problém v nf stupni

[Milan]

Odbručovač je v tomto případě nutností, použij drátový potenciometr 47 - 100 Ohmů/ 5W . Odporovou dráhu připoj mezi vývody žhavícího napětí pro přijímací elektronky a běžec na kostru. Nastavení je potenciometru proveď za provozu, místo je kritické. Blokovací kondenzátory u AZ1 určitě nahraď a elektrolyty, (pokud říkáš, že jsou dobré) musí mít dobrý styk se šáskem. Je dobré vyčistit jejich dosedací plochy brusným rounem. První elektrolyt za AZ1 musí mít pod sebou izolační podložku, která jej izoluje od šáska ! Dále vyměň kondenzátor 0,5 uF pro filtraci předěptí g1 AD1. Brum také může způsobovat ABC1 pokud má oloupané stínění, nebo je odtrhlá od patice kde je drátek pro uzemnění stínícího povlaku. C8 1nF je dobré znovu připojit, upravuje nf charakteristiku a zabraňuje případným oscilacím.

[pepan]

Děkuji za pomoc.
Bude velká vada, nahradím-li c8 1nF jiným o velikosti 2nF? Zatím tam je, změna nijaká.Mám dát 2 paralerně?
Kondenzátor 0,5uF na g1 nebyl, dodal jsem ho tam a brum trochu zeslábl.
ABC1 je perfektně zachovalá, neoloupaná.
Blokovací kondenzátory vyměním budou-li, večer.Nebo mohou být TC209 6n8 / 1000V ??
Proud na anodu je asi 44 mA, ale musel jsem dát do serie odpor 1k, protože bylo asi 65 mA.
Problém je s drátovým potákem, ten musím sehnat. Je to nebezpečné pro radio, když jde na šasí jen krajní vývod žhavení?

[Milan]

Náhrada kondenzátoru 1nF za 2nF bude v tomto místě mít pouze vliv na to, že budou více ořezávány hlubší tóny. Časem si kup nový a vyměň. 6n8/1000V jsou ok, ty tam můžeš bez obav dát(pokud jsou nové, s dobrým dielektrikem).
Nyní změř napětí proti kostře na kondenzátoru 0,5uF pro předpětí g1 AD1, potom přímo na g1 - anodový proud je příliš velký (psal jsi, že lampa má 50% emisi). Řešení s odporem není moc vhodné. Jaké napětí je na anodě ?
Že je prozatím ukosřen jeden pól žhavení nemá kromě zvýšeného brumu na nic vliv. Potenciometr by šel nahradit dvěma odpory 33 až 47 Ohmů/5W a jejich střed zapojit na kostru. Ale je lépe použít potenciometr a najít místo kde to bude bručet nejméně.

[pepan]

Napětí: na primár VT přichází 280V, z VT jde 270V, na anodu AD1 přichází 200V. Přes odpor 1,8KOhm.
Na dělič -80V, na C5 je -38V, za odporem R6 0,5MOhm je -37 a na g1 cca -36V.
Proud Ua je 40mA, vše s jinou lampou, je tam AD1n, emise 80%+.

[Milan]

Problém je, že je vyšší anodové napětí a menší záporné předpětí, než by mělo být. Bylo by dobré upravit odpory v děliči, tak aby výsledné předpětí bylo minimálně -45V proti kostře (při tomto anodovém napětí může být větší -55V). Zmenšit hodnotu odporu který je blíž prvnímu filtračnímu elytu, nebo zvětit hodnotu druhého. Ale i tyhle podmínky bez úpravy by lampa měla bez úhony přežít, ikdyž je to již více než výrobcem předepsaných 15W.
Jinak parametry jsou zde: http://www.radiomuseum.org/tubes/tube_ad1n.html

Ještě mi napadlo, kondenzátor 0,5uF pro filtraci by neměl být elektrolyt, protože ten by mohl zatěžovat dělič a záporné napětí by bylo pak menší. Může mít i větší hodnotu (2,2uF na 100V), dnes se dá normálně koupit...

[Patron]

Omlouvám se za to, že nepřicházím do diskuse s ničím konstruktivním, ale spíš s hloupou otázkou...

Výše v textu mě zaujala věta "koncová asi AD1 , na ní není čitelného nic. Ani mrazák nepomohl."

Jak říkám, jsem začátečnická lama - ale co je to za tajný fígl s mrazákem ?

[amatér]

koncová asi AD1 , na ní není čitelného nic. Ani mrazák nepomohl. Jak říkám, jsem začátečnická lama - ale co je to za tajný fígl s mrazákem ?

Nápis, resp. označení elektronky na skleněné baňce, bývá často k nepřečtení. Někdy stačí dýchnout na sklo do míst, kde by mohl být nápis / označení elky. Pokud to nepomůže, dá se na pár minut do mrazáku. Často to pomůže a nápis jde, např. pod lupou, přečíst.

[Jano]

Už jsem o tom psal. Předpětí vzniká průtokem anodového proudu. U "poloautomatického" zapojení anodového proudu všech elektronek, ale koncová se na něm podílí zhruba třemi čtvrtinami. Při zmenšeném anodovém proudu - například slabší elektronka - se předpětí zmenší, čímž se závada částečně kompenzuje.
Dále si dovoluji upozornit, že některé staré vrstvové odpory mění hodnotu. Klidně i o padesát procent. Přitom na nich není nic vidět a stejný odpor se stejnou hodnotou kousek vedle je v pořádku. Je to dost zákeřná závada. Takže při podezřelých poměrech v nějakém obvodu doporučuji odpory jedním koncem odpojit a preventivně přeměřit.

[Milan]

Ano, tak s tím souhlasím. Dále doplňuji, že zavírací napětí na g1 je pro tuto elektronku při 250V anodových -70V.

[pepan]

Tak je snad hotovo... Na g1 je -45V a asi už to tak nechám. Jenom nevím , proč když radio zapnu, nažhaví se, potom to lehce lupne a hraje v síle, jak je nastavený potenciometr. Teda ne pozvolna se zesilující zvuk, ale rovnou dle nastavené hlasitosti. To mne tak trochu trápí. Brum je slyšitelný hlavně mimo stanice, no není to silné. Chci dát ještě do přívodu filtr zn.SILESIA. Je na něm 0,1uf +/- 20% , 2x 2500pF 0-40% , 2x 2,5mH +/-25% , 250V / 2A . Nebude to pro radio škodlivé? Pak ještě prosím o upřesnění mé domněnky. Přívo = 2 bílé kablíky, vývod = 2 černé kablíky a zelený na kostru radia ?? Když to nepomůže, na škodu to snad nebude. Nehistorický ráz to určitě nepoškodí, navíc vše bude schované.