediska obsluhy zpětné vazby.
Pokud bude laděný tak to bude výrobně drahé, což u přijímačů této kategorie jistě nikdo nechtěl. A přijímač pro rozhlasové stanice na kv bude zbytečně moc citlivý. (na amatérská pásma by to byla výhoda)
Řízení zpětné vazby diferenciálním kondenzátorem je nejlepší možný způsob. ZV nasazuje měkce, nevýhoda je větší cena kondenzátoru. Tento způsob řízení ZV je také použitý v přijímači Telegrafia Triumf 20. Kondenzátor je nýtovaný a ty nýty často odpadávají...(náhrada je pak možná potenciometrem nebo jednoduchým kondenzátorem, ale řízení ZV už není takové plynulé)

Tedy problém byl, že ZV vinutí má nevhodný počet závitů, což je ale snad 90% těchto po válce vrácených neoriginálních cívek... Nevím proč si tehdejší opraváři na tom nedali víc záležet ? Já jsem měl tento problém u dvou přijímačů TFK Koncert Super a Trio Koncert...
Ale jestli to jde vyřešit jen dodatečným kondenzátorem, tak je to řešení vyhovující. Zpětná vazba se na kv musí častěji upravovat i u dobře navrženého zapojení, protože přeladění 16 - 50 m je velké.

Jsem rád, že se rádio podařilo zprovoznit k radosti majitele

Tak rádio je téměř kompletní viz obrázky a hraje na všech rozsazích , na SV zdá se více citlivé než běžné superhety Tesla z padesátých let. Práce trvaly více než měsíc :
- poslepování bedny ,dýh, doplnění dýh na žebrech a vršku , slepení na tři kusy rozpadlé rez.desky repra,obnova laku,
- převinutí spáleného síť. trafa,na výst.trafu úprava zlomené svorkovnice a připojení utržených drátů primáru, cca 0,05mm, poprvé jsem pájel krátké drátky aniž bych je viděl ,
- odlití knoflíků , výroba chybějícího prodloužení pertinaxu ZV,
- výroba zadní stěny,čistění a lepení brokátu, zřejmě originál,
- štítky , výroba prasklého péra přepínače, koncovka síť. šňůry , čistění, odrezení fleků na šasi,
- výměna "vnitřků" asfalťáků za TC20x popř. TGL 5155 ve vf obvodech, bezpečnostní Y1 mezi kostrou a sítí,
- vadný odpor 1,5M v mřížce AF7 , vadný pot. tonové clony , dovnitř implantován TP161 ,
- el. kontrola a hrátky se ZV na KV.
Chybí znak nad stupnicí - nevím jaký,Markofon jich má aspoň 5-8 různých barev a provedení , AZ1 nahražena přesoklovanou AZ11, knoflík přepínače byl asi jiný než zbývající tři hlavní ovládací, zatím jsem dal stejný. Elyty byly již měněny za Tesla, jsou ok, tak jsem je tam nechal.

Zítra ještě změřím celkový izolační odpor a unikající proud a oteplení trafa při zakrytování bedny a půjde do regálu ( samotné trafo jsem měřil před zamontováním 1000V ss ).